Šlachtův problém: U jeho informátora se našly citlivé policejní spisy

(ČTK)

FOTO: ČTK

Ředitel Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) Robert Šlachta čelí vážnému problému. Jak uvedl Radiožurnál, Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) našla u brněnského podnikatele Albina Arifoviče, který působil jako Šlachtův informátor, množství citlivých policejních dat. Arifovič je už obviněný z uplácení detektiva ÚOOZ a zároveň je podezřelý z vydírání.

(ČTK)

Šlachtův informátor uplácel detektiva ÚOOZ

GIBS před měsícem téměř bez povšimnutí médií zadržela vedoucího oddělení ÚOOZ Luďka Vokála a brněnského podnikatele albánského původu Albina Arifoviče. Zadržení bylo v tu chvíli zastíněno mediálně mnohem monstróznější olomouckou kauzou Vidkun. Kauzou, která vedla k rezignaci ředitele GIBS a byl v ní obviněný i olomoucký hejtman Jiří Rozbořil, který dnes po seznámení s odposlechy tvrdí, že potvrzují jeho nevinu.

Klíčovou postavou případu je Arifovič. Ten současně dlouhodobě spolupracoval s řadou detektivů ÚOOZ, dokonce přímo se současným ředitelem Robertem Šlachtou, který to nepopírá. GIBS obvinila Arifoviče z uplácení Vokála. Mimo jiné mu věnoval auto Škoda Octavia. Policista je kvůli tomu stíhaný za zneužití pravomoci úřední osoby a přijetí úplatků.

Případ je o to závažnější, že GIBS při následných domovních prohlídkách našla u Arifoviče doma a v kanceláři velké množství citlivých policejních dokumentů a spisů. Většina z nich se týkala právě kauz, které zpracovává nebo zpracovával Šlachtův protimafiánský útvar. Spisy se týkají řady vlivných lidí z podsvětí, byznysu i politiky.

Většina dokumentů pochází z policejního informačního systému, takzvané Bedrunky. Tedy z databáze, se kterou může pracovat jen policista. Generální inspekce prověřuje, jak se mohly takové informace z ÚOOZ k podnikateli dostat.

Arifovič vydíral podnikatele

V této souvislosti čelí Arifovič podezření z vydírání. Radiožurnál shromáždil svědectví několika byznysmenů, od kterých podnikatel požadoval peníze nebo půjčku v milionových částkách. Arifovič jim tvrdil, že se pak o ně policie přestane zajímat, nebo že sežene k jejich případu více informací. Často se přitom zaštiťoval kontakty na vysoké policejní činitele včetně Roberta Šlachty. Co zatím z vyšetřování vyplývá, dostal se k citlivým informacím, které poté dokázal zneužívat.

Jedním z uvedených příkladů je zámožný brněnský podnikatel, ke kterému Arifovič dokonce přivedl tehdejšího ředitele krajské expozitury ÚOOZ Petra Vlacha. To jej přesvědčilo, aby Arifovičovi půjčil peníze. Jak sám přiznává, úplně dobrovolné to nebylo a dodnes mu dluží 12 milionů korun. Podnikatel přitom Vlacha zaměstnal ve své firmě.

Informátor obchodoval s drogami

Jak se stal Arifovič policejním informátorem? Podle zjištění Radiožurnálu byl koncem devadesátých let jednou z hlav organizované skupiny obchodující s drogami, kterou při razii ve Znojmě zatýkal tehdejší detektiv protidrogové centrály Robert Šlachta. Arifovič prý tehdy jako jediný nebyl zatčen.

Jak vyplývá z výpovědí několika policistů, stal se následně pro Šlachtu významným kontaktem. Podle svědectví několika z nich ředitel ÚOOZ před dvěma lety zjišťoval informace z tehdy živého spisu, který na Arifoviče vedla brněnská policie. A to kvůli tomu, že podnikatel v jednom luxusním hotelu vytáhl na svého věřitele Jiřího Schöna pistoli. Potvrdil to i policista, který případ také vyšetřoval.

Šlachta jakékoliv porušení zákona odmítá. Domnívá se, že na jeho osobu sílí zákulisní tlaky. Dává to do souvislostí i s tím, že inspekce údajně zkoumá i to, zda Šlachtovi lidé při razii v olomoucké kauze nepostahovali citlivá data o vyšetřovaných osobách neoprávněně.

