Andrej Babiš a jeho lidé v autobuse. FOTO: profimedia.cz
FOTO: profimedia.cz
KOMENTÁŘ / Příslib rozhazování peněz daňových poplatníků je v kampaních primitivně populistických hnutí poměrně běžnou praxí. Hnutí ANO prokázalo, že takovým hnutím je. Podařilo se mu dostát odkazu sociálních demokratů a těsně před volbami začne ve „svých“ krajích proplácet slevu na jízdném pro důchodce a studenty sedmdesát pět procent namísto původních padesáti.
Zatímco slibem nezarmoutíš, a po volbách dochází u vítězů ke korekci takových slibů podle tvrdé ekonomické reality, hnutí ANO slevy na jízdném nejen slibuje, ale přímo zavádí z krajských peněz, které nepochybně budou chybět jinde.
Náklady na krytí pětasedmdesátiprocentní slevy namísto padesáti procent činí téměř dvě miliardy pro celou ČR. ANO má osm hejtmanů, přičemž ne všude projde opatření přes koaliční partnery. I tak se bavíme o minimálně desítkách milionů ročně na každý kraj a více než půl miliardě za celou zemi, které tyto kraje místo produktivních investic věnují na volební kampaň hnutí ANO. V kontextu limitu na volební kampaň ve výši devadesát milionů korun je to děsivý rozsah.
Nejdražší kampaň v historii
Kraje přitom nemají kompetenci o slevách rozhodovat. To neměly ani u regulačních poplatků. Sociální demokraté si poradili tak, že regulační poplatky propláceli formou darů. Forma proplácení jako dar ze strany kraje bohužel dostala i posvěcení Ústavního soudu, který shledal, že kraje jsou oprávněny poskytovat dary, neporušují-li při tom zákon. Hnutí ANO nejspíše použije tuto osvědčenou cestu, a budeme tak svědky suverénně nejdražší předvolební kampaně za veřejné peníze v historii.
Sociálním demokratům je třeba přičíst k dobru, že oni tehdy se svým tématem šli do krajských voleb z nějakého ideového přesvědčení. U hnutí ANO je to jen ryzí touha po moci, ve které neváhá financovat iluzi, že dělá „něco pro lidi“, z veřejných peněz.
Nikdo soudný nevěří, že problémem této země je příliš drahé jízdné ve veřejné dopravě. Celkově je ovšem naše veřejná doprava drahá. Česko na ni vynakládá 0,9 procenta HDP, nejvíce ze zemí EU. Jen Jihočeský kraj v roce 2024 na dopravní obslužnost vyčlenil 1,8 miliardy korun. Paradoxně v dopravě dotujeme v miliardách korun jak stranu nabídky, tak stranu poptávky. Důsledkem je systematické plýtvání veřejnými zdroji.
Slevy by se měly zrušit
Národní ekonomická rada vlády doporučovala úplné zrušení slev na jízdné. Dnešních padesát procent je kompromis, který je z ekonomického hlediska nešťastný a problematický. Především se jedná o plošnou pobídku k cestování spoji, jejichž provoz beztak dotujeme také. Sociálně slabé bychom měli podporovat adresně.
Neobstojí ani argument, že by slevy na jízdném přitáhly více cestujících a třeba pomohly snížit uhlíkovou stopu. I předchozí zkušenost, když slevy sedmdesát pět procent na jízdném zavedla Babišova vláda v roce 2018, neprokázala nějaký přesun od osobní automobilové dopravy k té hromadné. Motivace k přesunu z vlastního auta k veřejné dopravě je velmi nízká. Abychom si za průměrný plat koupili stejné množství benzínu jako v roce 2012, musel by stát litr benzínu 64 korun, více než dvojnásobek dnešní ceny. Hranice, kdy by cena pohonných hmot vedla k nějaké výraznější změně v chování, leží ještě výše.
Ve skutečnosti máme velmi nízkou míru chudoby jak mezi běžnou populací, tak i mezi studenty a důchodci. Plošná podpora tohoto typu je tak opravdu extrémně neefektivním mrháním vzácných zdrojů, které by kraje mohly a měly využít lépe. Pro stárnoucí populaci je určitě důležitější dostupnost zdravotní a sociální péče než cena jízdenky, kterou část vlastně nikdy nevyužije. Nemáme všichni stejné potřeby, i proto jsou plošné podpory tak neefektivní.
ANO dnes aplikuje přesně ty socialistické recepty, na jejichž absurditě utopilo sociální demokraty a převzalo jejich elektorát. Slevy na jízdném jsou jen vrcholem ledovce slibů hnutí ANO, které jsou způsobilé v krátkém čase rozvrátit rozpočet. Zatímco v časech Sociální demokracie bylo na místě varovat, že její nápady bude muset splatit příští generace, nápady hnutí ANO nás začnou dobíhat už krátce po roce 2030. Demografie je neúprosnou konstantou. Jsou pro nás podstatné produktivní investice do naší budoucnosti, nebo budoucnost promrháme na slevách za jízdné? Budeme tolerovat masivní zneužití veřejných peněz pro primitivně populistickou kampaň? I o tom budou nadcházející volby, tak volme moudře.
