Polský hnědouhelný důl Turów FOTO: Petr Vodička / Wikimedia Commons / CC BY-SA 4.0
FOTO: Petr Vodička / Wikimedia Commons / CC BY-SA 4.0
Sněmovna podle očekávání odmítla hlasy koalice program schůze, na němž opoziční hnutí ANO chtělo řešit smlouvu o polském dole Turów. Jednání tak dnes skončilo zhruba po třech hodinách, během nichž mohli promluvit jen řečníci s přednostním právem.
Opoziční předáci z ANO a SPD obviňovali vládu z toho, že česko-polská mezivládní smlouva o řešení dopadů těžby uhlí v příhraničním dole Turów je pro ČR nevýhodná a byla uzavřena ukvapeně. Koaliční politici kritiku odmítli. Podle nich smlouva obsahuje dostatečné záruky, které povedou ke zlepšení životního prostředí v Libereckém kraji.
Na základě smlouvy Polsko poslalo Česku 45 milionů eur (zhruba 1,094 miliardy korun) jako kompenzaci za vliv těžební činnosti. Česko v návaznosti na to stáhlo žalobu u Soudního dvora Evropské unie. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) ani ministryně životního prostředí Anny Hubáčkové (KDU-ČSL) by Česko nemělo zaručeny lepší podmínky smlouvy ani v případě, že by soud vyhrálo. Hubáčková namítla, že částka je dobrým kompromisem, neboť Polsko v listopadu nabízelo kompenzace 34 milionů eur.
Smlouva podle premiéra Fialy přináší vymahatelné záruky, kompenzace a přístup k datům, která se týkají těžby. Plní podle něj cíle v podobě dostupnosti pitné vody pro české příhraniční obce a ochrany před prachem a hlukem.
Smlouva o Turówu je podle opozice pro ČR nevýhodná, její uzavření ukvapené a vláda Petra Fialy (ODS) udělala chybu. Vyjádřili se tak dnes ve sněmovně předseda ANO Andrej Babiš, bývalý ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) a předseda SPD Tomio Okamura, kteří vystoupili s přednostním právem ještě před schválením programu schůze, o kterou požádalo ANO.
Podle Fialy i vicepremiéra Mariana Jurečky (KDU-ČSL) vláda pod vedením Babiše k žádné dohodě nedospěla kvůli své neústupnosti. Podle Hubáčkové text smlouvy připravoval stejný vyjednávací tým, který působil i za jejího předchůdce, a obsah smlouvy se z 95 procent nezměnil.
Kritika vychází hlavně ze sjednané výpovědní lhůty. Babiš (ANO) se podivoval nad rychlostí uzavření smlouvy a dohodu označil dokonce za paskvil, jehož prostřednictvím Fialův kabinet „prodal část Česka za pár drobných“. Dalším kritizovaným bodem je pak krátká ochrana, která by měla trvat 5 let.
Richard Brabec (ANO) se ve svém projevu pozastavil nad polskými kompenzacemi za vliv těžební činnosti, které podle něj nejsou dostatečně vysoké. Důl podle něj vygeneruje až stovky miliard korun. Snížení kompenzací z 50 na 45 milionů eur (zhruba 1,094 miliardy korun) bylo proto nedůstojné, dodal ministr. Bývalá vláda Andreje Babiše se právě proto snažila dosáhnout vyšších.
„Považuji to za velkou chybu, která se vymstí,“ řekl exministr. Původně byla požadována 22letá délka výpovědní lhůty, tedy po celkovou dobu těžby v dole Turów. Brabec tvrdí, že si Česká republika tímto krokem výrazně pohoršila a znevýhodní to její pozici v případě, že by došlo k dalším soudním sporům. Pokud Polsko za pět let smlouvu vypoví, Soudní dvůr EU by mohl další českou žalobu odmítnout s tím, že se ČR měla lépe s Polskem dohodnout, míní Brabec.
„To je fatální šílená situace, vám vůbec nejde o lidi,“ nechal se slyšet šéf SPD Tomio Okamura. Podle něj vláda smlouvu schválila tajně. Ve svém přednostním projevu zkritizoval vládu i v řadě dalších oblastí, které s dolem Turów nijak úzce nesouvisí. Radim Fiala, předseda poslanců SPD, pak nařkl kabinet pětikoalice, že „vyměkl“ a ustoupil.
Polsko podle dohody nerozšíří rozsah těžby v Turówě k českým hranicím a těžební jáma nebude prohloubena více než 30 metrů pod úroveň moře, pokud nebude dokončena podzemní bariéra, která má bránit odtoku podzemních vod z českých pohraničních obcí, a prokázána její funkčnost, postaven zemní val a nebudou zřízeny monitorovací vrty.
Polsko také musí Česko informovat o probíhajících řízeních či jejich změnách souvisejících s těžbou, zejména o řízeních o povolování těžební činnosti. Od dohody lze odstoupit oznámením druhé straně nejdříve po pěti letech, výpovědní lhůta je půlroční.
Důl Turów zásobuje uhlím nedalekou polskou elektrárnu, která je podle polské strany nezbytná pro zajištění energetické bezpečnosti země. Lidé z příhraničních oblastí v Libereckém kraji si vedle úbytku spodní vody stěžují také na hluk a znečištění prachem. Podle Brabce podzemní stěna nebrání dostatečně odtoku vody a dohoda umožní prohloubit těžbu více než 30 metrů pod úroveň hladiny moře.
