Smutné odcházení Pavla Novotného. Ventilovat uraženost je zbytečné

Když řeporyjský starosta Pavel Novotný na sociálních sítích oznámil, že po volbách opustí ODS, strhl se poprask. Všechna média po něm lačně skočila a Novotného v nich vidíme skoro tak často, jako když zametl s ruskou pátou kolonou přímo v ruské propagandistické televizi. Jenže některé Novotného poslední výstupy, a to i když ho člověk do jisté míry musí brát jako baviče a provokatéra, jsou trochu zbytečné a smutné.

Novotný je výrazný člověk, schopný a oblíbený starosta a muž, který ve svém projevu na kongresu ODS své straně pravdivě naservíroval přehled jejích velkých nedostatků v oblasti marketingu. Nejslavnější český starosta je zároveň statečný a v žádném případě si nebere servítky, ať už jde o premiéra či prezidenta nebo rovnou Ruskou federaci či komunistickou Čínu. To všechno jsou zásadní věci, které jeho straně jednoznačně pomáhaly a pomáhají rozhodně více než europoslanec Jan Zahradil, který je jedním z hlavních kritiků Pavla Novotného.

Je jednoznačné, že u mnoha lidí, a to zejména v Praze, by Novotného jméno ve volbách hodně pomohlo. Spousta lidí prostě oceňuje, když se někdo nebojí a když umí zaujmout a pobavit. Možná se to milovníkům té „opravdové“ politiky nemusí líbit, ale faktem je, že pokud si vás nevšimne dostatečné množství lidí, z nichž část třeba naštvete, nebude vás volit nikdo. Bez emocí to nejde ani se sebelepším volebním programem. Program studuje jen menšina voličů, což samozřejmě neznamená, že nemají existovat, protože bez ideového ukotvení se utopíme v dalších hnutích ANO.

Jenže pak je tu druhá stránka věci. Novotný je zároveň politik a pokud by chtěl a mohl kandidovat do poslanecké sněmovny (a není pochyb o tom, že by se tam dostal), musel by značně omezit některé své typické projevy. Ve straně, která je spíše konzervativní, je prostě nezbytné v určité chvíli tu bavičskou a rebelskou část osobnosti potlačit. Jistěže by to Pavel Novotný uměl, problém je, že tento svůj um neukázal svým spolustraníkům včas a dostatečně jasně.

Pavel Novotný dává jak ve svých mediálních výstupech, tak na sociálních sítích jasně najevo, že se ho velice dotklo chování některých vlivných členů ODS, kteří nechtěli, aby se stal poslancem, případně aby byl vůbec součástí ODS. I tak by ale k němu jako k častokrát neohroženému starostovi lépe sedělo, kdyby zbytečně neokopával kotníky a nedával veřejně najevo, že je dotčený, zhrzený nebo uražený. To není pozitivní vůbec nikdy, natož v politice – a je jistota, že i pokud Pavel Novotný ODS opustí, politikem zůstane, ať už „jen“ na komunální úrovni nebo i jinde.

Dále čtěte

Novotný: Jsme národ naivních vemen

Starosta pražských Řeporyjí Pavel Novotný upadl do chmurných myšlenek, z nichž jej nevytrhla ani nově pořízená elektrická multikára. Nejviditelnější komunální politik…

Pro Občanskou demokratickou stranu je ztráta Pavla Novotného rozhodně ztrátou větší, než kdyby přišla o Jana Zahradila nebo někoho jemu podobného. Takto výrazná osobnost je pro stranu velké plus, navíc Novotného postoje a názory jsou nejen slyšet, jsou ale také velice potřebné a zásadové. Na druhé straně nedává Pavel Novotný svým chováním během odcházení příliš možností pro změnu či dohodu. Po desátém tweetu a stížnosti na spolustraníky si lze opravdu velmi těžko představit vůli k jakémukoli dialogu. A přitom právě dialog je v politice zásadní. Dialog, ochota se dohodnout a často také schopnost neventilovat veřejně věci, které veřejné být nemají. 

Skutečná politická strana je základem demokracie. A nikoli vágní hnutí, která poslouchají vůdce nebo se schovávají za neexistenci programu. A k demokratickým politickým stranám patří rozmanitost, do níž klidně se vejdou i Pavlové Novotní. Bez nich by byla nuda.