Bývalý ruský ministr obrany Sergej Šojgu FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
Vlna zatýkání na ruském ministerstvu obrany, která začala na jaře zatčením náměstka ministra Timura Ivanova a dalších náměstků a generálů, vede u komentátorů k otázce, proč je ještě na svobodě bývalý ministr Sergej Šojgu. Jeho nejbližší spolupracovníci už jsou v celách a obviněni a on jako by s tím neměl nic společného.
Ruský web Dzen.ru připomíná, že řada vojenských bloggerů upadla v nemilost, protože se kriticky vyslovovali ke stavu ministerstva a armády. Jedním z nich je i blogger Alexandr Sladkov, který byl prý vystaven silnému tlaku ze strany orgánů činných v trestním řízení. Hlavní vojenská prokuratura proti němu zahájila trestní řízení podle paragrafu o diskreditaci ruských ozbrojených sil.
Situaci podle Dzen.ru údajně ještě zhoršila šikana bloggera v různých médiích, kde se ho neustále snažili zdiskreditovat a nazývali ho „alkáčem, který nosí nějaké nesmysly“.
Sám vojenský zpravodaj je přesvědčen, že právě jeho „přílišná touha po hledání pravdy“ vyvolala „šílené podráždění“ u bývalých důstojníků ministerstva obrany podřízených Sergeji Šojguovi. Novinář nepochybuje, že trestní řízení proti němu bylo zahájeno právě na jejich popud.
„Ti lidé v epoletách s velkými hvězdami, kteří vyjadřovali nespokojenost s bloggery, sami, jak se ukázalo, nebyli žádní andělé,“ řekl Sladkov s narážkou na uvěznění četných spolupracovníků Sergeje Kužugetoviče Šojgua.
Vojenský zpravodaj zároveň poznamenává, že nový ministr Andrej Bělousov se od svého předchůdce výrazně odlišuje v pozitivním slova smyslu a vojenští bloggeři si oddechli.
Ideolog a politolog loajální ke Kremlu Sergej Markov si ale myslí, že se nic moc nezměnilo.
„To, o čem mluvil Alexandr Sladkov, se zaměstnancům ruského ministerstva obrany nikdy nelíbilo a z principu líbit nemohlo. Ale otázka je, že v té době jsme prostě neměli a nemohli mít jiné ministerstvo obrany. A i nyní je tato otázka aktuální. Ano, nahoře došlo ke změnám, ale takzvaná ‚jeden a půltá‘ a ‚druhá‘ úroveň zůstaly nezměněny. Musíme si uvědomit, že jsme všichni na jedné lodi,“ říká Markov.
Co se týče čistoty „horního patra“, expert souhlasí s tím, že nyní se situace změnila k lepšímu, protože byl vyměněn celý předchozí tým, kromě samotného Šojgua. Ale Sergej Šojgu byl podle Markova pro ministerstvo obrany vždy „externí“ osobou, to znamená, že zkrátka a dobře to není jeho tým.
„Pokud mluvíme o excesech, které se dějí na ministerstvu obrany, teď mám na mysli korupci, nepotismus, úplatkářství, domnívám se, že orgány činné v trestním řízení a nejvyšší vedení země včetně Šojgua dobře věděli, co se děje ve zdech ministerstva obrany, a to dávno předtím, než začalo zatýkání. Do jaké míry byl do toho všeho osobně zapojen, nevíme, můžeme se jen domnívat. Není však pochyb o tom, že strážci zákona podávali zprávy o současné situaci až na nejvyšší místa. Zamyslete se, bylo by velmi zvláštní, kdyby se informace tohoto druhu nedostaly do Kremlu dávno před zahájením speciální operace a změnou šéfa resortu. Jediné, co lze jednoznačně tvrdit, je, že tyto informace byly získány, a to ve velmi velkém objemu,“ uvedl Markov.
Proč se dlouho nepodnikala žádná opatření? Podle Markova se nejvyšší vedení s tímto stavem nejspíš smířilo a řídilo se zásadou „je lepší nechat to tak než vyvolat v resortu turbulence“. V určitém okamžiku ale začalo být jasné, že s takovým ministerstvem obrany se za současných podmínek daleko nedojde.
„Nepřipravenost Ruska na speciální operaci (válku na Ukrajině, pozn. red.), a to v mnoha oblastech, je do značné míry právě důsledkem práce ministerstva obrany, nebo jak se také říká ‚Arbatského vojenského okruhu‘. Tolerovat to všechno dál bylo nejen zbytečné, ale i velmi nebezpečné, takže se ani moc nedivím, že byli všichni předem varováni, že podezřelé bude nutno udat.“
Pokud jde o působení ministra Bělousova, Markov ho nechce hodnotit předčasně. Navíc tvrdí, že doba „speciální vojenské operace“ není vhodná pro všechny druhy kritiky. Musí prý být přesná a dávkovat se přiměřeně a armáda je teď prostě taková, jaká je.
