
Patriarcha Kirill a Vladimir Putin. FOTO: Profimedia
FOTO: Profimedia

Jeho výstavbu z větší části financovala ruská státní společnost pro jadernou energetiku Rosatom a tamní pop „je držitelem medaile za spolupráci“ od ruské vnější rozvědky SVR. Řeč je o ruském pravoslavném kostele ve švédském městě Västerås, který byl dokončen v listopadu 2023. Vzhledem k tomu, že stojí pouhých 600 metrů od strategicky významného letiště, považuje ho švédská bezpečnostní služba Säpo za hrozbu.
„Ve světě, ve kterém nyní žijeme, musíme zajistit, aby se přesunul na jiné místo,“ řekla radní Elisabeth Unellová. Säpo se domnívá, že Kreml využívá ruskou pravoslavnou církev moskevského patriarchátu ve Švédsku jako platformu pro provádění zpravodajské činnosti a dalších aktivit ohrožujících bezpečnost země. Její hlavní představitel, patriarcha Kirill, je označován za Putinova papeže a jednoznačně podporuje válku na Ukrajině.
„Církev jako organizace na nejvyšší úrovni a zejména její aktivity v zahraničí – to je něco, co je vždy využíváno jako nástroj ruského státu,“ řekl Stefan Ingvarsson, analytik Centra východoevropských studií.
„Existuje spojení mezi představiteli ruské pravoslavné církve zde ve Švédsku a představiteli Ruska a ruské zpravodajské služby,“ prohlásil Karl Melin, vedoucí tiskového oddělení Säpo, která městu doporučila stavbu kostela nepovolit.
Zpravodajce neposlechli
Přesto církev povolení získala, za což si teď zodpovědní činitelé sypou popel na hlavu. Lars Kallsäby, někdejší předseda stavebního výboru ve Västerås, uznal, že „jsme (v rozhodování) několikrát klopýtli“. „Dnes bychom provedli důkladnější kontroly,“ uvedl radní Staffan Jansson.
Ruský pravoslavný kostel ve švédském Västerås FOTO: Wikimedia Commons / RefDr / CC BY-SA 4.0
FOTO: Wikimedia Commons / RefDr / CC BY-SA 4.0
To, že stavbu za 77 milionů Kč z větší části financoval Rosatom, ruská pravoslavná farnost ve Västerås popřela. Při slavnostním otevření kostela ale metropolita Anton, hlava ruské proputinovské církve v zahraničí, ruskému jadernému gigantu poděkoval. O financování navíc informoval na svých internetových stránkách sám moskevský patriarchát.
„Zapírají, dokud se nepřiznají, takový je vzorec,“ řekl Patrik Oksanen, poradce v oblasti bezpečnostní politiky. „Není to překvapivé, tak to funguje. Je to skoro jako dělat na někoho dlouhý nos, jestli to tak můžu říct,“ dodal. Podle něj se jedná o aktivitu koordinovanou z nejvyšších kruhů v Moskvě.
Případ kostela ve Västerås zmínil Oksanen ve své nové knize Tajná válka Ruska proti Švédsku: Hybridní válka zevnitř – sabotáže, dezinformace, užiteční idioti, v níž se mimo jiné zabývá ruskými vlivovými operacemi ve Švédsku a Finsku.
Návrh na vyvlastnění
Povolení pro stavbu kostela s věží uprostřed strategického místa Oksanen označuje jako případ naivity úřadu a nepochopení vážnosti situace. Církev je podle něj jedním z řady opěrných bodů na strategických místech, které si Rusko obstaralo. Vysoká kostelní věž se dá využít pro odposlouchávání jednoho z nedalekých zařízení švédských ozbrojených sil. Sám kostel je přitom podle švédských zákonů chráněn proti odposlechu. „Dalo by se to popsat tak, že Rusko získalo manévrovací prostor a možnosti,“ tvrdí Oksanen.
„To znamená, že v blízkosti letiště Västerås máme cizí mocnost,“ podotýká radní Unellová, členka Umírněných, kteří jsou také nejsilnější vládní stranou ve Švédsku. Společně se stranickými kolegy ve Västerås podala návrh na vyvlastnění majetku ruské pravoslavné církve.
Úředníci nyní záležitost prošetří a na konci května se k němu vyjádří. Pokud město návrh schválí, bude o něm rozhodovat vláda. V případě kladného rozhodnutí bude majetek vykoupen, přičemž jeho vlastník získá k tržní hodnotě 25 až 30 procent navíc.