Šéf pátrací sekce Celní správy a bývalý ředitel ÚOOZ Robert Šlachta odchází do civilu. Důvody zatím nesdělil. Je však jisté, že tento ambiciózní dlouholetý policista ztrácel motivaci. Přímo či nepřímo mnohokrát pomohl zájmům Andreje Babiše a nepochybně mířil výš.

Je symbolické, že informaci o odchodu Šlachty z bezpečnostních složek přinesl redaktor Lidových novin Martin Shabu. Babišův tisk exkluzivně zveřejňoval úniky ze živých kauz, jimiž se zabýval bývalý Útvar pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ). Hlavní zájem byl upřen na Babišovu konkurenci, ať už v politickém, či obchodním světě. Řízené úniky měly často charakter dehonestačních kampaní, včetně citací odposlechů a výslechů svědků. Vykreslovaly své terče v tom nejhorším světle. Nejednou se ukázalo, že šlo jen o nepotvrzené dojmy a smyšlenky.

Nástup oligarchického režimu

To je jen jeden z kontroverzních pomníků, které za sebou tento „srdcař“, jak ho nazývají jeho spolupracovníci a na něj napojení novináři, zanechává. Šlachta se v první řadě s olomouckým vrchním žalobcem Ištvanem historicky zviditelnil monstrózní razií na Úřadu vlády v červnu 2013, nesoucí rysy státního převratu.

Padla vláda a několik podmíněných trestů nemůže ospravedlnit masivní atak stovek policistů včetně zakuklenců, kdy byl manipulativně vytvářen mediální dojem největšího korupčního skandálu v polistopadové historii. Výsledkem je překreslení politické mapy, na což je Šlachta dodnes hrdý, a nástup oligarchického režimu se zástěrkou protestního hnutí ANO. Není bez zajímavosti, že nedlouho před razií Šlachtovi hrozil vyhazov za selhání v metanolové aféře, které padlo za oběť padesát lidí (podzim 2012).

Po Šlachtově spektakulární operaci si mocenský vliv rozparcelovaly silné ekonomické skupiny, které pronikly přímo do státní správy. V čele vlády dnes stojí politický podnikatel s temnou minulostí, o několik hlav vyčnívající nad ustupujícimi „kmotry“, kdysi těžící z lobbistických vazeb na vlády ČSSD.

Babišova spolupráce s ÚOOZ

Ti, kteří nechtěli s novou mocí kooperovat, se octli na pranýři. V tomto vyřizování účtů zapracoval i Šlachtův ÚOOZ. Majitele výrobce biopaliv Oleo Chemical, kteří nechtěli firmu prodat Agrofertu, začala stíhat policie. V této věci se paradoxně angažoval stejný vyšetřovatel a dlouholetý Babišův policejní kontakt Marek Foglar, který řídil i zásah na Úřadu vlády.

Šéf ANO se s klíčovým Šlachtovým mužem zná už z éry obchodních válek s bossy Mrázkem a Pitrem, kdy policii donášel informace z ekonomické sféry. V tom už měl ostatně praxi z doby svého působení v normalizačním podniku zahraničního obchodu Petrimex.

Pádem pravicové vlády, na kterou neměl vůdce a majitel zbrusu nového hnutí ANO žádné klientelistické páky, což nepřálo jeho byznysu, však aktivity ÚOOZ v jeho prospěch neskončily. Babiš na něj nedal dopustit, veřejně ho chválil a je symptomatické, že se realizace tohoto útvaru důsledně vyhýbaly jeho impériu. Šlachta přitom vždy s pohoršením odmítal, že se by se se současným premiérem jakkoli zapletl, i když se s ním dříve scházel. Rozhodující jsou ale konkrétní činy, nikoli slova.

Destrukce bezpečnostních složek

Jedním z hlavních problémů provázejících pověst Šlachtova útvaru bylo zasahování do sfér, které nespadaly do jeho kompetencí. S posvěcením spřízněné skupiny pražských a olomouckých vrchních žalobců se raději věnoval mediálně exponovaným politickým kauzám než oblasti, která mu ze zákona náležela především: Potírání organizovaného zločinu, včetně kriminality ruskojazyčných a balkánských mafií.

Speciálním objektem Šlachtova zájmu byli vysoce postavení funkcionáři bezpečnostních složek, které svými aktivitami torpédoval a rozkládal. To se nakonec stalo hlavním spouštěčem policejní reorganizace.

Po rozpoutání další teatrální kauzy Vidkun v listopadu 2015, zasahující skupinu olomouckých policistů, podnikatelů a politiků, musel rezignovat ředitel GIBS Ivan Bílek. Na jeho místo nastoupil Michal Murín, jenž ovšem nepatřil do Babišovy zájmové sféry. Proto po parlamentních volbách následovala v březnu 2018 druhá operace. Murín odešel po nevybíravé mediální skandalizaci, na které se rovněž podílel Šlachtův okruh policistů.

Policejní válka

Pod podobný mediální tlak se dostal v létě 2016 policejní prezident Tomáš Tuhý. Tuhý zastřešil policejní reorganizaci, tedy sloučení protimafiánského a protikorupčního útvaru do jedné centrály. Blízký Šlachtův spolupracovník a bývalý vedoucí ostravské expozitury ÚOOZ Jiří Komárek ho lživě obvinil z vynášení informací. Cílem šlachtovců, stojících po boku ANO v ostrém střetu s ČSSD, bylo zvrátit situaci za každou cenu, znovu s výrazným angažmá Lidových novin a Mladé fronty DNES.

