Šlachtův boj: Soudní fiasko se zbrojaři a trestní oznámení na Chovance

Bývalý šéf Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Robert Šlachta (uprostřed) předložil svoji zprávu parlamentní vyšetřovací komisi, jejíž jednání je neveřejné. To však Babišovým médiím nebrání vybrané pasáže zprávy zveřejňovat. (ČTK)

Bývalý šéf Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Robert Šlachta (uprostřed) předložil svoji zprávu parlamentní vyšetřovací komisi, jejíž jednání je neveřejné. To však Babišovým médiím nebrání vybrané pasáže zprávy zveřejňovat. | FOTO: ČTK

Kolem Šlachtova ÚOOZ se pořád něco děje i poté, co z útvaru odešel. V jeden den se sešly dvě události, dokládající rozporuplnost jeho působení. Šlachta prohrál prvoinstanční soud kvůli údajně zakázaným protipěchotním minám. Téhož dne jeho pobočník Komárek podal trestní oznámení na Chovance, Tuhého a Laubeho kvůli podezření ze sabotáže.

Bývalý ředitel protimafiánského útvaru, kvůli kterému nedávno málem už podruhé padla vláda, znovu nepotvrdil marketingovou pověst, která ho předchází. V poslední době zejména hnutí ANO v čele s Andrejem Babišem kolem něho vykresluje gloriolu nejschopnějšího policisty, aniž by byla doložena hmatatelnými výsledky hlavně v mediálně citlivých kauzách.

Vrchní státní zástupce Ivo Ištvan stále v centru mediální pozornosti (ČTK)

Soud: Excalibur dovozem min neporušil zákon

Téhož dne, kdy Lidové noviny zveřejnily už osmdesátý první článek v pořadí nekonečného prošlachtovského seriálu (27. 7. 2016, „Chaos v protikorupční radě“), tentokrát o údajně podivně sečtených hlasech v poradním protikorupčním orgánu vlády kvůli doporučení k policejní reorganizaci, postihlo ÚOOZ u soudu další fiasko.

Krajský soud ve Zlíně zprostil obžaloby pětici zaměstnanců zbrojařských firem, kterým hrozilo až dvanáct let odnětí svobody v kauze údajně zakázaných protipěchotních min skladovaných v areálu muničních skladů ve Vrběticích. Zároveň byly zprošteny obžaloby i dvě zainteresované firmy Excalibur Army a Real Trade Praha, kterým hrozilo zrušení. Obě společnosti jsou součástí holdingu Excalibur Group, jednoho z nejvýznamnějších hráčů českého i slovenského zbrojního průmyslu.

Státní zástupce zažaloval zbrojaře za nákup, převážení a skladování pěti set protipěchotních min MON-100 a MON-200, které podle mínění ÚOOZ patří mezi munici zakázanou právními normami České republiky i mezinárodními normami navazujícími na tzv. Ottawskou konvenci.

Zbrojaři tuto kauzu považovali od samého počátku za uměle vykonstruovanou. „ÚOOZ uvedl státního zástupce v omyl,“ uvedl jejich obhájce Pavel Jelínek. Bránili se tím, že na skladované miny, které koupili v rámci komplexního a nedělitelného balíku 7000 tun vojenského materiálu obsahujícího tisíce položek od maďarského ministerstva obrany, se konvence nevztahuje. Dokládali to i vyjádřením maďarské vlády přes české ministerstvo zahraničních věcí. Nechtělo se ani příliš věřit tomu, že by riskovali vězení kvůli téměř bezcenné součásti této dodávky.

Dotaženo ad absurdum, maďarská vláda by se v opačném případě podílela na nelegálním obchodu se zbraněmi, což by znamenalo mezinárodní skandál.

Krajský soud konstatoval, že dovozem min trestný čin spáchán nebyl. Rozhodnutí zatím není pravomocné, nicméně se jedná o další dříve mediálně exponovaný případ ÚOOZ, který se nedaří dotáhnout do úspěšného konce, a tomu odpovídá i jeho současná minimální medializace.

Jak kauza vznikla?

Protipěchotní miny byly přivezeny do areálu muničních skladů ve Vrběticích v roce 2014 jako součást tendru na odprodej nepotřebné munice Maďarské armády. Dovoz proběhl standardně. Licenční správa českého Ministerstva průmyslu a obchodu vydala firmě Excalibur Army certifikát na základě znalosti přesného seznamu dovážených položek. Dovozce byl maďarskou stranou ujištěn, že všechny odprodané položky jsou bezproblémové.

