Angelika Bazalová FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
KOMENTÁŘ / V českém veřejném prostoru se opět odehrála událost, která otřásla samotnými základy demokracie. Novinář si totiž dovolil udělat něco naprosto nevídaného. Položil otázky poradkyni předsedy vlády. Ano, čtete správně. Novinář položil otázky.
Dotyčným výtržníkem byl rozhlasový novinář Jan Horák, který se v nepochopitelné drzosti obrátil na Natálii Vachatovou, Babišovu poradkyni s nezakrytě proruskými vztahy, s několika podle Bazalové zcela skandálními dotazy.
„Vážená paní Natálie Vachatová, dovolte mi, prosím, novinářské dotazy. Je Ruská federace vůči Ukrajině agresorem? Porušila nevyprovokovaným napadením suverénního státu mezinárodní právo? Odsuzujete konání Ruské federace jako útočnou válku?“ napsal slušnou formou své dotazy Horák.
Pro normálního člověka jde o otázky tak základní, že by je zvládlo zodpovědět i dítě na prvním stupni základní školy. Pro část české proruské scény je to ovšem zjevně brutální kádrový lynč. Do obrany nastoupila například Angelika Bazalová, která okamžitě identifikovala hlavní problém celé situace – existenci novináře.„Novinář z Českého rozhlasu klade dotazy. Tohle tam fakt zaměstnáváte?“ rozhořčila se Bazalová na síti X.
Je třeba uznat, že jde o pozoruhodnou investigativní úvahu. Ano, představte si tu nestydatost – novinář v médiu klade otázky. Ta drzost! Kdyby to Bazalová zjistila dřív, možná by rovnou požadovala parlamentní vyšetřovací komisi. Jenže tím její intelektuální příspěvek neskončil. Když se diskuse rozjela, Bazalová přešla do režimu, který by se dal popsat jako kombinace sovětského agitátora, internetového hospodského rváče a pavlačové drbny.
„Ty úcty si strčte někam… pokládáte trapně provokativní otázky,“ vysvětlila novináři, jak má správně vypadat veřejná debata a když ani to nepomohlo, ještě přitvrdila.
„Jak původ paní poradkyně souvisí s vaším dotazem si domyslí každý, kdo nemá IQ houpacího koně… Přemoudřelé děcko. Uf,“ mudrovala Bazalová, která v minulosti působila v řadě médií a také byla členkou Rady České tiskové kanceláře.
Nakonec přišla perla, která by klidně mohla viset na nástěnce každé redakce jako definice proruské hysterie: „To nejsou otázky bolševický noku, to je kádrovácká buzerace a zmizte než se rozčílím, ostudo novinářů!“
Je fascinující sledovat, jak člověk dokáže během několika vět předvést kombinaci sprostoty, paranoii a naprostého nepochopení novinářské práce, zvláště když sám v minulosti v médiích pracoval.
Ale Bazalová nebyla sama. Na scénu přispěchal dvorní „spisovatel“ bývalého prezidenta Zemana Radim Panenka, jenž byl v minulosti členem krajně pravicové Národní strany, působí v Parlamentních listech a ve svých textech se netají kritikou protiruských sankcí. Tentokráte Panenka vysvětlil, že otázky na postoj k ruské agresi jsou vlastně úplně irelevantní.
„Kde berete tu drzost? Vy si myslíte, že nějaký postoj k Ukrajině kohokoli definuje k tomu, aby mohl pracovat pro stát? Ne. Je to úplně jedno. Podstatné je, jaký postoj má daný člověk k ČR,“ rozohnil se Panenka.
To je opravdu pozoruhodná logika. Podle ní by bylo například zcela nepodstatné, kdyby poradce vlády tvrdil, že Země je placatá, že očkování řídí ještěři nebo že ruské tanky na Ukrajině jsou jen turisté na výletě. Hlavně když má „postoj k ČR“. Panenka tím vlastně jen potvrdil, jak funguje myšlení části zdejší proruské scény. Ruská válka není problém, otázky na ni problém jsou.
Nejkomičtější je ovšem argument Bazalové, že Vachatová je Volyňská Češka a její rodina pochází z oblasti u Kyjeva. Podle této logiky je tedy automaticky vyloučeno, aby měla proruské názory. To je mimochodem argumentační metoda, která by historikům ušetřila spoustu práce. Emanuel Moravec byl také Čech, takže podle stejného klíče zřejmě nemohl kolaborovat s nacisty.
Realita je přitom poměrně jednoduchá. Vachatová v minulosti poskytovala rozhovory ruské státní propagandistické agentuře Sputnik, zpochybňovala ruskou vinu za sestřelení letu MH17 a obhajovala ruské kroky během Majdanu. Její bratr navíc podniká v Rusku ve firmě, která spolupracuje s bankami kontrolovanými ruským státem.
Právě proto jsou Horákovy otázky tak strašlivé. Protože jsou jednoduché. Protože na ně existuje jen jedna normální odpověď.
Rusko je agresor.
Ano, porušilo mezinárodní právo.
Ano, jde o útočnou válku.
Když někdo nedokáže říct ani tohle, není problém v otázkách. Problém je v odpovědi. Proto musí podle Bazalové novinář „zmizet než se rozčílí“. Protože v proruském světě je největším zločinem ne propaganda, ale otázka.
