Sněmovna schválila zpřísnění zákona o střetu zájmů. Opozice proti lex Babiš marně obstruovala

Sněmovna přijala návrh na zpřísnění zákona o střetu zájmů, tedy ustanovení známá jako takzvaný lex Babiš. Koalice nechala stanovit po obstrukcích opozičního hnutí ANO dobu pro rozhodování o podobě předlohy na 11:00. Krátce po této lhůtě pro ni zvedla ruku nadpoloviční většina přítomných poslanců. Novela má nabýt účinnosti 1. ledna příštího roku. Nyní ji čeká posouzení v senátu.

Zpřísnění zákazu vlastnictví médií politiky a přijímání dotací a investičních pobídek v zákoně o střetu zájmů chce koalice připojit k vládní novele, která mění řízení Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí. Hnutí ANO oddálilo hlasování o předloze v únoru, následně v polovině května i tento týden ve středu.

Dále čtěte

O zpřísnění zákona lex Babiš se bude hlasovat nejpozději v pátek. Koalice omezila dobu vystupování poslanců

Poslanci budou hlasovat o zpřísnění ustanovení zákona o střetu zájmů známého jako takzvaný lex Babiš nejpozději v pátek v 11:00.

Poslanecký pozměňovací návrh zejména mění ustanovení, které zakazuje veřejným funkcionářům provozovat rozhlasové a televizní vysílání a vydávat periodický tisk. Zpřísňuje postihy a ztíží obcházení zákazu tak, že se má vztahovat na skutečného majitele provozovatele médií, nikoli na ovládající osobu. Obdobně tomu má být u společností v případě zákazu přijímání dotací a investičních pobídek, který míří na členy vlády.

Předseda ANO a bývalý premiér Andrej Babiš po nabytí účinnosti ustanovení o zákazu vlastnictví médií a získávání dotací a investičních pobídek v roce 2017 vložil akcie svých firem Agrofert a SynBiol do svěřenských fondů. Pod Agrofert spadá i skupina Mafra, jež patří k největším mediálním domům v Česku.