„Rozkrádání, lhaní a vymývání mozků na všech úrovních jsou faktory, které zastavily ruskou armádu na cestě do Kyjeva, rozhodně nejsou horší než střely Javelin,“ píše ruský opoziční bloger Maxim Kac. Autor byl sice odsouzen na osm let vězení za takzvané šíření dezinformací o ruské armádě, ale v nepřítomnosti, protože včas z Ruska odjel do exilu.
Bloger Kac v článku na exilovém opozičním webu Echo konstatuje, že korupce nejen zastavila Putinovy tanky a nechala jeho vojáky bez munice, paliva, potravin a plánů, ale byla to sama korupce, která vojska na Ukrajinu poslala a předtím dala vzniknout režimu, který nyní masakruje lidi v sousední zemi. Ruští vojáci umírají ve jménu korupce. Fungování ruského systému Kac vysvětluje na příkladu slavného vyšetřování Alexeje Navalného a jeho protikorupčního týmu. Velkou pozornost vzbudila dvě videa, to první o paláci Dmitrije Medveděva a to druhé o mnohem větším paláci Vladimira Putina.
Režim v Kremlu vyvíjel ohromný tlak, aby videa z YouTube zmizela. Navalného „Palác pro Putina“ ale do konce ledna 2021 nasbíral na YouTube 100 milionů zhlédnutí. (Počet obyvatel Ruska podle údajů Rosstatu, který zohledňují i obyvatele anektovaného Krymu, činí 146 milionů lidí.)
Podle blogera je třeba pochopit rozdíl mezi současnými ruskými paláci a tím ve Versailles nebo Zimním palácem. Královský palác nebyl jen obytnou budovou, ale symbolem státu v tradičně monarchickém systému vlády a místem, kde se dělala dvorská politika, kuly se pikle a uzavírala spojenectví. Život v něm nebyl tak příjemný, jak si lidé myslí. Král a všichni jeho služebníci byli vždy na očích a král neměl žádný osobní prostor, což se týkalo i jeho lože, které bylo středem pozornosti, protože tam se do budoucna zajišťovala kontinuita vládnutí.
Ne tak v Rusku. Tam vznikají paláce elity v odlehlých oblastech a na očích tam není nic, i sama jejich existence je neviditelná. Obývají je ti nejzkorumpovanější z takzvané elity.
„Zkorumpovaní staví obrovské paláce. Tento druh majetku je pro autoritářské režimy velmi důležitý. Skutečné peníze, poctivě vydělané, nebo dokonce ukradené, ale nějak proměněné v reálné peníze, se dají proměnit v likvidní majetek, třeba v akcie západních firem, se kterými si můžete dělat, co chcete, schovat je do slepého trustu, rychle prodat, odkázat svým dětem. S takovým majetkem po ruce lze rychle a nenápadně uprchnout. Ale tytéž peníze investované do paláce se stávají skutečným jhem na krku. Jhem, které nemůžete sejmout, nemůžete ho prodat a nemůžete ho odkázat svým dětem. Jediné, co s nimi můžete dělat – nějaký čas si představovat, že jste Disneyho princezna žijící v luxusním zámku. A budete lpět na režimu, který vám ten pocit dává, protože nic jiného než ten pocit neexistuje,“ píše autor.
Ten majetek obyvatel de facto nevlastní a lze ho užívat jen do té míry, do jaké režim existuje a umožňuje vám ho užívat. „Pokud se režim změní, nemusí vám ten palác ani fyzicky vzít. Bez přístupu k nekonečným státním zdrojům vám na jeho údržbu nebude stačit žádné množství peněz. A pokud upadnete v nemilost, je vždy jasné, kde vás najdou, nikam neodejdete.“
Pak přichází ta hlavní pointa. Podle Maxima Kace je příčinou současné války proti Ukrajině úplná banalita, mocní chtějí mít paláce a chtějí si je za každou cenu udržet.
„Máme tu válku, v níž zahynulo více než sto tisíc vojáků z obou stran a není známo, kolik civilistů. Na Ukrajině byla z povrchu zemského vymazána celá města, na ruské území se útočí každý den, celý vyspělý svět se snaží odříznout ruský kapitál a zásobování. Miliony lidí se staly uprchlíky, životy desítek milionů lidí se navždy změnily. Dostali jsme následky, které nebudeme schopni za svého života odstranit. Je velmi těžké uvěřit, že prvotní příčina této noční můry je tak nesrovnatelná s následky. Vždycky si chceme myslet, že tam někdo četl Iljina, poslouchal Dugina, pak se zrodila ruská myšlenka a on šel obnovit impérium.“
Podle Koce je „velmi těžké uvěřit, že všechny ty atributy šíleného luxusu, které Navalnyj a další investigativci vypátrali, nejsou vedlejším efektem, ale smyslem existence našeho režimu. Že Putin je pro něj ochoten zabíjet“.
Korupce sjednocuje elity a všichni jsou na sobě vzájemně závislí a to blokuje možnost jakýchkoli námitek a diskusí uvnitř těchto elit. „Člověk, který ukradl miliardu a postavil si za ni palác, nikdy nebude vznášet námitky proti člověku, který umožnil tuto miliardu ukrást. Udělá vše pro to, aby režim udržel, i kdyby udržení režimu znamenalo katastrofu – protože katastrofa se stane někdy v budoucnu, zatímco za své námitky se budete zodpovídat tady a teď.“
Proto podle blogera není třeba (a ani možné) hledat a najít v ruském režimu nějakou velkou myšlenku. „Žádný světový komunismus, který by chtěl vybudovat, žádné impérium, které by chtěl oživit, žádný životní prostor, který by chtěl rozšířit. Nemá vůbec žádnou budoucnost. Chce jen hodně prodloužit tuto krásnou chvíli, kdy si vy, naprostý nýmand, který se jen náhodou dostal k moci a penězům, žijete jako v Disneyho pohádce. Proto mimochodem taková agrese.“
Byla to korupce, co podle autora vedlo k současné válce, a zároveň je to korupce, která Putinovi znemožní jakkoli vyhrát.
„V Rusku nevládnou totalitní vůdci, ale malicherní a zbabělí podvodníci, kteří se nezastaví před ničím, aby zachránili to, co nakradli, a vlastní kůži,“ uzavírá opoziční publicista Maxim Kac.