Slovensko chce do konce roku 2027 vyslat své stíhačky F-16 do alianční mise Baltic Air Policing, která chrání vzdušný prostor Litvy, Lotyšska a Estonska. Ve středu to oznámil slovenský ministr obrany Robert Kaliňák během konference Defence24 Days ve Varšavě. Mise vznikla po vstupu pobaltských států do NATO v roce 2004 a po ruské anexi Krymu byla výrazně posílena. Alianční letouny v regionu pravidelně identifikují ruské vojenské stroje létající v blízkosti vzdušného prostoru NATO bez komunikace s řízením letového provozu.

Slovensko chce vyslat své stíhačky do mise Severoatlantické aliance, která chrání spojence v Pobaltí. Stát by se tak mělo do konce příštího roku, uvedl ve středu místopředseda slovenské vlády a ministr obrany Robert Kaliňák ve Varšavě. „Rádi bychom se zapojili do leteckého hlídkování v Pobaltí do konce příštího roku, tedy roku 2027,“ citovala Kaliňáka agentura Reuters.

„Jsem rád, že Slovensko opět dokazuje svůj závazek k budování obranných schopností a společným aktivitám na ochranu východního křídla NATO,“ prohlásil podle tiskové agentury PAP polský ministr obrany Władysław Kosiniak-Kamysz. Ten ve středu spolu se slovenským premiérem Robertem Ficem otevřel slovenský výstavní pavilon na varšavské konferenci Defence24 Days.

Dále čtěte

Agresor přitvrzuje: Ukrajina za duben hlásí stovky střetů denně, drony létají i ve dne

Rusko v dubnu výrazně zvýšilo intenzitu útoků proti Ukrajině jak na frontě, tak hluboko v jejím týlu. Ukrajinský generální štáb…

Od přistoupení Litvy, Lotyšska a Estonska k NATO v roce 2004 jejich vzdušný prostor chrání alianční mise Baltic Air Policing. Pobaltské státy totiž nedisponují vlastním dostatečným počtem bojových letounů schopných nepřetržité ochrany vzdušného prostoru. Spojenecké země proto rotují své stíhačky na základnách v litevském Šiauliai a estonském Ämari.

Mise byla výrazně posílena po ruské anexi Krymu v roce 2014, kdy NATO otevřelo druhou trvalou základnu v estonském Ämari v rámci takzvaných ujišťovacích opatření pro východní členy aliance. Alianční stíhačky jsou v regionu pravidelně vysílány k identifikaci ruských vojenských letadel, která se pohybují v blízkosti vzdušného prostoru NATO bez aktivovaných odpovídačů, bez nahlášeného letového plánu nebo bez komunikace s civilním řízením letového provozu.

Dále čtěte

Češi nejsou kolaboranti, stojíme za Ukrajinou! Pojďte to s námi ukázat Okamurovi a kupte si plakát

Nehoráznosti, jaké vypouští z úst předseda poslanecké sněmovny Tomio Okamura a další představitelé vládní koalice Andreje Babiše, překročily už všechny…

Slovenská armáda minulý měsíc oznámila převzetí poslední ze 14 objednaných amerických stíhaček F-16 Fighting Falcon. Legendární stíhací letoun stále provozuje i americké letectvo. Dalšími původními uživateli pak byli Belgie, Dánsko, Nizozemsko a Norsko. V rámci NATO dále provozuje „Sokoly“ Portugalsko, Řecko, Turecko, Rumunsko a Polsko. Mezi další významné uživatele se pak řadí státy Blízkého východu, včetně Izraele, v Asii pak například Taiwan. Specifickým rysem letounu je vypouklý nedělený kryt kokpitu umožňující pilotovi kruhový výhled.

I čeští piloti v minulosti střežili nebe nad Pobaltím, kde museli se stíhačkami Saab JAS 39 Gripen několikrát zasahovat kvůli identifikaci ruských vojenských letounů. Geograficky citlivým bodem regionu je především ruská exkláva Kaliningrad, mezi níž a pevninským Ruskem pravidelně probíhá vojenský letecký provoz. Protože samozřejmě nic neříká „stabilní bezpečnostní prostředí“ lépe než bombardéry létající s vypnutými transpondéry poblíž hranic NATO.