Šlachta odchází do civilu. Porušili jeho lidé v Celní správě zákon o utajovaných skutečnostech?

ČTK

Bývalý ředitel ÚOOZ Robert Šlachta | FOTO: ČTK

Náměstek ředitele Celní správy Robert Šlachta oznámil, že odchází do civilu. Důvody chce sdělit až v prosinci, nicméně už prozradil, že neodchází v dobrém. Zanechává za sebou kontroverzní kauzu sledování civilistů armádními specialisty, kde existuje podezření z porušení zákona o utajovaných skutečnostech.

ČTK

Robert Šlachta, bývalý ředitel Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ), o záměru odejít z Celní správy poprvé informoval už v září. Krátce předtím projevil nespokojenost, že jeho sekci Pátrání, kterou řídí, chybějí specialisté v trestním řízení. Z místa se nepohnula ani jeho snaha vytvořit z Celní správy paralelní policii s totožnými kompetencemi, které by jí umožnily dovést vyšetřování celníků až k soudu.

Nejsem tady rád

Šlachta dostal exkluzivní prostor v Mladé frontě DNES (19. 11. 2019), kde se vyjádřil ke svému  odchodu, plánovanému koncem listopadu. „Po určité události u mě došlo k definitivnímu rozhodnutí. Zjistil jsem, že už tady nejsem rád,“ prohlásil.

Naznačil, že za jeho rozhodnutím jsou ryze vnitřní a osobní důvody. „Šlachtovi málokdo naslouchá, protože moje názory jsou tak extrémní, že si myslím, že nejsou do této společnosti,“ svěřil se. Ne každý prý jeho názory unese.

V tom se Šlachta paradoxně shoduje s řadou svých kritiků. Protimafiánskému útvaru pod jeho vedením bylo vytýkáno, že se primárně nezabýval působením mafií včetně ruskojazyčných skupin, jak mu náleželo. Dával přednost mediálně vděčnému honu na politiky a policisty, dosud s velmi chabými výsledky u soudu. Jelikož neměl tuto činnost v zákonné kompetenci, opíral se o úzkou spolupráci s oběma vrchními státními zastupitelstvími, která jeho nekonvenční aktivity pokrývala.

Souznění s Babišem

Nejcitlivější kauzy (razie na Úřadu vlády, Oleo Chemical, Beretta, Vidkun…) nahrávaly politickým i obchodním zájmům Andreje Babiše, zatímco jeho impériem se ÚOOZ nezabýval. Proto nedal šéf ANO na Šlachtu dopustit a jeho útvar považoval za jediný „poctivý ostrůvek“ v řadách policie.

Nekontrolovatelné zasahování ÚOOZ do oblastí, které neměl v popisu práce, vedlo v roce 2016 k policejní reorganizaci. Tato reforma vyvolala prudký střet mezi hnutím ANO a ČSSD za masivního přispění deníků Agrofertu. Emotivní Šlachta na protest proti sloučení protimafiánského a protikorupčního útvaru do jedné centrály opustil policii.

Tehdejší ministr financí Babiš zařídil jeho umístění do Celní správy, v jejímž vedení „shodou okolností“ nedlouho předtím proběhla čistka. Bývalý šéf ÚOOZ, trestně stíhající politické „trafikanty“, dostal tuto trafiku ve výběrovém řízení ušitém na jeho míru.

Do soukromého sektoru ne

Končící náměstek Celní správy nesdělil, co má nadále v úmyslu, ale údajně nepočítá s tím, že by se stal druhým Karlem Randákem, který si po vynuceném odchodu z civilní rozvědky založil vlastní firmu.

„Do bezpečnostních agentur a obecně do soukromého sektoru jsem nikdy nemínil jít. V tom nevidím svůj rozvoj,“ prohlásil. Zamíří snad znovu do služeb státu, podobně jako jeho pravá ruka v ÚOOZ Marek Foglar, který po odchodu od policie nastoupil jako analytik na pražské vrchní státní zastupitelství?

Pavel Hofman

Šlachta vyloučil i spekulace, že by si založil svoje hnutí. „Určitě nic takového nebude. Na otázky ohledně vstupu do politiky jsem říkal: Nikdy neříkej nikdy, ale určitě ne s někým. Spekulovalo se, jestli to nebude s hnutím ANO, a tak dál. Mám v hlavě nějaký plán, ale spíše osobního charakteru.“ Je tímto plánem kandidatura do Senátu?

To vše se ještě uvidí, nicméně nelze pominout jeden aspekt, který může být jedním z dílků mozaiky, proč Šlachta odchází. V současné době je propírána závažná kauza, kterou provázejí skandální okolnosti. Existuje vážné podezření, že při společné operativní akci celníků s elitními vojáky z 601. skupiny speciálních sil byl porušen zákon.

Žádost v rozporu se zákonem

Šlachtova sekce Pátrání oslovila armádu se žádostí o součinnost při sledování skupiny osob podezřelých z obchodování s padělanými cigaretami. Žádost byla náčelníkem Generálního štábu Alešem Opatou obratem předložena k podpisu tehdejší ministryni obrany Karle Šlechtové. Operace byla vzápětí armádou formálně přikryta jako společné cvičení celníků a vojáků.

