Ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) opět začne s diskusí o tom, jestli by se neměla snížit hranice trestní odpovědnosti dětí, která je teď 15 let. Reagoval tak na víkendový případ z Teplic, kde čtrnáctiletý hoch podle policie ubodal o rok mladší dívku.
Takové úvahy vždycky rozpoutají emoce. Jistý český server blízký levici má velmi radikální čtenářstvo, které se rádo k tématu vyslovuje. (Pravopis v citacích ponecháváme.)
Některé nápady nejsou úplně od věci, byť není úplně jasné, jak by se daly realizovat praxi:
Čtenář M. z Ostravy soudí: „Nejenže snížit věkovou hranici, ale proč se trestní odpovědnost nezkoumá individuálně? Spousta dětí ve 13. letech je vyspělých tak, jako kdysi v 16. Proč nemá soud tuto pravomoc, tak jako v jiných zemích? Je-li ve 13, či 14 schopen zavraždit mladík ze sexuálních pohnutek, znamená to, že již není dítě v původním slova smyslu.“ Problém je v tom, že výhoda individuálního posuzování je zároveň nevýhoda. Každého posuzovat jinak může vést k vyšší spravedlnosti i nespravedlnosti podle úsudku soudců.
Paní S. z Bystřice nad Pertštejnem: „Trapné stanovování pomyslné čáry. Každý případ musí být hlavně posuzován individuálně. 14 letý habán se zálibou v mučení zvířat a dvěma vražednými útoky by neměl mít šanci žít mezi lidmi. Nebudeme naivní, že ho někdo převychová. Doživotní izolace, bohužel na náklady státu. Proto alespoň s tvrdou pracovní náplní.
Paní V. z Kladna ukazuje, že když jde o trestání, nejsou ženy nikterak milosrdnější než muži: „Určitě snížit! Když dokážou například už ve dvanácti kouřit, krást a třeba se i pelešit, tak určitě vědí, že podříznutí krku je smrtelné. Podívejte se třeba na ten případ utýrané učitelky, řezat a zase jenom řezat!“
Ani na psychology není podle lidu spoleh, protože ničemu nerozumí: „Psycholog nepozná vůbec nic, moulo..to nám předvedli u té ostravské vražedkyně ze Žďáru, vraha knihovnice a vlastně vždy, když vrahouna pustili s tím, že mu do hlavy nevidí, když zase zabil..vražda je prostě vražda a každý normální člověk od 1.třídy ví, že se to nesmí..a ten čistý tr.restřík pro mlad.vrahy je vysloveně napomáhání k další vraždě..žvanění místních, kdo za to může je o ničem..v tuto chvíli za to může ČSSD,ANO,KDU-ČSL a prezident Zeman, protože už 3 roky vládnou..před tím za to mohli ti, co tehdy vládli.“
Takže i za individuální zločiny mohou podle některých občanů politici a to zrovna ti, co právě vládnou. (Člověk aby se bál jít volit, protože pak je vlastně taky spoluzodpovědný.)
Bývalo to – a je – různé
Názory na to, odkdy trestat, se v průběhu historie lišily. V Římské říši byla plná trestní odpovědnost u chlapců i dívek od 14 let. Obvyklým trestem bylo bičování po ramenou a zádech a bití holí po hýždích, na veřejnosti a tekla krev. Ve středověku bylo možné dítě od 14 let v případě hrdelního zločinu i mučit a pověsit.
U nás se praxe lišila podle místních zvyklostí. Zajímavé je, že Obnovené zřízení zemské roku 1627 stanovilo hranici dospělosti na 20 let u mužů a 15 let u žen. Za Marie Terezie byla plná trestní odpovědnost s přihlédnutím k věku jako polehčující okolnosti od 14 do 16 let. V roce 1931 byla u nás stanovena hranice trestní odpovědnosti na 15 let.
Návrhy na snížení věku pro potrestání se objevují opakovaně. Většinou se jedná o snížení o jeden rok a existují různé varianty, čeho by se případně této hranice měla týkat. Jde samozřejmě především o vraždy a vážné ublížení na zdraví.
Stoupenci říkají, že když si budou mladí pachatelé jistí, že neuniknou trestu, nic je nezastaví. A že už malé dítě ví, že se některé věci nedělají. Odpůrci zase poukazují na to, že trestných činů se mezi 14 a 15 rokem dopouští jen málo jedinců.
Jednoznačný názor nepanuje ani v evropských zemích. V Německu a Rakousku je věková hranice trestného činu 14 let. V Dánsku a Švédsku je trestní odpovědnost od 15 let, ve Španělsku a Portugalsku od 16 let a v Belgii až od 18 let. V Anglii a Walesu je ovšem počátek trestní odpovědnosti už od 10 let a v Severním Irsku od 7 let.
Tabulku, jak je tomu v různých zemích, publikovaly 15. 2. Policejní noviny.
Řekněme si upřímně, že stanovovat hranici trestní odpovědnosti plus minus jeden rok se podobá házení mincí. Všechny argumenty pro a proti nemohou nijak přesvědčivě říct, proč by jeden rok měl hrát roli. V takovém případě je lepší nic neměnit, protože není proč.