Čína hlásí vítězství nad pandemií koronaviru a vzpomínky na listopadové protesty proti politice nulového covidu v paměti slábnou. Ale zatímco země jde dál, mnozí z těch, kteří se v listopadu účastnili demonstrací, se ještě nevrátili z vězení.

V rámci protestu proti restriktivní protikoronavirové politice se v listopadu shromáždily tisíce lidí. Symbolem demonstrací se staly prázdné bílé papíry. Byla to vzácná ukázka kritiky Si Ťin-pchinga a čínské komunistické strany v masovém měřítku. Protesty se konaly v několika velkých městech – Pekingu, Šanghaji, Nanjingu.

Policie tehdy zatkla podle odhadů aktivistů více než sto lidí a mnozí z nich jsou stále ve vazbě. Podle BBC, která mluvila s rodinami a přáteli zadržených a identifikovala dvanáct lidí zadržených v Pekingu, jde často o vzdělané lidi, jsou mezi nimi novináři, muzikanti, spisovatelé, učitelé a pracovníci finančních institucí. Čtyři ženy jsou obviněny z „vyvolávání hádek a provokací“, což je vágní obvinění, za které hrozí v Číně až pět let vězení a které je podle kritiků režimu často používáno k potlačování disentu.

Většina zadržených v Pekingu se vzájemně znali nebo měli společné kamarády, byli součástí sítě přátel, kteří se scházeli na promítání filmů, besedách a diskusích. „Jde prostě o skupinu mladých lidí zajímajících se o společnost. Kamarádka se zajímá o lidská práva, o práva žen a práva zranitelných,“ řekl BBC jeden z respondentů, kteří zatčené znají.

Sedmadvacátého listopadu se několik žen z této skupiny účastnilo pietní akce u řeky Liangma v Pekingu. Šlo o jednu z několika spontánních akcí, kdy lidé v Číně chtěli ten večer uctít památku obětí požáru. Mnozí věří, že oběti nemohly ven z hořících bytů kvůli koronavirovým restrikcím, přestože státní autority to popírají. Právě tato pieta se stala zárodkem nenásilných protestů proti vládní politice s prázdnými bílými papíry jako symbolem vládní cenzury.