
Sociolog Daniel Prokop FOTO: Profimedia
FOTO: Profimedia

ROZHOVOR / Ukrajinci jsou pro českou společnost velkým přínosem. Porodnost prudce klesá, naše populace stárne a bude nám stále více chybět pracovní síla, domnívá se sociolog a člen Národní ekonomické rady vlády Daniel Prokop. Důchodová reforma současné vlády jde podle něj dobrým směrem a přinese určitou stabilitu, ale mohla být i odvážnější. „Měli bychom mít větší motivaci pro lidi kolem 65 let, aby pracovali,“ říká v rozhovoru pro FORUM 24 s tím, že „druhou věcí je, že nefunguje třetí pilíř“.
V roce 2024 byla extrémně nízká porodnost, narodilo se pouze kolem 84 tisíc dětí. Očekával jste to?
V roce 2021 to bylo asi 110 tisíc, takže ten pokles je ohromný a má dva důvody. Porodnost závisí na tom, jak velká je generace žen, takže bylo jasné, že bude klesat. Klesla ale také úhrnná plodnost, tedy počet dětí na ženu. Ženy v produktivním věku by dnes měly asi 1,45 dítěte, na vrcholu to bylo 1,8.
Jednu dobu existovala hypotéza, že za covidu měli lidé děti a potom to na chvíli vypadlo. Teď to vypadá, že bude delší pokles, a není úplně zřejmé, proč plodnost klesla tak výrazně.
Socioekonomické příčiny vysvětlí jen část poklesu, ale rozhodně ne většinu. Pokles existuje ve všech státech západního světa, i ve Skandinávii, kde se říkalo, že dostupnost školek porodnost zvyšuje. Je sice prokázána souvislost s dostupností školek, ale druhá věc, která je v Česku důležitější, je souvislost s dostupností bydlení. Například v Brazílii rozdělují byty loterií a vidí, že ten, kdo má byt, má děti dříve.
Socioekonomika může plodnost zvýšit o pár desetin. Jedna americká teorie ukazuje, že poklesl počet interakcí mezi mladými lidmi, jsou doma, tráví čas jinak. Tento pokles vede k tomu, že se později stabilizují v partnerském životě. To je vliv, který jde napříč světem. Školky a bydlení to nespasí, ale omezí velký propad.
Co očekáváte za deset let?
To je těžké. Některé věci se mohou vyřešit, dostupnost školek se zvýší, protože je méně dětí, dostupnost bydlení se moc nevyřeší. Je potřeba mnohem víc stavět dostupné veřejné byty a podobně. A globální trendy? Kdoví, nevíme, jestli bude riziko konfliktů a válek.
Co by měla vláda udělat, aby porodnost a plodnost zvýšila?
V rukou má školky a bydlení. Dárky jako rodičovské příspěvky moc nefungují. Realistické změny v porodnosti mají efekt na důchodový systém až kolem roku 2070. Není v tom zázračné řešení důchodového systému.
Jak stárnutí populace ovlivnili uprchlíci z Ukrajiny?
V roce 2022 jsme dělali studii, kde jsme říkali, že dvě třetiny uprchlíků zůstávají. To se stane pravděpodobně i nyní. Je to velmi velký přínos. Je to většinou populace do padesáti let s dětmi, přes 100 tisíc uprchlíků pracuje, jsou tam desítky tisíc dětí.
Myslím, že se vládě povedl začátek pomoci uprchlíkům, ale trochu se přestala snažit, aby se dobře začlenili do vzdělávání. V drtivé většině pracují, ale většinou pod svou kvalifikaci. Velká část dětí cizinců nechodí na střední školu nebo ji nedokončí. Integrace závisí na tom, že děti vystudují. Není tu dostatečná ani výuka češtiny. To jsou rizika pro integraci druhé generace. Politici občas straší migrací, ale dělají málo, aby se zvládla.
Ukrajinci asi češtinu zvládají, ne?
My jsme to zkoumali první dva roky a zlepšovalo se to, ale není to tak, že se za 14 dní naučí česky. Komunita je z části uzavřená. Záleží na tom, jestli mají kontakty s majoritou. Jedna uzavřená skupina žije na ubytovnách a česky se učí velmi pomalu.
Jak hodnotíte důchodovou reformu vlády Petra Fialy (ODS)?
Upravila tři parametry, díky nímž se důchody trochu stabilizují. Jsou to změny, které jdou dobrým směrem. Možná mohla být i odvážnější. Jde to výrazně víc na úkor budoucích důchodců než těch současných. Teď se snížila valorizace – důchody se zvyšují o inflaci a o třetinu reálné mzdy nad úroveň inflace. Dlouhodobě jde valorizace upravit i lépe, aby v době velké inflace nenavyšovaly tolik vysoké důchody a pomáhaly jen chudším seniorům.