Tuhý nakonec pozici dočasně ustál a hnutí ANO postavilo na Šlachtagate následnou krajskou volební kampaň. Heslo „Zasloužíme si lepší Česko. Bez politiků, co likvidují nezávislou policii“, bilo do očí. Poté, kdy se šéf ANO tak okatě a vehementně za Šlachtu postavil, mohlo být snadno zaměněno slovo „nezávislou“ za „Babišovu“.

Šlachta dosud porážku v této válce nestrávil. Přepočítal se však, když tehdy emotivně odešel policie jenom proto, aby se do ní mohl triumfálně vrátit. O tom svědčí i Babišův výrok ze Šumanovy nahrávky, že ho bývalý ředitel ÚOOZ oslovil se zájmem o post policejního prezidenta.

„Výběrové řízení“ pro Šlachtu

Tehdejší ministr financí se o Šlachtu postaral. V téže době proběhla čistka ve vedení Celní správy. „Končíme výběrové řízení na šéfa Celní správy. Pokud ho vnitro ani pan premiér nikde neumístí, tak se mohu zeptat na Celní správě, jestli ho nepotřebují,“ prohlásil Babiš. Jak slíbil, tak učinil.

Šlachta byl nejprve osloven Babišovou náměstkyní Alenou Schillerovou a poté mu ušili na míru výběrové řízení na funkci náměstka ředitele a šéfa pátrací sekce Celní správy. Jako jedinému zájemci. Neměl ani požadovanou celní zkoušku. Vrchní žalobce Ivo Ištvan, který podobné „trafiky“ tří bývalých poslanců ODS označil za korupční jednání, nereagoval.

Šlachta měl sice v Celní správě dobré podmínky a Schillerová mu přidala peníze na vybavení a platy, ale přesto se stále zaobíral myšlenkami na návrat do policie. Celníci nemají pravomoc vést vyšetřování jako policisté. Mohou jen policii předávat případy, která se jich ujímá, může sdělovat obvinění a návrhy na obžaloby.

Snahy postavit celníky na úroveň policistů změnou zákona i přes snahu Schillerové zkrachovaly. Tato práce navíc nedává šanci věnovat se mediálním sólokaprům, na což byl Šlachta zvyklý, a musel si vystačit jen s bulvární kauzou obchodování s tygry.

Návrat? Jedině na prezidium

Není tedy divu, že se bývalému oslavovanému šéfovi protimafiánského útvaru začalo po práci v policii stýskat. „Samozřejmě pokud bych se vrátil, tak na prezidium,“ svěřil se v březnu 2018 Lidovým novinám v průběhu policejních čistek, prováděných první Babišovou vládou. „Pro efektivitu policie se musejí vrátit ti lidé, kteří z ní kvůli reformě odešli. Je to naprostá nutnost,“ plánoval optimisticky.

Ještě loni v červnu kalkuloval s postem náměstka policejního prezidenta. „Vnímám třeba i policisty, kteří mě říkají, že by to bylo dobře, abych se vrátil, abych na té pozici fungoval, ale nikdo mně nic nenabídl,“ uvedl v České televizi.

Po vzniku druhé koaliční vlády Andreje Babiše, kdy křeslo ministra vnitra získala ČSSD a policejním prezidentem se stal Jan Švejdar, se dveře zpět do policie na lukrativní pozici definitivně zavřely.

Podezřelé cvičení

Šlachtově motivaci nepřidají ani současné problémy v Celní správě. Koncem srpna přiznal na tiskové konferenci, že jeho pátrací sekci chybějí kromě kompetencí specialisté v trestním řízení. Navíc drtivá většina jeho případů byla loni odložena pro nepřípustnost, nedůvodnost nebo neúčelnost či skončila jako přestupek.

S nevyhovujícím odborným zázemím celníků nepřímo souvisí i aktuální Šlachtova kauza, která právě míří k soudu. Existuje vážné podezření, že při společné operativní akci celníků s armádními specialisty byl porušen zákon. Tuto kauzu loni v prosinci otevřel Ekonomický deník. Šlachta oslovil Armádu ČR se žádostí o součinnost při sledování několika lidí podezřelých z organizování trestné činnosti.

Tato bleskurychlá akce proběhla a armáda ji zakryla společným cvičením. Problém spočívá v tom, že podle zákona nesmí provádět sledování civilistů armáda, ale policejní orgán. Proč Šlachta, proslulý podobně nekonvenčními postupy, nepožádal o spolupráci policii, je záhadou. Možná je to i poslední kapka, proč z Celní správy odchází.

Šlachtovi stoupenci jeho odchodu litují, zatímco na Celní správě si leckdo oddechne. Pokud se vezme v úvahu soudní úspěšnost jeho „politických kauz“, je tristní a naprosto neúměrná masivnímu nasazení operativní techniky, v čemž se vyžíval, a řízených mediálních úniků. Nemálo jeho obětí bylo očerňováno a vláčeno médii zbytečně a nedůvodně. Nikdy se jim neomluvil, nikdy za svoje sporné kroky nenesl odpovědnost.

Pro bývalého ředitele ÚOOZ to není podstatné. Cítil se nedotknutelný. Podstatnější je patrně jeho příliš pozdní prozření, že o jeho služby na očekávané úrovni není zájem. Premiér Babiš ho už k ničemu nepotřebuje. Svoji historickou úlohu splnil a může jít.

 

 

 

Revue Forum Banner
Jiří Sezemský
Jiří Sezemský
Komentátor deníku FORUM 24
Další články autora