Návrh novely s omezením připravované červnové mimořádné valorizace penzí se vláda chystá schválit v pondělí. Podle normy by přidání kvůli inflaci mělo být nižší jen jednorázově. Sněmovna by o něm měla rozhodovat na mimořádné schůzi 28. února. Politici opozičních hnutí ANO a SPD navrhovanou změnu kritizují a odmítají ji podpořit. Podle nich by mohla být protiústavní. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) označil vyjádření opozice za folklor, protiústavnosti se neobává. Také podle ústavních právníků, které ČTK oslovila, by úprava zákona při případném přezkumu ústavnosti pravděpodobně obstála.
Podle nynějších pravidel by se měl od června zásluhový procentní díl penzí zvýšit kvůli inflaci o přírůstek cen za období od loňského července do letošního ledna. Ministerstvo práce v podkladech k novele uvedlo, že ceny rostly o 11,5 procenta a průměrný starobní důchod by se zvedl o 1770 korun. Letos by tak bylo potřeba 34,4 miliardy korun navíc. Vláda se ve středu shodla na omezení valorizace. Podle návrhu by se zásluhová procentní výměra měla od června zvednout o 2,3 procenta a k tomu všem ještě o 400 korun. Průměrný starobní důchod by se navýšil o 760 korun. Stálo by to 15 miliard navíc. Výdaje budou na dluh.
Návrh novely by měla vláda schvalovat v pondělí na mimořádném jednání na dálku. Poté ho chce poslat do sněmovny, která by o něm měla jednat 28. února na mimořádné schůzi. Opoziční politici z ANO a SPD normu odmítají podpořit. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) dnes s předsedy obou opozičních poslaneckých klubů mluvil, o změně valorizace je ale nepřesvědčil. Šéfka klubu ANO Alena Schillerová kritizovala to, že vláda v letošním rozpočtu s výdaji na mimořádné přidání důchodcům nepočítá. ČTK napsala, že ANO se bude přijetí novely snažit zabránit. Šéf poslanců SPD Radim Fiala míní, že by se důchodci po omezení valorizace dostali do obrovských finančních problémů. Podle opozičních politiků by návrh zákona mohl být protiústavní. Mimosněmovní ČSSD uvedla, že pokud by se valorizace snížila, bude iniciovat ústavní stížnost.
Stanjura se protiústavnosti neobává. Výroky opozice označil za folklor. Podle ministra financí je rozhodnutí vlády zodpovědné s ohledem na mezigenerační solidaritu. Podotkl, že si výrazné navyšování penzí a růst jejich poměru k průměrné mzdě ČR nemůže v době velkých rozpočtových schodků dovolit.
Ministerstvo práce v podkladech k novele uvedlo, že je „ústavně přípustné“, když se pravidla kvůli zmírnění rozpočtových dopadů a zachování udržitelnosti systému důchodů podle ekonomických podmínek Česka upraví. Kvůli ústavnosti by bylo optimální, kdyby norma začala platit do 22. března, zmínil resort.
Podle oslovených ústavních právníků by změna zákona s omezením valorizací při případném přezkumu ústavnosti pravděpodobně obstála. Právník Ondřej Preuss ČTK sdělil, že se nedomnívá, že by případné nižší přidání bylo věcně protiústavní. Podle právníka Jana Kysely je rozhodující otázka retroaktivity, v další rovině by podle něj návrh obstál. Větší význam by pak mělo, jestli postup není svévolný a diskriminační, dodal Kysela.
Podle ministerstva práce rozhodnutí diskriminační a svévolné není. Resort v podkladech uvádí, že střední a vyšší důchody porostou méně ve prospěch nižších penzí. Podle autorů návrhu je ale omezení jednorázové a zachovává se pravidlo, že vyšší penze vzrostou o vyšší částku, i když dočasně méně.
Penzi od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) pobíralo na konci minulého roku přes 2,84 milionu lidí, z nich 2,37 milionu mělo důchod starobní. Průměrná starobní penze v lednu činila podle ministerstva 19 438 korun.