Volební preference Pirátů a STAN padají, naopak vládní hnutí ANO po rapidním poklesu v předchozích měsících zase může pomýšlet i na vítězství. Proč nejdou voličské preference ANO po téměř prohraném souboji vlády s koronavirem razantně dolů? Na to a na řadu dalších otázek odpovídá v rozhovoru pro server FORUM 24 sociolog Jan Herzmann. „Obliba Pirátů klesá zřejmě kvůli jejich programu. Šlachtovo hnutí Přísaha ubírá hlasy SPD. Kauza Feri uškodila koalici SPOLU, ale ne tolik, jak se zdálo. O vítězi voleb rozhodne poslední týden před hlasováním.“ Sněmovní volby čekají zemi už 8. a 9. října 2021.

Častým tématem v dnešních dnech je úpadek volebních preferencí Pirátů. V únoru předběhli Piráti stranu Andreje Babiše ANO, teď je ale situace jiná. Podle volebního modelu agentury Katar CZ se od Pirátů odvrátilo zhruba čtvrt milionu potenciálních voličů. Čím to je?
To je složitá záležitost. Měli bychom říkat Piráti a STAN, protože to je to uskupení, které se dostalo do čela. Všechny agentury se shodovaly v jistém okamžiku na tom, že jsou nejsilnějším uskupením. Už v té době jsem říkal, že jedním z významných důvodů toho, proč jejich podpora stoupá, je to, že podstatná část české veřejnosti stále hledá novou entitu a možná nového spasitele.

Zejména Piráti měli jakousi aureolu něčeho, co tu doteď nebylo. To byl významný důvod, proč získávali příznivce. Tím, že se k Pirátům přidali Starostové, tak se to ještě potencovalo (vzájemně zesilovalo). Starostové začali posilovat už po úspěších v krajských volbách v loňském roce. Tahle směsice se uskupila do voličského nadšení a to vyneslo tohle uskupení do čela.

Dále čtěte

Vracíme Čechům noviny. Předplaťte si Týdeník FORUM

Jestli i vám od doby, kdy předseda vlády vzal Čechům dva klíčové deníky, institut papírových novin chybí, máte právě nyní…

Teprve poté se ale voliči začali zajímat o to, kdo to vlastně je. Kdo za Piráty stojí, jaký mají program, jaké mají cíle, a část možných voličů začala odpadat. S číslem čtvrt milionu bych byl opatrný. Je tam obrovská výběrová chyba. Řádově to je ve statisících. Přesto ale velké množství lidí mělo ještě v květnu možná pocit, že Piráti a STAN jsou to pravé, a teď ten pocit ztrácejí a nejsou si tím zdaleka tak jistí.

Když se naproti tomu podíváme na mediány všech volebních modelů, které jsou dostupné, tak je vidět, že je tam dlouhodobý vzestup uskupení Pirátů a STAN, který začal na jaře loňského roku a kulminoval zhruba v březnu a dubnu. Teď naopak nastává sestup. Když se podívám detailněji, tak ten sestup se týká především Pirátů. U STANu je prozatím vidět spíše stagnace.

Nesmíme zapomínat na druhý faktor. Jedná se také o dlouhodobý trend, tentokrát ale poklesu u hnutí ANO. V březnu 2020 bylo ANO nejsilnější, kdy se medián pohyboval těsně pod hranicí 35 procent a vypadalo to na vítězství o parník, jak se říká. Jak ale pokračovala koronavirová krize a vláda dělala chyby, tak podpora klesala. To trvalo do dubna letošního roku. Od května můžeme pozorovat spíše mírný vzestup, jakousi rehabilitaci hnutí/vlády. Na přelomu června a července došlo k tomu, že se křivky znovu protnuly a ANO se stalo silnějším subjektem. Nutno dodat, že momentálně silnějším subjektem než Piráti a STAN.

Kdy podle vás budeme moci s větší pravděpodobností odhadovat, jak říjnové volby do poslanecké sněmovny dopadnou? Například tři týdny před volbami budeme lépe vědět, na čem skutečně jsme?
Myslím si, že nebudeme schopní říct tři týdny před volbami a možná ani čtrnáct dní dopředu, jak volby dopadnou. Já očekávám, že v letošním roce bude mimořádně silné rozhodování na poslední chvíli.

Pokud se do té doby nestane něco nečekaného a vysloveně revolučního o Pirátech nebo o ANO, tak si myslím, že se skutečně bude rozhodovat až v tom posledním předvolebním týdnu v říjnu.

