Sochaři Jaroslavu Rónovi je šedesát, provokovat ho baví pořád

Jaroslav Róna (ceskatelevize)

Jaroslav Róna | FOTO: ceskatelevize

Výtvarník, sochař a performer Jaroslav Róna se dnes s úsměvem sobě vlastním dožívá 60 let. Jeho díla nezůstávají bez povšimnutí, ať už se jedná o jeho sochy Franze Kafky v Praze či Dítěte z Marsu na Ještědu.  V poslední době vzbudila asi největší ohlas Rónova socha Jošta, moravského markraběte a později i římského krále, odhalená v roce 2015 v Brně. Jezdecká skulptura, pojatá jako alegorie odvahy, má podle některých kritiků naddimenzované prvky a působí netradičně. Lidé ji připodobňují k Donu Quijotovi, jiní ji kvůli dlouhým nohám nazývají Žirafou. Sochu provázely kontroverze od počátku, soutěž se musela opakovat. Nakonec si ale v Brně zvykli a socha se stala oblíbenou atrakcí.

Debaty nad Rónovou sochou Jošta sotva utichly, v ateliéru Jaroslava Róny stojí další rytíř na koni, tak trochu sci-fi jezdecká socha. „Na koni sedí robotický rytíř, který se pohybuje mezi galaxiemi na svém vesmírném oři,“ tak popisuje výtvarník svého Slunečního rytíře. Inspirují ho ale také nové technologie a obrací se nejen do minulosti, ale i do budoucnosti – dokončuje sochu Vítězství robotů.

O výtvarníkovi se ví, že si dělá pořád „svoje“ a ctí přitom dobré řemeslo. Obraz je totiž v Rónově podání obrazem a socha není instalací, ale zůstává sochou. Jeho obrazy charakterizuje podle kritiků hutný a jakoby hřmotný rukopis plný zemitých barev, kterým autor diváky vtahuje do svérázně pojatého světa.  Sebe a svou generaci považuje Jaroslav Róna za generaci „šedého podzámčí“, která se vyvíjela v temných normalizačních letech. K výtvarničení tíhl už od dětství, na střední výtvarnou školu přišel ale oklikou, přes výuční list kožešníka. Posléze byl přijat i na Vysokou školu uměleckoprůmyslovou (absolvoval v roce 1984).

Od roku 1986 se Róna zúčastňoval legendárních Konfrontací a o rok později stál u zrodu skupiny Tvrdohlaví. Odskočil si rovněž k divadlu či filmu, podílel se například na výtvarném řešení filmu Amerika režiséra Vladimíra Michálka. V letech 2005 až 2012 Róna působil jako vedoucí pedagog v oboru sochařství na pražské Akademii výtvarných umění (AVU).

Spolu s dalšími výtvarníky, Františkem Skálou a Alešem Najbrtem, tvoří Róna vokálně-pantomimické uskupení Tros Sketos, jemuž není cizí smysl pro humor, absurditu a mystifikaci. V loňském roce měl Róna výstavu v Liberci, letos k jeho životnímu jubileu chystá přehlídku Galerie hlavního města Prahy.

 

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]

Revue Forum Banner