Pozoruhodná souslednost kauz Vidkun a šetření GIBS

Ať už je Šlachtova role v případu jakákoli, celá kauza v každém případě už nyní vrhá na jeho útvar velmi špatné světlo. Pokud se potvrdí informace, že jeho podřízený přijímal úplatky od informátora s velmi pochybnou minulostí, který se zároveň dostával k živým policejním svazkům z ÚOOZ a s těmito nezákonně získanými informacemi kšeftoval, znamenalo by to závažné systémové selhání.

Okamžitě také vznikají otazníky nad časovou sousledností olomouckých aktivit ÚOOZ, ačkoli protimafiánský útvar nemá oprávnění vyšetřovat trestnou činnost policistů, a předchozími zjištěními GIBS, směřujícími k možnému nezákonnému jednání Šlachtových lidí. Případ je teprve na začátku a nelze vyloučit, že přinese nečekaná rozuzlení.

Šéf ÚOOZ Robert Šlachta zatím navenek působí klidně, zřejmě se cítí silný v kramflecích. Oporu může hledat zejména u hnutí ANO, o čemž svědčí jeho kontakty s Andrejem Babišem. Nejen jeho, ale i vyšetřovatele Marka Foglara, který se angažoval při dosud nevyjasněné razii na úřadu vlády. Foglar má mimochodem na starosti i aktuální kauzu firmy Oleo Chemical vyrábějící biopaliva, o kterou měl Babiš zájem už před několika lety.

V Babišových službách skončili někteří Šlachtovi lidé. Bývalý náměstek ředitele ÚOOZ Jiří Černík se stal bezpečnostním ředitelem Státní tiskárny cenin spadající pod ministerstvo financí. Jeho rukama do té doby procházely všechny policejní úkony týkající se kauz vedoucích k pádu pravicové vlády. V této souvislosti se v kuloárech hovořilo o podobném angažmá bývalé vyšetřovatelky politických „trafik“ Hany Švadlenkové.

Jaká je úspěšnost ÚOOZ?

Robert Šlachta průběžně čelí nespokojenosti policejního prezidenta Tomáše Tuhého. Vzhledem k minulým „zásluhám“, kdy vydatnou měrou přispěl k nástupu současné babišistánské kultury, však nelze vyloučit jeho politické krytí. V takovém případě ho může zřejmě ohrozit jen vážný lapsus. Skutečností však je, že si Šlachta mediální ostruhy více vysloužil vděčnou kriminalizací politiky než úspěšným bojem proti organizovanému zločinu.

Úspěšnost policejních útvarů se poměřuje především podílem pravomocných rozsudků. Bylo by zajímavé vědět, kolik má Šlachtův útvar na svědomí pravomocně odsouzených skutečných mafiánů a jaká je procentuální úspěšnost jím otevíraných kauz. O tom veřejnost neví nic, na rozdíl od několika teatrálních a masivně mediálně rozehrávaných kampaní, které mají politický podtext. Zatím s mizivými výsledky.

Šlachtův útvar selhal v boji s organizovaným zločinem především v neblahé metanolové kauze, která v roce 2012 vedla ke smrti padesáti lidí. Nejenže zcela selhala jeho operativa, ale na rozkrytí této mafie se podílely především krajské policejní útvary z Ostravy a Zlína. Už tehdy se nad ním vznášel Damoklův meč.

Špička ledovce

Závažným problémem současnosti je zejména působení postsovětských mafií na území České republiky, které zde zapustily hluboké kořeny. Jak v této souvislosti nedávno uvedl bezpečnostní expert Tomáš Šmíd: „ÚOOZ obecně neodvádí v posledních letech zrovna kvalitní práci. A v případě ÚOOZ ryba smrdí od hlavy…“ Dokládá to stavem protimafiánského útvaru, který stále není po dramatické personální obměně po Šlachtově nástupu dostatečně znalostně a personálně vybaven. A ti kvalitnější, co v ÚOOZ zůstávají, nemají patřičné podmínky k práci.

Přes výše uvedené výhrady se lidé typu Šlachty v jistých mediálních a politických kruzích stávají „nedotknutelnými“. Zatím. Plní svoji úlohu zejména tam, kde se to hodí a kde si může přičíst populární body. Ale účinné potírání nebezpečných mafií, což je především v náplni práce ÚOOZ, zatím vázne. Podezření z trestné činnosti uvnitř Šlachtova útvaru je tak jen špičkou ledovce.

Eric Drooker

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu freeczechmedia@gmail.com