Slovensko ve spirále nenávisti. Politici ji sice odsuzují, sami ji ale pomáhají rozfoukávat

Slovenský premiér Robert Fico (ČTK)

Slovenský premiér Robert Fico | FOTO: ČTK

Střelba v bratislavském gay baru, po které zůstali dva mrtví, znovu obrátila pozornost ke Slovensku a vyvolala obavy z toho, co se to vlastně v zemi děje. Signálů, že ve slovenské společnosti doutná velký problém, bylo už v minulých letech víc než dost. Proti menšinám, sexuálním i etnickým, veřejnost aktivně obraceli i někteří politici. Výhrůžky smrtí prý pravidelně dostává i prezidentka Čaputová.

Anketu Homofob roku za rok 2021 vyhrál v létě na Slovensku expremiér a současný ministr financí Igor Matovič. Těsně druhý skončil další bývalý předseda vlády Robert Fico. Jejich „oceněné“ výroky zde netřeba opakovat, zájemci je najdou třeba na webové stránce Institutu lidských práv, který anketu tradičně pořádá.

()

Alarmující je už sám fakt, že se v homofobní hitparádě objevili hned dva expremiéři, a to mimochodem už poněkolikáté. Celkový obraz toho, jak se převážná část vrcholných slovenských politiků dlouhodobě staví nejen k výpadům proti sexuálním menšinám, ale k projevům nenávisti obecně, je však ještě mnohem horší.

Ficův „pytel brambor“ a Soros

Robert Fico dlouho bagatelizoval rizika krajně pravicového extremismu, který na Slovensku reprezentuje hlavně Lidová strana Naše Slovensko Mariana Kotleby, včetně homofobních nebo protiromských výpadů.

Před tím, než se Kotleba v roce 2013 stal hejtmanem v Banské Bystrici, ho Fico shazoval s tím, že Kotlebu by „porazil i pytel brambor“. O bezmála deset let později Fico s odpadlíky od Kotleby – stranou Republika – otevřeně spolupracuje. Matovičova vláda vedená premiérem Hegerem, která nedávno ztratila většinu v parlamentu, se o hlasy poslanců zvolených na kandidátce kotlebovců také příležitostně opírá.

Robert Fico také v posledních letech do svého slovníku zahrnul konspirační prvky. U protestů po vraždě novináře Jána Kuciaka například naznačoval, že jsou organizovány ze zahraničí. Jindy zase upozorňoval na údajné ovládnutí slovenských médií finančníkem Georgem Sorosem.

Židé vládnou světu. Nebo ne?

Zvlášť na Slovensku je šíření podobných smyšlenek hra s ohněm. Podle průzkumů organizace Globsec totiž většina Slováků věří například tvrzení, že světu vládnou Židé nebo různé tajné spolky.

Proti Židům a LGBT se ve svém „manifestu“ vymezoval i vrah z Bratislavy. A i když nelze určit přímou souvislost mezi jeho činem a výroky slovenských politiků, je zřejmé, že ve veřejném prostoru našel dost jiných příkladů, kdy nenávist k menšinám měla volný průchod.

Zmiňovaný expremiér a ministr Matovič letos v jednom z rozhovorů například prohlásil, že na něj média útočí proto, že sám není z LGBT komunity. Jindy se označil za „Žida 21. století“ nebo zkritizoval média za údajnou zaujatost slovy, že „takové novináře měl i Hitler“. Robert Fico zase dříve o novinářích mluvil jako o „špinavých protislovenských prostitutkách“.

Religionista a komentátor Jan Fingerland právě publikoval novou knihu s názvem Hebrejky (Helena H. Zahrádecká (se svolením autorky))

Zářijová zpráva ministerstva vnitra o monitorování extremismu potvrzuje, že za poslední dva roky na Slovensku projevy extremismu zesílily. V roce 2020 zahájila policie o 28 procent víc trestních stíhání za extremismus než o rok dříve.

Podle zprávy přibylo zejména nenávistných projevů vůči Židům (až pětinásobně oproti roku 2019), ale i vůči Romům nebo migrantům či konkrétně vůči lidem jako George Soros nebo Bill Gates.

Pod tlakem proti nenávisti. A dál?

Je paradoxní, že k nárůstu došlo v době vlády Igora Matoviče, který měl alespoň zpočátku symbolizovat změnu oproti éře Roberta Fica – jak v boji proti korupci, tak i co do zlepšení politické kultury obecně. Dnešní Slovensko však na tom rozhodně není lépe.

„Vím, že pan premiér, já a ještě pár politiků jsme pravidelnými terči výhrůžek zabitím. Je to jistá míra diskomfortu, když to řeknu diplomaticky,“ řekla v rozhovoru pro Denník N po útoku v Bratislavě slovenská prezidentka Zuzana Čaputová.

Teprve před týdnem zamítli slovenští poslanci návrh zákona, který měl zakázat vyvěšování duhových vlajek na veřejných budovách. Šéfem parlamentu je Boris Kollár ze strany Sme rodina, který se na adresu homosexuálů a takzvaného Duhového pochodu v minulých letech vyjadřoval mírně řečeno „nevybíravě“:

„Oni patří do ústavu, a ne na ulici. Vždy to byli úchyláci a neměli tu diagnózu nikdy vyloučit. Teď se na ně máme dívat jako na zdravé jedince kvůli toleranci?“ psal Kollár na facebooku v roce 2017. Zastřelení dvou mužů v Bratislavě však tento týden odsoudil jako „nepřijatelné“ a pozůstalým vyjádřil soustrast.

Slovenští politici teď zjevně ani nemají jinou možnost než pod tlakem tragédie nahlas odmítnout nenávist, i když ji část z nich dlouhodobě pomáhá rozfoukávat. To je ale nyní povinné a očekávané gesto, nikoli systémová změna, kterou země, kde různé skupiny obyvatel získávají nálepku občanů druhé až třetí kategorie, zcela zjevně potřebuje.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]

Související články