Skončí Miloš Zeman jako pověstný kůl v plotě?

Print screen Česká televize

Prezident Miloš Zeman | FOTO: Print screen Česká televize

Politický vliv prezidenta Miloše Zemana je v posledních letech spojený především s Andrejem Babišem a jeho hnutím, v menší míře pak se sociálními demokraty a komunisty. To samozřejmě vyvolává otázku, jaká bude případně Zemanova pozice, až tahle koalice přestane vládnout, ČSSD a KSČM už třeba ani nezasednou v Poslanecké sněmovně a hnutí ANO zásadně oslabí a skončí v opozici, ovšem prezident Zeman bude ve funkci až do konce svého mandátu. Ocitne se hlava státu v defenzivě, propadne depresi, mocensky oslabí a ocitne se v izolaci, anebo ne?

Platí to u většiny disciplín, kde se nějakým způsobem porovnává výkon a kde se rozlišují vítězové a poražení. Rozhodující je finiš, na něm záleží, do něj se většinou z velké částí koncentruje to, jaký je výsledek a jak to celé dopadne. Když se zkazí závěr, pokazí to buď celkový dojem a umělecký zážitek, nebo čas, skóre, případně jiné parametry, o které jde.

archiv

Dá se to vztáhnout i na něco tak specifického, jako je politická kariéra. A ta Miloše Zemana není výjimkou. Svým druhým zvolením hlavou státu v roce 2018 dosáhl toho, že na Hradě stráví dvě funkční období, stejně jako dva jeho predchůdci v prezidentském úřadě Václav Havel a Václav Klaus (když se zaměříme na Českou republiku a dobu po roce 1992).

To je samozřejmě zásadní a z tohoto hlediska může být politik Miloš Zeman spokojený. Druhá věc je, v jaké atmosféře a především v jaké mocenské pozici bude Hrad (tedy spíše zámek v Lánech) opouštět. Je velký rozdíl, zda to bude v situaci, kdy bude na pomyslném vrcholu, s velkým vlivem na vládu a potažmo zákonodárnou moc, ve vládním kabinetu bude mít celou řadu svých lidí a ministři a premiér s ním budou úslužně jednat o všem podstatném a bude mít velký prostor prosadit si, co si zamane.

Nebo zda zažije mocenský propad, ztratí důležité páky, které na vládu má, a sám vládní kabinet bude mít mnohem větší vůli a odhodlání, ale nakonec i výhodnější a silnější pozici při snaze prezidenta zatlačit do patřičných mezí. Miloš Zeman se nyní nachází v situaci první, ovšem hrozí mu situace druhá.

Prohra na závěr kariéry

Pokud by svůj prezidentský mandát skončil v podmínkách té druhé, rozhodně by mu to nemohlo být milé. Byl by to velmi nepříjemný a hořký závěr jeho politické kariéry, zvlášť pokud by si nová vláda chtěla převahu nad ním užít a vychutnat si alespoň nějaká symbolická vítězství nad prezidentem, případně ho trochu pozlobit a potupit.

ČTK

Zkrátka takové zakončení politické kariéry by bylo prohrou. A prohry, jak známo, Miloš Zeman velmi špatně snáší, příkladem je ta největší a nejznámější, když se mu v roce 2003 nepodařilo vyhrát nepřímnou prezidentskou volbu a utíkal tehdy z Pražského hradu zadním vchodem.

Další věc, Zeman si v minulosti velmi zakládal na tom, že je prvním přímo voleným prezidentem, a oba své prezidentské mandáty pojal jako projekt posilování postavení hlavy státu v České republice. Tento projekt je sice do budoucna stále velmi závislý na tom, jak silní a odhodlaní prezidentovi čelit budou jeho protihráči – především předseda vlády, ministři a představitelé koaličních stran, ale i tak se Miloši Zemanovi podařilo ustálit představu, že hlava státu může dělat a dělá spoustu věcí, které rozhodně nejsou samozřejmostí a které by se vůbec dělat nemusely, ale které řada politiků i velká část novinářů a veřejnosti bere jako danost.