Zákon však něco takového neumožňuje. Podle trestního řádu může sledování civilistů vykonávat pouze policejní orgán. Celníci nedisponují vyšetřovacími kompetencemi, jaké má policie, stejně tak je nemají vojáci. Armáda se nesmí účastnit „ostré“ akce proti civilistům v rámci trestního řízení, natož ji maskovat cvičením.

Pokud by se nezákonný postup celníků a armády potvrdil, byl by to velký skandál a další doklad partyzánských akcí Roberta Šlachty. Proč celníci nepožádali o spolupráci standardně policii, dosud nikdo přesvědčivě nevysvětlil.

Děkovný dopis

Naopak se množí indicie, že se odpovědní činitelé snaží citlivou kauzu zamést pod koberec. Zpráva o sledování podezřelých civilistů, na kterém se podílelo osm vojáků, byla vyjmuta ze spisu poté, co byla tato kauza medializována. Kontrolním orgánům v Poslanecké sněmovně byl zatajen děkovný dopis Roberta Šlachty náčelníkovi Generálního štábu Aleši Opatovi, který dokládá nezákonnost společné operace. Tento dopis nyní zveřejnil Ekonomický deník, který se kauzou dlouhodobě zabývá.

Dopis odešel dne 15. června 2018, tedy bezprostředně po provedené akci. Šlachta osobně poděkoval Opatovi „za vynikající a vstřícnou spolupráci příslušníkům 601. skupiny speciálních sil… přičemž Vámi prováděnými operativními úkony dochází k řádnému objasnění skutkově náročné trestné činnosti.“

Případ vyšetřovala Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) a v polovině října ho odložila. Přiznala sice, že žádost Celní správy byla v rozporu s trestním řádem, jelikož „příslušníky 601. skupiny nelze žádat o takovou součinnost, jelikož tato jednotka není orgánem činným v trestním řízení“. Současně však vyhodnotila, že skutečná činnost vojáků údajně nekorespondovala se žádostí, jelikož nebyla sledováním ve smyslu trestního řádu, ale pouhým „skrytým pozorováním, které je možné provést v rámci výcviku“, a nedošlo tak k porušení zákona.

Podle závěrů inspektorů se však paradoxně dopustili kázeňského přestupku vojáci, přičemž „pochybení mohlo spočívat ve schválení, přípravě a realizaci součinnostního výcviku, které bylo v rozporu s podmínkami pro realizaci vojenských výcviků“. To příliš nedává smysl. Celníci byli vyviněni a vojáci, kteří jejich žádost realizovali, mají být potrestáni?

Byly vyzrazeny utajované skutečnosti?

V této kauze však existuje ještě jiné podezření z porušení zákona. Sledování a další operativně pátrací úkony trestního řízení jsou podle zákona o utajovaných skutečnostech utajovanými informacemi. Proto u nich mohou být pouze osoby, které s těmito informacemi mohou přijít do styku, tedy orgány činné v trestním řízení a Útvar zvláštních činností. Vojáci mezi ně v tomto konkrétním případě nepatří. Ten, kdo je na tuto akci pozval, vyzradil utajovanou informaci a dopustil se trestného činu ohrožení utajované informace.

ČTK

Celníci mohli porušit zákon tím, že vyzradili vojákům informace o sledování podezřelých, tedy koho sledují, kde budou rozmístěny technické prostředky, a podobně. Vojáci dokonce sami podezřelé sledovali, což vyplývá i z výpovědí svědků u probíhajícího soudu s obchodníky s padělanými cigaretami.

GIBS tedy měla zahájit úkony trestního řízení a vyslechnout všechny vojáky, kteří byli do operativní akce s krycím názvem „Richard“ zapojeni, aby tak zjistila, kdo konkrétně a jaké informace jim poskytl a zda tím neohrozil utajované skutečnosti, což se zjevně nestalo.

Tato situace je o to paradoxnější, že samotný Šlachta kvalifikoval vynášení informací z trestních řízení, a to i těch, které nejsou v utajovaném režimu, za závažnou trestnou činnost. V případě jeho lidí se však zjevně neměří stejným metrem. Jak je to možné?

Proč GIBS nekoná?

Do čela GIBS před rokem nastoupil Radim Dragoun, který byl po ostudné likvidaci jeho předchůdce Murína vybrán úzkým okruhem žalobců a policistů s posvěcením premiéra Babiše. Dragoun spustil čistky a od počátku se snažil lanařit do inspekce bývalé detektivy ÚOOZ. Přesunul do ní celý odbor padělání a klíčovou pozici jeho náměstkyně pro trestní řízení dnes zastává Pavla Foglar Marušincová, manželka Šlachtova blízkého spolupracovníka Marka Foglara.

GIBS je dnes obšancována Babišovými a Šlachtovými lidmi, a nedá se tudíž předpokládat, že půjde proti premiérovu chráněnci. Případ však ještě nekončí. V Poslanecké sněmovně se mu věnují opoziční poslanci, kteří ho chtějí řešit v příslušných výborech a ve Stálé komisi pro kontrolu použití odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu.

Šéf inspekce Dragoun by měl rovněž odpovědět na otázky, proč v této věci nekonal. Vždyť i samotný Šlachta v rozhovoru pro Mladou frontu DNES uvádí, že když měl informace a podezření z trestné činnosti, musel konat.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]

Revue Forum Banner