Ruský opoziční politik Ilja Jašin FOTO: Profimedia
FOTO: Profimedia
V současnosti jsou v Rusku protiválečné nálady silné. Nemají ale žádné kanály, kterými by se mohly projevit. Aby se něco stalo, musí se vždy sejít několik různých faktorů. Ekonomika se zhoršuje, nespokojenost roste, válka se nevyvíjí dobře a tak dále. Většina podmínek už je splněná, ale zatím se nic neděje. Je potřeba politická vůle, něco, co to všechno spustí, říká v rozhovoru pro švédský deník Dagens Nyheter ruský opozičník a politolog Ilja Jašin.
V červnu 2022 byl Jašin v Rusku zatčen a odsouzen k osmi a půl roku vězení za šíření informací o ruských válečných zločinech v Buči. V rámci výměny vězňů na základě dohody mezi Ruskem, EU a USA byl propuštěn a poslední dva roky žije v Berlíně, kde letos založil novou stranu Mirnaja Rossija (Mírové Rusko).
I na něj ale může dopadnout případné zpřísňování pohybu Rusů po Evropě, k němuž letos v létě vyzvalo jedenáct zemí včetně Česka. Průzkumy veřejného mínění v Rusku totiž už čtyři roky soustavně ukazují, že většina obyvatelstva válku podporuje. „Člověk není pro válku jen proto, že má ruský pas. Z pragmatického hlediska by bylo mnohem chytřejší, kdyby Evropa vedla dialog s námi Rusy, kteří jsme proti válce,“ konstatuje Jašin s tím, že průzkumy veřejného mínění vůbec nic nevypovídají o tom, co si Rusové ve skutečnosti myslí.
„Když někdo žije v diktatuře a zavolá mu neznámý člověk s otázkou, zda podporuje Putina a válku, samozřejmě odpoví ano. Vždyť ani nemůže vědět, kdo mu vlastně volá,“ vysvětlil třiačtyřicetiletý opozičník. Volit je ale podle něj něco jiného. „Ve volební místnosti je člověk sám. A to kremelští představitelé vědí.“
Na začátku srpna Nejvyšší soud vyřadil opoziční stranu Jabloko z voleb do Státní dumy, které se konají 18.–20. září. To vedlo k prvním velkým pouličním protestům za poslední čtyři roky. Před soudem v Moskvě demonstrovaly stovky mladých lidí. Jabloko bylo jedinou stranou, která požadovala okamžité zahájení jednání a mír. Uskupení díky tomu náhle výrazně posílilo na sociálních sítích. Zaskočený Kreml donutil Nejvyšší soud, aby si našel záminku pro zákaz účasti Jabloka ve volbách.
„Kreml si myslel, že Jabloko získá několik procent hlasů. To by dokazovalo, že mír chce jen ubohá menšina. Místo toho se stal pravý opak. Jabloko začala podporovat spousta blogerů i úplně nepolitických osobností,“ podotkl Jašin. Slovo mír podle něj funguje jako magnet. „Lidé si nepřejí nic jiného.“
Zkazit Putinovi den
Po vyřazení Jabloka teď ruští opozičníci v exilu vyzývají voliče, aby hlasovali pro jakoukoli stranu – jen ne pro Putinovo Jednotné Rusko. „Chceme Putinovi zkazit den tím, že zařídíme, aby lidé stáli ve frontách a hlasovali proti jeho straně. Nedostane ani polovinu hlasů. Možná méně než 40 procent,“ doufá Jašin.
Na dotaz, zda to má v diktatuře vůbec nějaký význam, odpověděl: „Samozřejmě si také můžeme jen lehnout na gauč a čekat, až Putin chcípne.“ On sám chce místo toho Putinovi působit problémy. „Putin si může do volebních výsledků napsat jakékoli číslo, jaké chce. To není důležité. Důležitá je nálada ve společnosti. Legitimita je něco, co je cítit ve vzduchu. Pokud velké množství voličů hlasuje proti Putinově straně, ztratí legitimitu k pokračování války. Naším úkolem je toho dosáhnout.“
To, že se Kreml neodvažuje připustit k volbám ani jedinou protiválečnou stranu, podle Jašina svědčí o jedné věci: I Putin si všiml, že jsou Rusové válkou unavení. Je důležité, aby si to uvědomila i Evropa, říká. „Často mě například překvapuje rétorika Kaji Kallasové. Ve skutečnosti se shoduje s Putinovou. Domnívá se, že Rusové nesou kolektivní vinu, že za to, že Putin rozpoutal válku, mohou Rusové. Totéž tvrdí i Putin – říká, že za ním stojí celé Rusko.“ Což podle Jašina není pravda. „Ne všichni Rusové chtějí válku. Dokazuje to právě tento příběh s Jablokem.“
Na poznámku redaktorky, že problém je možná spíš v tom, že řada Rusů sice válku nechce, ale zároveň trvá na tom, že Ukrajina nese stejnou vinu jako Rusko, reagoval: „Něco pravdy na tom být může. Kdo chce, může se v tom šťourat do hloubky. Faktem ale zůstává: lidé chtějí, aby válka skončila.“
Blíží se změna
Jenže přimět Rusy v zemi i mimo ni, aby se sjednotili v boji za mír, je podle něj obtížné. „Bohužel jsou Rusové obecně a Rusové v exilu obzvlášť rozdělení. Jsme velmi poznamenaní svou sovětskou minulostí – Sovětský svaz dělal všechno pro to, aby lidi atomizoval a bránil jim v pocitu sounáležitosti. Putinův režim v téže indoktrinaci pokračoval. To vedlo k tomu, že se v Rusku ustálilo přesvědčení, že nic nelze změnit. Kdo se o něco pokouší, je považován za blázna.“
Jašin je přesvědčený, že v současnosti jsou v Rusku protiválečné nálady silné. „Nemají ale žádné kanály, kterými by se mohly projevit. Aby se něco stalo, musí se vždy sejít několik různých faktorů. Ekonomika se zhoršuje, nespokojenost roste, válka se nevyvíjí dobře a tak dále. Většina podmínek už je splněná, ale zatím se nic neděje. Je potřeba politická vůle, něco, co to všechno spustí. Vzpoura Jevgenije Prigožina v roce 2023 přišla jako blesk z čistého nebe,“ upozornil opozičník.
„Nemůžu předpovídat budoucnost, ale můžu analyzovat tendence. A je zřejmé, že jsme otevřeli poslední kapitolu příběhu Vladimira Putina. Žádné další kapitoly už nebudou. V Rusku dojde ke změně moci, zcela jistě ještě za našeho života.“