Daniel Prokop je sociolog a člen Národní ekonomické rady vlády. Vystudoval mediální studia a sociologii na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. V letech 2009 až 2018 pracoval v agentuře Median a od roku 2019 vede vlastní firmu PAQ Research. Zajímá se zejména o problematiku chudoby, vyloučení, nerovnosti a vzdělání. Napsal knihu Slepé skvrny (2019).
Hlavní směr je dobrý, ale chybí mi dvě věci. Měli bychom mít větší motivaci pro lidi kolem 65 let, aby pracovali. Vláda jim odpustila 6,5 procenta sociálních odvodů, ale motivace, že máte nižší zdanění, funguje, jen když k tomu pobíráte důchod, když odkládáte důchod, tak ji nemáte.
Podle mě by člověk, který dosáhl důchodového věku, pracuje a odkládá důchod, neměl platit sociální odvody třeba vůbec, aby zůstával na trhu práce. Pořád totiž platí daně a zdravotní pojištění.
Druhá věc je, že nefunguje třetí pilíř. Pořád je většina peněz v transformovaných fondech s minimální ziskovostí, a navíc jsou tu velké poplatky bank.
Obrovské státní investice v těch příspěvcích nedostatečně podporují mladé lidi. Protože šetřit musíte začít do pětatřiceti, čtyřiceti. My dáváme příspěvky bez ohledu na věk. Dávalo by smysl, aby byly větší příspěvky do pětatřiceti let. Nemá cenu investovat miliardy a dostávat tím do třetího pilíře člověka, když je mu pětapadesát, to už nic nenaspoří. Nenakumuluje se mu ziskovost ve fondech.
My státní prostředky vydáváme neefektivně. Jsou tam vysoké poplatky a malá ziskovost. Ale kvůli špatné regulaci také fondy méně produktivně investují. V zahraničí fondy více investují do infrastruktury, bydlení, u nás jsou to trochu neproduktivní peníze. Chce to větší reformu třetího pilíře zaměřenou na všechny tyto věci.
Andrej Babiš (ANO) říká, že reformu zruší. Co by se stalo, pokud by po volbách svůj slib splnil?
Nevím, myslím, že zruší jen dílčí části. I opozice ví, že kolem roku 2050 bude důchodový systém 3,5 až 5 procent HDP v mínusu. To jsou částky 200, 300 miliard ročně. Možná něco upraví, ale asi to nezruší úplně.
Málo se mluví o tom, jaké stárnutí vytvoří náklady ve zdravotnictví. Podle OECD mohou náklady na zdravotnictví vyrůst kvůli stárnutí až o dvě procenta HDP, což je zhruba 160 miliard. Také budou potřeba sociální služby, a protože nejsou, budou se o seniory starat jejich příbuzní. Omezí to trh práce, který beztak kolem roku 2050 bude mít velké problémy s tím, kolik je tam lidí.
Musíme modernizovat zdravotnictví, ušetřit lepší prevencí, digitalizaci, řízení krajských nemocnic, aby se vytvořil prostor pro navýšení nákladů. A musíme posílit sociální služby.
Máme nadprůměrné délky hospitalizací, protože lidé nemají kam jít, tak musí zůstat v nemocnici. To je drahé. Je třeba posílit pečovatelský segment. To se řeší výrazně méně a je to složitější než vyřešit důchody. V prevenci a digitalizaci se dělá minimum.
Stárnutí zasáhne i pracovní trh. Bude ubývat lidí, kteří jsou v pracovním věku. Musíme je z něj přestat zbytečně vytlačovat. Část chudších lidí pracuje načerno, na dohody, protože je moc zdaněná nízkopříjmová práce. Kdyby se méně danila, získáme 50 tisíc úvazků. Rodiče se nevracejí do práce, protože je málo školek a částečné úvazky jsou hodně daněné. Čtyři sta tisíc lidí je v neřešitelném zadlužení, ti jsou také vytlačeni z trhu práce. Cizinci pracují, ale ne vždy produktivně – přes agentury, dohody či na ruku. Potřebujeme dostat co nejvíc lidí do plnohodnotného trhu práce – rodiče, cizince, nízkopříjmové, důchodce, kteří chtějí a mohou.
Naše vysoké školství je založeno na tom, že všichni mají magistra. V zahraničí ve stejných oborech mají bakaláře. Takže se to o dva roky zkrátí. I tam se bude muset reformovat, protože lidé budou chybět. Umožní to, aby tyhle profesní vysokoškolské obory studovalo více lidí – dnes máme jeden z nejnižších počtů vysokoškoláků v Evropě.