Jakékoliv sledování soukromé korespondence občanů je nepřípustné, prohlásil na síti X premiér Petr Fiala (ODS). Odmítá tak návrh nazývaný Chat Control, jímž se nyní zabývá Evropská unie. Ten by veškerým poskytovatelům on-line služeb ukládal zákonnou povinnost prohledávat obsah zpráv a souborů uživatelů.

„Za sebe i za celou koalici SPOLU chci jasně říct: sledování soukromé korespondence občanů nepřipustíme,“ zdůraznil Fiala s odkazem na článek serveru Novinky.cz, který v úterý o návrhu detailně informoval.

„Nesouhlasíme s tím, aby bylo možné monitorovat veškeré e-maily nebo zprávy na platformách, jako je WhatsApp nebo Messenger,“ podotkl premiér. Přesně s tím však Chat Control počítá.

Dále čtěte

Volby nejsou rozhodnuté. FORUM 24 opět pošle noviny dvěma milionům domácností, pomozte nám!

Z médií se mnohdy zdá, jako by letošní volby do poslanecké sněmovny, které se budou konat 3. a 4. října,…

Podle něj by museli všichni poskytovatelé chatovacích aplikací, cloudů i sociálních sítí zajistit prohledávání obsahu uživatelských zpráv a souborů. Pokud by v nich daný algoritmus nalezl stopy po dětské pornografii či zneužívání nezletilých, data by automaticky putovala k orgánům činným v trestním řízení.

I dosavadní možnost šifrované komunikace na platformách, jako jsou Messenger nebo WhatsApp, by už nebyla chráněna před zrakem třetích osob. Skenování by totiž mělo probíhat přímo u uživatele, tedy ještě před tím, než je komunikace zašifrována. V případě zachycení nelegálního obsahu by pak příslušné orgány mohly komunikaci dešifrovat a detailně ji prozkoumat.

„Ochrany dětí musíme dosáhnout jinak“

Ani takové cíle ovšem podle Fialy návrh nemohou obhájit. „Ochrana našich dětí je důležitá, ale musíme jí dosáhnout jinak. Ne, že to bude znamenat prolomení soukromí milionů lidí. To je nebezpečné a může to být zneužito. Proto jsme to dosud odmítali a odmítneme to i v budoucnu,“ zdůraznil premiér.

Kromě narušení soukromí lidí kritici Chat Control poukazují i na to, že takové plošné monitorování zpráv by mohlo zahltit bezpečnostní složky obrovským množstvím nepodstatných hlášení, v nichž by se skutečné hrozby mohly ztratit.

O návrhu bude Rada EU hlasovat 14. října. Odhaduje se, že patnáct zemí jej zřejmě podpoří – kromě Dánska i například Francie, Itálie, Portugalsko nebo Španělsko. Vyložené odmítavý postoj zatím zastává pouze Rakousko, Nizozemsko, Polsko a nyní nově i Česko.