Podle dat organizace In IUSTITIA jsou ukrajinští uprchlíci i ti, kteří zde žijí již delší dobu, z hlediska předsudečného násilí nejohroženější skupinou. Přibližně polovina případů pak zahrnuje přímé fyzické násilí. Data zjišťovala organizace s ohledem na dvouleté výročí napadení Ukrajiny Putinovým Ruskem.

Zatímco před začátkem války na Ukrajině čítaly případy napadení Ukrajinců a Ukrajinek zaznamenané organizací In IUSTITIA jen nižší jednotky ročně, vzrostly během uplynulých dvou let na 29 % z celkového počtu všech tzv. předsudečných napadení. Od začátku války tak organizace podle její ředitelky Kláry Kalibové dlouhodobě pomáhá 25 klientům z Ukrajiny a dalším devadesáti poskytla jednorázové poradenství.

Dále čtěte

Muž stíhaný za napadení Ukrajinek má být Zdeněk H. Již dříve psal nenávistné příspěvky

Nejdřív slova, potom činy, to je heslo, které se podle sociálního účtu BezDezinfa dá vztáhnout na muže, který byl posléze…

Nejčastější formou protiukrajinských útoků (78 %) bylo slovní násilí, fyzické násilí přišlo přibližně ve 49 % případů.

„Alarmující je, že téměř polovina útoků na Ukrajince a Ukrajinky obsahuje fyzické násilí,“ dodává Klára Kalibová a připomíná, že vedle právní a sociální pomoci napadeným rozšířila organizace pomoc i pro oběti válečných zločinů, které lze v mnoha případech „považovat za tu nejbrutálnější formu předsudečného násilí“.

Zpráva uvádí i některé případy napadení kvůli ukrajinskému původu. Například jedna sociální pracovnice, jejíž jméno je z bezpečnostních důvodů uváděno jen iniciálou O., se do České republiky přestěhovala právě kvůli propuknuvší válce. „Nedlouho poté jsem začala pracovat jako sociální pracovnice v pečovatelské službě. Při jedné z návštěv seniorky, která patřila k mým klientům, jsem se setkala s její dcerou. Ta mě začala slovně napadat kvůli tomu, že jsem Ukrajinka. Útok eskaloval až ve výhrůžky smrtí,“ vylíčila útok paní O., která se rozhodla na dotyčnou podat trestní oznámení. Jak připomíná In IUSTITIA, patří tento případ mezi útoky na Ukrajince k prvním, u nichž soud vedle viny pachatele uznal také jeho předsudečnou pohnutku.

Jiný případ se odehrál loni v srpnu v Plasích na Plzeňsku, kde dvojici Ukrajinek napadl „kolotočář“. Zatímco seděly u cesty, zastavilo u nich auto. Řidič se jich zeptal, jestli jsou z Ukrajiny. Když to potvrdily, poodjel, vystoupil z auta, začal jim sprostě nadávat a poté na ně fyzicky zaútočil. Výsledkem byla otevřená zlomenina čelisti a zlomeniny lícní kosti a nosních kůstek u jedné z žen. Obě napadené odmítly, že by útočníka znaly, či s ním měly nějaký předchozí spor. Útočník byl dopaden a obviněn z trestných činů ublížení na zdraví a výtržnictví, za což mu hrozí trest odnětí svobody v délce až 5 let. Státní zástupkyně v obžalobě podané k okresnímu soudu jeho čin označila za národnostně motivovaný.

Dále čtěte

U českých Romů roste nenávist k Ukrajincům. Na sítích se šíří lži a nenávist, násilí může eskalovat

KOMENTÁŘ / Jakákoliv etnická nenávist je problém. Když však jedno etnikum, které se nemá moc dobře a není příliš socializované…

Šikana a napadání se bohužel nevyhýbá ani dětským kolektivům. Jeden z ukrajinských školáků dlouhodobě čelil šikaně spolužáků, kteří jej zprvu napadali verbálně, a nakonec na nej zaútočili fyzicky, přičemž mu jeden z útočníků zlomil prst.

Útočníkem však není vždy občan České republiky. Jedna z žen ve zmapovaných případech byla dlouhodobě napadána spolupracovníkem, který pochází z Ruska a podle svědectví jí nadával do „ukrajinských sviní“. V prosinci 2022 situace eskalovala do přímého fyzického násilí, kdy útočník hodil ženě na hlavu skener a poté ji tahal za vizitku, kterou měla pověšenou na krku. Policie zpočátku řešila konflikt jako přestupek, nicméně později se i díky In IUSTITIA celá věc dostala do trestního řízení. V současné době je pachatel stíhán pro přečin násilí proti skupině obyvatelů a proti jednotlivci podle § 352 odst. 2 trestního zákoníku.

Útoky se objevily i proti Rusům žijícím v ČR. Nejčastěji šlo o verbální útoky, k nimž docházelo přibližně ve třech čtvrtinách případů, a také o útoky na majetek včetně protiruských graffiti (43 %). Fyzické násilí bylo součástí jen 14 % protiruských incidentů.

K většině incidentů došlo ve sledovaném období v Praze – 60 % protiukrajinských incidentů a 79 % protiruských incidentů. V případě protiukrajinských útoků jsou častěji zastoupeny i Plzeňský a Jihomoravský kraj. Protiruské útoky pak byly mimo Prahu zaregistrovány pouze v Olomouckém a Jihočeském kraji.

Další příklady konkrétních incidentů shrnuje organizace In IUSTITIA ve speciální zprávě.