Předseda ČSSD Jan Hamáček a poslanci Jan Chvojka, Alena Gajdůšková a Kateřina Valachová FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
Daně z příjmu jsou velké téma, se kterým se snaží vyrovnat i Česká strana sociálně demokratická. Předseda ČSSD Jan Hamáček souhlasí se zrušením superhrubé mzdy, oproti premiérovi Andreji Babišovi však navrhuje zvýšení slevy na poplatníka na 27 240 korun (tedy o 2400 korun) a 19% a 23% sazbu daně z příjmu. Původní Babišův návrh, který nezahrnuje zvýšení slevy na poplatníka a obsahuje sazbu 15 % a 23 %, podle sociálních demokratů přilepší bohatým, a to nechtějí připustit. Je to na jednu stranu pochopitelné, bohatí zkrátka nejsou cílová skupina sociálně-demokratické partaje, tak proč by jim měli věnovat péči a starat se o jejich dobro. Potíž je v tom, že sociální demokracie má trochu posunuté vnímání toho, kdo bohatý je a kdo ne.
V tiskové zprávě sociální demokracie ke zrušení superhrubé mzdy se uvádí: „Návrhy předsedy ČSSD jsou rozpočtově odpovědné, neohrozí veřejné finance, aby bylo na zdravotnictví, školství, důchody nebo integrovaný záchranný systém. Znamenají dopad na státní rozpočet 25 mld. Kč, třetina oproti návrhu premiéra, a pomocí nízkopříjmovým zaměstnancům podporují spotřebu a tím i ekonomiku. Návrh premiéra znamená desítky miliard Kč pro bohaté, kteří však mají tendenci peníze navíc šetřit, takže nelze čekat pozitivní efekt pro hospodářství.“
Zmínka o tom, že návrh předsedy vlády Andreje Babiše představuje desítky miliard korun pro bohaté, stojí za bližší prozkoumání. Rozdíl je především v tom, jestli lidé, kteří berou zhruba do 139 tisíc korun hrubého měsíčně (těch, kteří berou více, se už bude týkat 23% sazba), budou platit 15% nebo 19% daň. Sociální demokraté chtějí, aby to byla ta vyšší varianta, ale zároveň ji chtějí doplnit zvýšením slevy na poplatníka.
Ve skutečnosti je tahle možnost pro všechny méně výhodná než ta druhá. Zároveň je třeba dodat, že opravdu nebude mít takové dopady do státního rozpočtu, a je rovněž pravda, že lidé s nižšími příjmy na tom budou o něco lépe než ti ostatní, protože vzhledem k výši svého příjmu zvýšení slevy na poplatníka pocítí více.
A samozřejmě na 15% dani by čistě nominálně nejvíce vydělali ti, jejichž příjem se blíží oněm 139 tisíci korunám. Ovšem lépe by na tom byli i lidé s nižšími příjmy a výrazně lépe i ti s průměrnými či lehce nadprůměrnými. Zkrátka říct, že to znamená desítky miliard pro bohaté, není úplně přesné. Peníze by putovaly i k lidem, kteří bohatí nejsou, i když tady už narážíme na otázku, koho vlastně považujeme za bohatého.
Miliardáři a superhrubá mzda
Také poslankyně za ČSSD a bývalá ministryně školství Kateřina Valachová ve svém článku na blogu iDnes.cz píše: „Zrušit superhrubou mzdu chci od jejího nesmyslného zavedeni. Bylo a je to k zlosti, když výplatní páska předstírá výdělek, který jste neviděli, a ještě se tváří, že daní je méně. To tehdy provedla ODS a TOP 09. A vím, že většina lidí po prvním zhlédnutí tehdejší novinky (tzv. snížení daní) málem tu novou výplatnici snědla. Nesouhlasím ale, aby většinu těch peněz spojených se zrušením superhrubé mzdy a s nastavením zdanění na dvě sazby (15 a 23 procent) inkasovali bohatí a nejbohatší. Je mi líto, ale v době krize je naopak potřeba posilovat vzájemnou soudržnost a společnou budoucnost země, ne ji takto posílat do kopru. Nebylo by to poprvé, kdy se v hospodářské krizi z bohatých stanou bohatší a z chudých ještě chudší,“ zdůrazňuje.
A dodává: „Já dodržím své slovo vám a zruším superhrubou mzdu, jak jsem slíbila v programu naší vlády. A má idea je jasná. Když dluhy a daně, tak jen chytře. Aby tady mohly žít i naše děti. O milionáře a miliardáře mám teď v koronavirové krizi pramalou až pražádnou starost. Oni se o sebe dokážou postarat. O ně se skutečně nebojím. Oni to zvládnou.“
Tahle slova jsou hodně nadnesená a celou záležitost velmi zkreslují. Miliardářů se otázka daně z příjmů přímo netýká, ti většinou nebývají v běžném zaměstnaneckém poměru, a i kdyby byli, tak to asi nebude jejich hlavní zdroj příjmů. A stejně tak se nedá říct, že by se onen rozdíl mezi 15% a 19% daní dotýkal těch „nejbohatších“. Lidé s příjmy do 139 tisíc korun hrubého asi úplně ti „nejbohatší“ nebudou.
Boháči s hypotékou
A také s milionáři je to poněkud složitější. Běžně se o nich hovoří jako o kdovíjakých boháčích, přitom do této škatulky dnes už patří leckdo ze střední třídy, kdo například prodal byt po prarodičích, ale zatím žije v nájmu a má tedy volné finanční prostředky na účtu. O žádné strašně bohaté lidi přitom nejde. Sociální demokraté by si proto v první řadě měli vyjasnit právě to, kdo podle nich bohatí lidé vlastně jsou a kdo do této kategorie spadá.
Když před více než třemi lety ještě za předsedy Bohuslava Sobotky sociální demokracie navrhovala progresivní zdanění, měla tehdy podobný problém. Rovněž v té době do přihrádky bohatých lidí, které chtěla zatížit většími daněmi, zahrnula i občany s lehce nadprůměrnými příjmy.
Nejvyšší daňovou sazbu 25 % chtěli sociální demokraté zavést už od 40 tisíc korun hrubého měsíčně (nejnižší, 12% sazba, měla být do 30 tisíc korun a do 40 tisíc korun sazba 15 %). Přičemž ČSSD tvrdila, že i lidé s příjmem 40 tisíc by na této změně daní vydělali, ovšem občané s příjmem 50 tisíc korun a více už ne.
Jistě, neexistuje asi standardní definice toho, co to znamená být bohatý, každý si bohaté, kterým chce premiér údajně nechat desítky miliard, může představit trochu jinak. Přesto se zkusme zamyslet nad tím, co to znamená být bohatý. Jsou bohatí lidé vydělávající 50 nebo 60 tisíc korun hrubého měsíčně?
Nebo ještě jinak. Musí bohatí lidé chodit do práce, aby se uživili? Neměl by být bohatý člověk natolik zajištěný, případně mít takové příjmy ze svého kapitálu, že do práce zkrátka chodit nemusí? Pokud je někdo závislý na svém pravidelném výdělku či příjmu ze zaměstnaneckého poměru, jak může být bohatý?
Jak mohou být bohatí lidé, kteří sice berou nadprůměrné příjmy, ale kvůli svým hypotékám jsou až po uši zadlužení? Ne, zrušení superhrubé mzdy se bohatých lidí, a už vůbec ne těch nejbohatších nebo dokonce miliardářů, nedotkne. K těm desítky miliard nepřitečou.
