Papež František FOTO: Wikimedia Commons / CC BY-SA 2.0 / Public Domain
FOTO: Wikimedia Commons / CC BY-SA 2.0 / Public Domain
Sněmovna ve čtvrtek schválila ratifikaci smlouvy mezi ČR a Vatikánem. Rozhodla o tom navzdory výhradám kritiků pasáží smlouvy o zpovědním tajemství a jeho nositelích. Stejně v lednu postupoval i Senát. Žádost Pirátů o odklad schvalování kvůli předběžnému soudnímu přezkumu souladu smlouvy s ústavním pořádkem Sněmovna odmítla. Na Ústavní soud se kvůli přezkumu nyní hodlá obrátit skupina senátorů dříve, než o podpisu smlouvy kvůli dokončení její ratifikace rozhodne prezident Petr Pavel. Česká biskupská konference uvítala, že smlouvu podpořily obě komory Parlamentu.
Pro schválení smlouvy hlasovalo 92 ze 152 přítomných poslanců, proti jich bylo devět. Smlouvu podpořili zástupci všech poslaneckých klubů, přičemž proti byli jednotně pouze Piráti a poslanci SPD se hlasování s výjimkou Jaroslava Foldyny zdrželi, podobně jako polovina poslanců ANO. Pro schválení smlouvy byli jednotně pouze poslanci vládních stran.
Sněmovna se zároveň hlasy 110 ze 154 přítomných poslanců shodla v doprovodném usnesení na tom, že záměrem jejího souhlasu se smlouvou nebylo rozšiřovat institut zpovědního tajemství nad rámec platného právního řádu. Současně požádala vládu o to, aby pokračovala v opatřeních na ochranu obětí zneužívání a dojednala s církvemi vymezení okruhu pastoračních pracovníků.
Dohoda uvádí, že Česko zpovědní tajemství uznává. Podle ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS) smlouva mezi Českou republikou a Vatikánem neboli konkordát nevymezuje rozsah zpovědního tajemství a ani na rozdíl od obdobných smluv s jinými státy nestanovuje, že by toto právo bylo nedotknutelné a absolutní. Proto podle ministra nezhorší ani postavení obětí zneužívání v církvi.
Smlouva rovněž stanoví, že pastorační pracovníci mají právo obdobné zpovědnímu tajemství „za podmínek stanovených zákonem“. Kritici tvrdí, že pastoračním pracovníkem by mohl být kdokoli, koho tak představitelé církve označí.
Termín „pastorační pracovníci“ byl podle ministerstva zahraničí do smlouvy vložen kvůli tomu, že Vatikán pojem duchovní nepoužívá. Může být použit pro všechny církve, aby se nevztahoval jen na kněze nebo biskupy. ČBK ve stanovisku uvedla, že „zpovědní tajemství nedává příležitost k institucionálnímu krytí zločinů, jak někteří tvrdí“.
Na Ústavní soud se chce po přijetí smlouvy Sněmovnou obrátit skupina senátorů kolem Václava Lásky (SEN 21). Soud by podle něj měl rozhodnout o tom, zda je smlouva lidskoprávní, a stane se tedy součástí českého ústavního pořádku, což ministr Blažek odmítl. Soud by měl také posoudit, zda je smlouva vyvážená, a nikoli jednostranně výhodná pro Vatikán, zda je v souladu s ústavně zaručenou svobodou náboženského vyznání a zda je zpovědní tajemství pojato tak, že jen církev bude určovat, kdo je jeho nositelem. Biskupská konference podle prohlášení „tento krok v zásadě vítá, neboť hlas Ústavního soudu přispěje k rozptýlení těchto obav účinněji než opakovaná vyjádření a ujištění orgánů církve“.
Konkordát zakotvuje, že Česko zaručuje v souladu s právním řádem plnou svobodu myšlení, svědomí a náboženského vyznání. Zároveň zaručuje právo odmítnout vojenskou službu i odmítnout poskytnutí zdravotní služby z důvodu svědomí nebo náboženského vyznání za zákonných podmínek. Manželství uzavřená v katolické církvi mají podle dohody stejnou platnost a totožné právní důsledky jako občanské sňatky. Česko a katolická církev mají také spolupracovat při ochraně a udržování kulturního dědictví.
Parlament se dříve dojednanou česko-vatikánskou smlouvu zabýval v roce 2003 a tehdy ji neschválil. Podle něj byla nevýhodná a narušovala rovnoprávnost církví. V tehdejším návrhu smlouvy zpovědní tajemství zmíněno nebylo. Pokud konkordát ratifikuje i prezident, Česko se zařadí po bok 64 států včetně 25 evropských, které obdobnou smlouvu s Vatikánem mají.
