Předseda SOCDEM Michal Šmarda FOTO: Profimedia
FOTO: Profimedia
Sociální demokraté a komunisté kandidují v Ústeckém kraji společně. Politici obou partají se objeví na kandidátce pod názvem Stačilo!, se kterým uspěla KSČM v čele s Kateřinou Konečnou v nedávných eurovolbách. Šéf sociálních demokratů Michal Šmarda proti kroku svých kolegů ze severu Čech nijak nezakročil. Naopak, rozhodnutí prý respektuje.
„Je to s mým vědomím a já jsem to jejich rozhodnutí respektoval,“ řekl webu iDNES.cz k rozhodnutí krajské buňky SOCDEM předseda strany Michal Šmarda. „Přestože s koalicemi s komunistickou stranou nesouhlasím, zejména v její současné podobě, v tomto konkrétním případě jsem k zákazu takové koalice nepřistoupil. Zejména s odkazem na jejich předchozí fungování,“ vysvětlil.
„Jsme levicový kraj, dlouhodobě levicový kraj. A druhá věc je, že dvě volební období byla společná povolební koalice s KSČM v Ústeckém kraji pod hejtmanem Oldou Bubeníčkem,“ obhajoval rozhodnutí krajský šéf SOCDEM Radek Scherfer.
Ten nevylučuje ani to, že by se spolupráce sociálních demokratů a KSČM mohla přelít i na celostátní úroveň. „Budu-li parafrázovat jednu pohádku, kohouti jsou malí páni, slunko řídí kokrhání. Já si myslím, že to je jedna potencionální, ale ne jediná cesta,“ prohlásil Scherfer, který je členem užšího vedení SOCDEM.
Něco takového však Šmarda odmítá, podle jeho slov to varianta není. „Pro mě je to nepřijatelná varianta zejména proto, že komunistická strana se posunula na poměrně dost národovecké a proruské pozice v posledních, v těch posledních dvou letech. A to je něco, co je pro sociální demokracii dlouhodobě nepřijatelné,“ vzkázal.
„Podle mého názoru budoucí cesta pro sociální demokracii je jedna ze dvou. Buď jít do parlamentních voleb samostatně, anebo s nějakou podporou středových a místních uskupení, jako je to v Olomouci, Hradci Králové nebo v Pardubicích. Určitě bych byl pro to, aby se sociální demokracie otevřela spolupráci ať už s menšími levicovými stranami, nebo regionálními hnutími,“ doplnil šéf SOCDEM.
Zaorálka hodili přes palubu
Šmarda po fiasku sociálních demokratů v červnových eurovolbách oznámil, že nechce do sněmovních voleb v příštím roce vyslat recyklované tváře. Podle něj je třeba najít nové kandidáty i témata. Ze sněmovny vypadla strana ještě pod značkou ČSSD po volbách v roce 2021. Šmarda doufal, že eurovolby přinesou obrat, který ale nepřišel. „Nebyl o nás zájem, špatně jsme cílili,“ prohlásil s tím, že doufal v zisk mandátu pro SOCDEM. Kandidátku vedl dlouholetý člen strany a exministr zahraničí Lubomír Zaorálek.
Další strategii by měl určit sněm, který se má sejít do tří týdnů po podzimních krajských a senátních volbách. Vedení strany už před létem Šmardův plán podpořilo. Nejúspěšnější kandidáty z krajských voleb by podle předsedy bylo možné využít i pro volby v příštím roce. Sjezd by měl rozhodovat i o novém vedení SOCDEM.
Strana to schytala od Hamáčka
Sociální demokraté v eurovolbách dostali 1,86 procenta. Šmarda hned po vyhlášení výsledků řekl, že se straně nepodařilo přesvědčit voliče, že se změnila. Napravit to chce v krajských volbách, v nichž kandidují lidé, kteří mají ve svých regionech velkou důvěru voličů a dosáhli úspěchů.
Před rokem, 10. června 2023, rozhodl sjezd České strany sociálně demokratické (ČSSD) v Plzni o změně názvu strany na Sociální demokracii a stávající zkratku ČSSD nahradila SOCDEM. Sociální demokraté představili i nový vizuální styl. Šmarda při představování změn řekl, že jednou z definic šílenství je opakovat stejné chyby se stejnými lidmi a zároveň očekávat jiný výsledek.
Za nedostatek sebereflexe po eurovolbách zkritizoval SOCDEM její někdejší předseda Jan Hamáček. Ten v první polovině června oznámil, že ze strany vystoupil. Šmarda k tomu novinářům napsal, že mu je to líto, podobně jako u dalších předsedů, kteří v minulosti stranu opustili.