Už jste se zmínil o tom, že preference ANO začaly v květnu opět stoupat. Jak je možné, že po selhání Babišovy vlády v boji s koronavirem preference strany ANO neklesají, ale naopak začínají mírně stoupat?
Silnou roli zde hraje profesionální marketing ANO. Kritická vlna toho, co vláda způsobila během koronakrize, už mírně odeznívá. Zatím to vypadá, že jsme relativně v dobrém stavu, pokud jde o společnost a koronavirus. A to špatné se tak malinko pozapomíná. Připojují se informace z jiných zemí, kde se koronavirus vrací. To samozřejmě přispívá k tomu, že si řada lidí řekne: „Aha, ona to ta vláda neměla tak úplně jednoduché.“

Rozhodně tam není návrat nad 30 procent. To v žádném případě, prozatím ani na 25 procent. Když dřív byla povinná vojenská služba a muži byli na vojně, tak nadávali na vše. Později, když se z vojny vrátili, tak začali vyprávět spíše veselé příhody a zážitky a ta nepříjemnost se vymazávala. Do určité míry lze tohle aplikovat i na koronavirus.

Pokud se koronavirus nevrátí v plné síle, tak očekávám, že zapomínání toho špatného bude hrát ve prospěch ANO.

Momentálně tu máme tři velmi silné politické subjekty. Zajímavé ale může být, že klíčovou roli k sestavení vlády budou hrát strany nad pět procent. Je možné, že by Andrej Babiš šel opět do sestavení menšinové vlády se sociálními demokraty a komunisty, nebo vsadí spíše na novou krev, hnutí Přísaha Roberta Šlachty?
Do hlavy mu nevidím. Řekl bych, že by mu nemělo činit potíže vytvářet vládu s panem Šlachtou, pokud by ovšem on chtěl. Jejich vztahy v minulosti nebyly špatné.

Dále čtěte

Školství, zdravotnictví, dálnice? Tady je deset bodů, které by měla mít v programu vítězná strana

Před volbami se to opakuje úplně pokaždé jako mantra. Zlepšíme školství, zlepšíme zdravotnictví, budeme stavět dálnice, digitalizace bude fungovat všude,…

Ale zdali by to udělal raději než se sociální demokracií a KSČM, to je velká otázka. Také je otázkou, který z těch tří subjektů v té sněmovně vůbec bude. Ani to v tuhle chvíli nemůžeme přesně říct.

Sám jste uvedl, že lidé hledají v politice jakéhosi spasitele. Nemůže roli spasitele hrát právě Robert Šlachta? Komu jeho hnutí ubírá hlasy?
Ano, to určitě je, ale jen pro malou část voličů. Je zcela zřetelné, že ubírá hlasy SPD a téměř neubírá hlasy ANO. Masivnější odliv hlasů od ANO směrem k Přísaze nevidíme.

Co by právě hnutí Přísaha mohlo lidem přinést? Jaké jsou plusy a jaké naopak minusy? Zatím se mi zdá, že to uskupení nemá dostatečně komplexní volební program a do debaty o vládním programovém prohlášení nevneslo příliš nových témat. Je to taková jednosměrná ulice zaměřená na otázky korupce, kriminality a podobně.

Kauza exposlance Dominika Feriho, který čelí nařčení ze sexuálního násilí, plnila stránky většiny deníků. Měla tato kauza vliv na volební preference koalice SPOLU?
Myslím si, že vliv to mělo, avšak ne nijak zásadní. Rychlá reakce, která přišla, když pan Feri odstoupil, zabránila větším škodám. Když se podíváme na pozici koalice SPOLU, tak tam vidíme dlouhodobou stagnaci. Stále to zůstává kolem hranice 20 procent, takže žádné velké zisky, ale ani žádné velké ztráty.

Podívejme se na to opačnou optikou. Kdyby Deník N spolu se serverem A2larm s kauzou Feri nepřišel, byla by koalice SPOLU preferenčně v lepší pozici?
Kdyby kauza Feri nevypukla, tak by na tom koalice skutečně byla líp, protože on přitahoval mladé lidi a posiloval skupiny, které chtěly koalici volit právě kvůli Topce. Ovšem nemohu říct, že by na tom koalice byla mnohonásobně líp. To rozhodně ne. Nechci vliv pana Feriho podceňovat, ale jeho vliv přes tři procenta nevidím.

Koalice SPOLU také představila svůj autobus alias „Zemáka“ a prohlásila, že chtějí při svých výjezdech chodit od zvonku ke zvonku. Bude to podle vás účinné?
V tom nejsou sami. Piráti ve volbách v roce 2017 Zemáka napodobili také. Je dobře nějakým způsobem objíždět Česko a nabízet se. Strategií „od zvonku ke zvonku“ si nejsem jist. Mám pocit, že je poměrně hodně lidí, kteří nechtějí „být obtěžováni politikou doma“. Nevím, zda zvonění u cizích dveří odpovídá mentalitě českého národa.