Šmírovací akci Panama Papers dají v Česku punc serióznosti novináři zvučných jmen

Případ dokumentů uniklých ze společnosti Mossack Fonseca bude od tohoto týdne zkoumat a analyzovat „skupina novinářů oslovená serverem Investigace.cz“. Na rozdíl od čtyřčlenného původního týmu, jehož členy nikdo moc nezná (Pavla Holcová, Eva Kubániová, Steffi Černá, Jan Indra) už tam jsou zvučná jména: Jaroslav Spurný (Respekt), Jana Klímová (ČRo, předtím Respekt, předtím Mf Dnes), Adam Junek (Babišovy Lidové noviny), Karel Hrubeš (Babišova Mf Dnes). Dalšími členy týmu jsou Vojtěch Blažek (Hospodářské noviny), Jakub Bartosz (Právo), Jan Cibulka ze serveru Samizdat, Michael Fiala a David Havlík (ČT) a Eliška Hradilková Bártová (server Hlídací pes, dříve Aktuálně.cz, dříve Respekt).

Možná, že už přibyli další, situace se mění každým okamžikem. Ze zprávy v sobotním Právu to vypadá, jako by tam seděli přímo za redakce, v nichž pracují, jako by to byl výsadek těch redakcí, ale asi to tak nebude. Tedy ne ve všech případech.

Zaujal mne způsob, jak o celé akci informoval Respekt.cz. Dne 4. dubna o ní informoval Ondřej Kundra výrazně střízlivým tónem – že případ je třeba brát „s chladnou hlavou“; podobně Marek Švehla následující den zdůrazňuje: „měli bychom přeřadit na vyšší stupeň čtenářské opatrnosti“, protože „v první várce dostala zdejší veřejnost poměrně málo, a navíc nejasných informací, které jsou v tuhle chvíli všechno, jenom ne otřásající“.

Zároveň pan Kundra upozornil, „jak důležité je, když při pátrání pracuje více zkušených investigativních novinářů najednou“. České centrum pro investigativní žurnalistiku „je třeba pochválit za nasazení a schopnost si přístup jako první před časem zajistit“. Avšak „jestliže odkrývání zůstane jen na něm a nevznikne tu tým více novinářů a právníků pracujících na věci, bude to škoda, protože se zastavíme na půli cesty.“ No a vida, nezůstalo. Mám pocit že Respekt „je třeba pochválit“.

[ctete]54562[/ctete]

V Babišově Mf Dnes okomentoval v sobotu případ Panama Papers Babišův poradce, ekonom Aleš Michl. Definuje strategii boje „proti fixlování doma i v zahraničí“. Musí se podle něho bojovat „kombinací zdánlivě nesouvisících opatření, které spojuje jedna filozofie, aby se tady v Česku platily daně. Už nyní je u nás schválená elektronická evidence tržeb a platí kontrolní hlášení DPH.“ Díky Andreji Babišovi, že.

Zároveň pan Michl lituje, že „v České republice … neexistuje žádný právní předpis, který by naplňoval požadavky na rozkrytí kompletní vlastnické struktury firmy až po skutečného, konečného majitele, a nešlo to nějak rafinovaně obejít. Snad se už připravuje. Ale jelikož znám rychlost státní sféry, uplyne ještě hodně času u kulatých stolů. Začal bych proto hned dvěma rychlými opatřeními. Zaprvé – ten, kdo dodává zboží nebo služby státu, musí uvést konečného vlastníka – respektive, komu jdou peníze/zisk ze zakázky. Nebude to kritérium pro výběr, ale nutná podmínka. Zadruhé – vytvořil bych povinnost hlásit bankovní platby do daňových rájů.“ Tedy Streng behüten, beobachten.

[ctete]54089[/ctete]

Já bych řekl, že proti daňovým únikům a daňovým rájům je třeba bojovat, ale je dobré si při tom dávat pozor, abychom se náhodou samou horlivostí potichu nezměnili v policejní stát. A všechny nitky by vedly k Andreji Babišovi, který by tak byl, k radosti paní Holcové, ještě transparentnější. Tak transparentní, až by oči přecházely.

Poznámka vyšla v internetovém politickém zápisníku Bohumila Doležala Události.