Evropská komise poprvé oficiálně uvedla, že premiér Andrej Babiš je v potenciálním střetu zájmů. Kvůli tomu pozastavila část plateb pro firmy z holdingu Agrofert. Babiš rozhodnutí odmítá a tvrdí, že ho nezajímá. Pokud by Brusel dotace v budoucnu odmítl proplatit definitivně, účet by podle bývalého ministra pro evropské záležitosti Martina Dvořáka mohl jít do desítek miliard korun.

Rozhodnutí, před kterým experti varovali už od února, přišlo v pondělí a v úterý jej potvrdila samotná Evropská komise. Její mluvčí Louise Bogeyová uvedla, že po důkladném posouzení dospěla Komise k závěru, že český premiér je v potenciálním střetu zájmů ve vztahu k řízení fondů politiky soudržnosti i zemědělských fondů.

Podle Komise nestačí ani svěřenský fond RSVP Trust, do něhož Babiš letos v únoru vložil akcie Agrofertu.

Brusel proto pozastavil proplácení části peněz z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a z kohezních fondů. Podle mluvčí Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) Evy Češpivy jde v zemědělské části o 3,18 milionu eur, tedy zhruba 77 milionů korun za druhé čtvrtletí letošního roku. Objem plateb z kohezních fondů Komise zatím nespecifikovala.

Přímé zemědělské platby přitom běží dál. Komise zároveň české úřady požádala o doplňující informace. O definitivním odmítnutí proplacení nyní tedy ještě rozhodnuto není.

Babiš: Nezajímá mě to

Premiér rozhodnutí Evropské komise odmítá. „Nezajímá mě to a ani to neřeším,“ řekl Seznam Zprávám. Tvrdí, že Agrofert nevlastní, už jej nikdy vlastnit nebude a nemá z něj žádný prospěch. Dodal, že neví, co dalšího by měl udělat.

Obavy, že pozastavené či neproplacené dotace nakonec dopadnou na český státní rozpočet, označil za „vymyšlenou spekulaci“. Právě možné finanční následky ale představují jeden z nejzávažnějších aspektů celé kauzy.

Desítky miliard? Zatím jen odhad

Bývalý ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) říká, že o neudržitelnosti Babišovy konstrukce pochyboval od chvíle, kdy premiér letos v únoru oznámil převod Agrofertu do svěřenského fondu.

„Měl jsem velmi intenzivní podezření, že to nemůže projít, protože celá konstrukce byla vylhaná, Babiš tvrdil, že se ke svému majetku nikdy nevrátí, a pak se ukázalo, že to tak úplně nemyslel,“ řekl Dvořák deníku FORUM 24.

Podle něj navíc převod představoval problém i kvůli tomu, že majetkové uspořádání směřovalo k Babišovým dětem. „Převáděl to vlastně na svoje děti a mně to nepřipadalo jako dostatečná obrana před konfliktem zájmů,“ uvedl.

Přesný finanční dopad případného definitivního zastavení dotací zatím znám není. Dvořák jej ale odhaduje řádově až na desítky miliard korun. Aktuálně pozastavených 77 milionů korun by v takovém případě představovalo jen zlomek celkové částky.

Dvořák současně upozorňuje, že otázka Babišova střetu zájmů byla ještě v době Fialovy vlády především českým problémem. Když tehdy jako ministr jednal v Bruselu, podle svých slov se evropské instituce snažily především respektovat, že si Česká republika musí situaci vyřešit sama.

Teď se ale spor dostal přímo do vztahu mezi Prahou a Evropskou komisí.

Dva právní výklady proti sobě

Celá kauza se mezitím proměnila ve spor o právní výklad. SZIF se opírá o právní posudky, na jejichž základě v dubnu uvolnil další tok dotací do Agrofertu. V komunikaci s Evropskou komisí české úřady tehdy odmítaly, že by byl Babiš v novém uspořádání nadále ve střetu zájmů.

Stejný postoj zastávalo v komunikaci s Bruselem i Ministerstvo pro místní rozvoj. Evropská komise si nechala zpracovat vlastní právní posouzení a dospěla k opačnému závěru. Podle ní svěřenský fond situaci neřeší dostatečně.

Poslanec ODS Štěpán Slovák, právník a člen sněmovního výboru pro evropské záležitosti, považuje za rozhodující právě stanovisko Komise.

„Předseda vlády ve střetu zájmů nadále je,“ řekl pro FORUM24. „Myslím, že zásadní je to, co si o tom myslí Evropská komise. Tady je snaha vyhovět premiérovi ve všem.“

Slovák zpochybňuje také postup českých úřadů. Podle něj nejde jen o obecné varovné signály, protože česká strana měla k dispozici konkrétní pochybnosti Evropské komise.

„Neměli jsme tady jen signály, měli jsme tady konkrétně v ruce podezření ze strany Evropské komise,“ uvedl.

Odpovědnost úředníků proto podle něj může být jednou z dalších otázek celé kauzy. Pokud SZIF pořizoval právní posudek na základě pokynů ministerstva zemědělství či premiéra, je to podle Slováka další samostatný problém.

Kdo nakonec zaplatí

Klíčová otázka zní, kdo ponese náklady, pokud Evropská komise dotace definitivně neproplatí.

Právě tento scénář může podle kritiků znamenat zásah do českého rozpočtu. Dvořák proto mluví o možných škodách v řádu desítek miliard korun. Babiš naopak podobný vývoj označuje za spekulaci.

Případ má navíc další roviny. Kauzu prověřuje Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF). Trestní řízení zahájil také Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO), který prověřování svěřil Národní centrále proti organizovanému zločinu. Žalobci se zabývají mimo jiné tím, proč český stát nevymáhá některé dotace z minulosti.

Složité je i politické pozadí celé věci. Ministerstvo zemědělství, pod které SZIF spadá, vede Martin Šebestyán (za SPD), který je podle rejstříku transparentnosti stále veden jako lobbista Agrofertu.

Podle Kanceláře prezidenta Petra Pavla je především nutné najít takové řešení, aby na spor s Evropskou komisí nedoplatila Česká republika ani její občané.

Zatím je jisté jediné: Brusel české ujišťování o vyřešeném střetu zájmů nepřijal. A spor o to, zda Babišova konstrukce obstojí, se tím místo uzavření znovu otevřel.