Po několika měsících jejich skladování došlo v říjnu 2014 ve Vrběticích k explozím (s minami nijak nesouvisejí), které k areálu přitáhly mediální pozornost. Následně začal v areálu operovat ÚOOZ, který koncem téhož roku zasáhl v muničním skladu s protipěchotními minami. Za Šlachtovy osobní účasti, což je neobvyklé, útvar miny zabavil a odvezl, přičemž porušil řadu zákonných předpisů.

Razie na generálním štábu armády

Začátkem března 2015 podnikl ÚOOZ vůči společnosti Excalibur další atak. Zorganizoval jednu ze svých mediálně efektních razií na Generálním štábu české armády. V rámci vyšetřování „zločinného spolčení“ obvinil několik lidí kvůli podezření z levného výprodeje armádních dílů, kde měl Excalibur rovněž figurovat. Mezi nimi ředitele Sekce podpory ministerstva obrany, která řídí armádní logistiku, generála Vladimíra Halenku, který musel rezignovat.

Tato kauza zasáhla i jednoho ze šesti hlavních auditorů NATO Jana Vylitu, jmenovaného do funkce Radou NATO. Kvůli podezření, že byl součástí „organizované skupiny“ podvodně obchodující s náhradními díly, musel z funkce odejít a přišel o bezpečnostní prověrku. Později se ukázalo, že byl stíhán omylem. Nicméně profesně byl zlikvidován, k čemuž se dnes ÚOOZ a dozorující pražské vrchní státní zastupitelství nehlásí.

Tehdy vyšlo najevo, že kauzu iniciovala společnost STV Group, která rovněž kupuje, prodává a repasuje starší armádní techniku. ÚOOZ se tak octl v podezření, že byl zneužit v rámci konkurenčního boje. V tomto směru si tehdy společnost Excalibur stěžovala i nejvyššímu státnímu zástupci Pavlu Zemanovi.

Koncem března padlo obvinění v kauze protipěchotních min. Krátce poté, co bylo mediálně ventilováno, že ÚOOZ chybějí pro jeho konstrukci o „zločinném spolčení“ pádné důkazy. Jak se vyvíjí tato druhá větev ExcaliburGate, zatím není známo.

Otazníky však, zejména s přihlédnutím k čerstvé blamáži ÚOOZ u prvoinstančního soudu, zůstávají. Šlo v této kauze jen o horlivý diletantismus, který osobnostně poškodil několik obžalovaných (i když ještě není konec), a státu kvůli tomu hrozily miliardové arbitráže kvůli možným ušlým ziskům firmy, nebo byl ÚOOZ skutečně vtažen do konkurenčního boje?

Chovancova „sabotáž“

Šlachtův boj, který převzalo do scénáře volební kampaně hnutí ANO, však pokračuje. V den rozhodnutí soudu vyšlo najevo, že bývalý ředitel ostravského ÚOOZ Jiří Komárek podal trestní oznámení na ministra vnitra Milana Chovance, policejního prezidenta Tomáše Tuhého a jeho náměstka Zdeňka Laubeho. Podání se týká podezření ze spáchání trestného činu sabotáže, tedy tzv. „záškodnictví“, s trestní sazbou až 12 let odnětí svobody. Kvůli spuštění policejní reorganizace.

Bude zajímavé sledovat, o jaké neprůstřelné důkazy Komárek svoji bizarní konstrukci, připomínající slovník 50. let, opírá. Zda nejsme svědky počátku další blamáže „šlachtovského“ typu. Nejvyšší státní zastupitelství teď má posoudit, zda podání splňuje podmínky trestního oznámení, a zda potom bude předáno příslušnému státnímu zástupci.

Za zmínku jen stojí, že o sloučení obou útvarů se hovoří už deset let, a samotný Šlachta jej před časem schvaloval. A dosud nikdo podobné změny v policii za „záškodnictví“ nepovažoval. Komárek má přitom sám na krku trestní oznámení kvůli veřejnému obvinění, že policejní prezident Tuhý je podezřelý z „brutálního“ vynášení informací ze spisů.

Další kolo boje lze očekávat v souvislosti s vyšetřováním okolností policejní reorganizace parlamentní komisí. Ostatně není náhoda, že Komárkova iniciativa byla zveřejněna den před výslechem Roberta Šlachty.

Babišova kampaň před podzimními volbami 2016 (ČTK)

 

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]