Například je to předseda vlády, který musí prezidentovi podepsat seznam lidí, které chce hlava státu vyznamenat, a kdyby premiér chtěl, tak je zkrátka podepsat nemusí a může některá jména odmítnout (to ostatně platilo i o Klausově amnestii z roku 2013). Pokud však v závěru svého druhého prezidentského období bude Miloš Zeman zahnán do kouta a mocensky oslabí, do velké míry to nalomí a nabourá i tento jeho projekt.

Když to shrneme, tohle všechno teď záleží hlavně na tom, jak dopadne Andrej Babiš v příštích sněmovních volbách a také jaké výsledky v nich obdrží sociální demokraté a komunisté, případně nějaké další politické síly, na které by mohl mít Miloš Zeman šanci působit (SPD Tomia Okamury či Trikolóra Václava Klause mladšího). Alfou a omegou je ale pro Zemana úspěch Babiše a jeho schopnost sestavit vládu, ve které by měl dominantní postavení (ať už by v ní byl přímo premiérem či nikoli).

Zeman a jeho možnosti

Co pro to může prezident udělat a jaké jsou jeho možnosti kromě toho, že se bude snažit Babiše podpořit, pomoci mu a co nejvíce mu umetat cestičku? Klíčové pro Zemana je promýšlet další varianty, které mohou nastat, a snažit se připravit na situaci, kdy by přeci jen Andrej Babiš a jeho hnutí po volbách nedopadli úplně dobře.

Veronika Rejmanová

Jedna z cest, kterou se prezident může v případě potřeby vydat, je pokusit se sehrát roli mediátora tak, aby hnutí ANO v případě chabého vítězství a absence jednoznačných koaličních partnerů ještě nemuselo odcházet do opozice. Zeman by v takovém případě musel nasadit, pokud možno včas, svoji vlídnou tvář a veškerý vyjednávací um a také hnutí ANO a Andrej Babiš by museli být ochopni k ústupkům. Babiš by se například musel vzdát své přítomnosti ve vládě. Kdyby se to Zemanovi podařilo (a teď nezáleží na tom, kdo by nakonec v koalici s ANO skončil), zachoval by si svůj vliv, protože by to byl on, kdo k této konstelaci přispěl a kdo by byl jejím porodníkem a uvaděčem na scénu.

Druhou a třetí variantu naznačuje komentátor Bohumil Pečinka. Jedna by znamenala, že by Zeman byl na straně Babiše a zarputile ho hájil i v situaci, kdy by se to vyhrát už nedalo, a tím by se po následné prohře sám uvrhl do pozice mocenské bezvýznamnosti. A druhá by byla jeho sázka na opozici, vykročení směrem k ní a zlomení hole nad Andrejem Babišem.

Zemanova sázka na opozici, která by zároveň prospěla jeho vlivu, by tak podle mě musela mít tu podobu, že by Miloš Zeman opozici projevil skutečnou a významnou vstřícnost, například že by po volbách nejmenoval premiérem Andreje Babiše, ačkoli by byl třeba vítězem voleb, ale jmenoval by někoho jiného s odkazem na to, že Babišova vláda by stejně potřebnou důvěru nedostala, protože nemá šanci získat koaliční partnery.

Podobných vstřícných kroků by se určitě dalo vymyslet více a začít se s nimi dá prakticky okamžitě a Zeman by pomocí nich mohl vytvořit kolem některých dnešních opozičních stran (především kolem Pirátů) jistou síť či pavučinu, která by mu později mohla umožnit uchovat si alespoň část svého současného vlivu.

V každém případě, i když Miloš Zeman může po mnoha stránkách vypadat, že na tom není dobře, v jedné věci ho nelze ani v nejmenším podceňovat, a to je vůle k moci a schopnost hledat cestu, aby to byl on, kdo nakonec post prezidenta opustí jako vítěz a nikoli jako poražený.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]

Revue Forum Banner