Český premiér Andrej Babiš a americký prezident Donald Trump FOTO: Profimedia
FOTO: Profimedia
KOMENTÁŘ / Co dělá premiér Babiš pro Českou republiku? Jako premiér by měl myslet na její budoucnost, na dalších pět, deset, patnáct let. Odhadovat, co se může stát, co se stane. Myslet na budoucnost samozřejmě nejde bez toho, že hledí na Česko v mezinárodním kontextu, že myslí na naše spojence a vnímá ohrožení, jež se nad námi temně vznášejí.
Teď nechci mluvit o domácí politice, i když ta zcela logicky generuje politiku zahraniční. Andrej Babiš poskytl rozhovor britskému deníku The Financial Times. Naprosto zásadní bylo jeho vyjádření směřované k americkému prezidentovi: „Jsem trumpista. Setkal jsem se s ním pětkrát a ostatní mě za to kritizovali, ale měli bychom z toho mít výhodu.“ Šlo o český závazek platit dvě procenta HDP na obranu. My je neplatíme a Babiš sází na svoje vztahy s Donaldem Trumpem, že to promine.
Ta úvaha je zvláštní. Když to zjednoduším: Trump už dlouho požaduje, aby země NATO platily nejen slíbená dvě procenta HDP, ale postupně mnohem víc, celkem 3,5 plus 1,5 procenta HDP. Američan má v tomto, zcela výjimečně, naprostou pravdu. Evropa se má být schopna bránit sama.
Nejde tedy o to, jestli Babiš zná Trumpa a kolikrát se s ním sešel, ale o to, zdali chápe, že má jím vedená země povinnost v době ruské agrese a změn ve světě maximálně investovat do obrany. Nenechávat to na svých spojencích. Argument „jsem trumpista“ je vlastně nesmysl. Kdyby Babiš byl trumpista, sám by chtěl do obrany podle přání Trumpa investovat maximum. To ovšem nedělá, pokyny svého guru se neřídí. Ale guru je zvyklý, že ho obdivovatelé poslouchají na slovo.
Východní polokoule Trumpa nezajímá
Babiš se snaží zaujmout pozici z trumpovského nebe svrženého Orbána. (Orbán prohrál, Trumpa už tedy logicky nezajímá.) Babišova taktika zní „já jsem kámoš, já nemusím plnit závazky“. Zároveň tím ale svaluje odpovědnost obrany na „kámoše Trumpa“. A my víme, že to takhle nefunguje. Trump není kamarád, který tě podrží. Trump je narcis, který musí být chválen, bůžek trpící potřebou být vzýván.
Politicko-náboženské vyznání „jsem trumpista“ má ještě jiný rozměr. Babiš Američana č. 1 obdivuje. Obdivuje, jak si dělá, co chce. Obdivuje, jak uráží novináře, sám to čím dál víc napodobuje. Obdivuje, jak Trump neplní sliby, kašle na ně. Obdivuje, jak bojuje proti soudům, neuznává americkou justici, a Babiš to doma kopíruje. Obdivuje i Trumpovu velmocenskou zahraniční politiku, stejně jako ji obdivuje jeho ministr zahraničí Macinka (Motoristé sobě).
U toho se zastavme. Vyznání „jsem trumpista“ tady míří přímo proti českým národním zájmům. Trump popsal základní pilíř své světové politiky: východní polokoule Země ho nezajímá, starat se bude jen o západní polokouli. Tam se Česká republika ovšem nenalézá, což by měl někdo Babišovi prozradit.
Problém pokračuje dál. Trump nesnáší Evropskou unii. Bojuje proti ní (proti nám). Dělal a dělá vše pro to, aby EU rozdělil, oslabil, pokud možno zničil. Unii vnímá jako konkurenta, kterého je potřeba eliminovat. To ovšem znamená, že vykonává podobnou politiku jako Putin. Stačí se podívat na jeho druhé prezidentské období: Putinovi nijak nebrání v terorizování Ukrajiny. Ani jednou se nepostavil přímo proti němu, což je pro českou zahraniční politiku tragické. Z pohledu Trumpa to ale má hlubokou protievropskou logiku.
Nejde „jen“ o válku Ruska proti Ukrajině. Jedna čerstvá zpráva: Spojené státy chystají další zásadní zásah do světového obchodu. Úřad amerického obchodního zmocněnce (USTR) navrhl uvalit nová, dodatečná cla ve výši 10 až 12,5 procenta na dovoz z 60 klíčových světových ekonomik. Na seznamu je nejen Čína nebo Indie, ale také Česká republika a celá EU. Podle americké administrativy je evropský trh příliš propustný pro levné produkty z Asie či Afriky, které vznikají za porušování lidských práv, třeba v čínské provincii Sin-ťiang. Dodatečná cla by ovšem zle dopadla na české exportéry.
Podle psychiatrů představuje nebezpečí pro svět
Poběží Babiš za Trumpem na summitu v Ankaře a bude volat „já jsem trumpista, tak na nás cla neuvaluj“? A jak pak bude vypadat coby premiér členské země EU? Problémem jsou i zjevné Trumpovy duševní potíže. Podle prestižního medicínského serveru BMJ třicet amerických psychiatrů a dalších lékařů specializujících se na duševní zdraví podepsalo prohlášení, v němž prezidenta Trumpa diagnostikovalo jako duševně nezpůsobilého k výkonu služby. Nejen to. Lékaři varovali, že Trumpova schopnost odpálit jaderné zbraně představuje „nebezpečí“ pro svět.
Být trumpista získává až tragický nádech. Smutná je i Babišova zjevná touha vystřídat na Trumpově klínu Viktora Orbána. Víme, kam Orbán Maďarsko dovedl. Víme, jakou práci má teď Péter Magyar s úklidem po svém předchůdci. Babiš v The Financial Times neopomněl pěkně po trumpovsku napadnout i Evropskou unii. Opakovaně kritizuje evropskou greendealovou politiku. Prý vede ekonomiku unie do propasti. „EU je nyní pravděpodobně na stejné cestě, jakou byl konec Římské říše,“ věštil v britském deníku.
K tomu jen dodám, že se díky politice dekarbonizace zlepšují světové klimatické výhledy. Ty nejhorší scénáře už nehrozí. A intenzivně dekarbonizuje i Čína…
Babiš EU přirovnává k Římské říši v době, kdy se unie až překvapivě sjednocuje proti ruské hrozbě. Tedy v době, kdy je její tendence přesně opačná, kdy se staví na nohy. Co tedy děla premiér pro Českou republiku? Myslí na její budoucnost? Ne. Škodí nám. Chtěl by se paktovat s Trumpem, ale nedošlo mu, že Trump je chodící úpadek a USA brutálně ničí. Babiš neumí uspět v Bruselu (není divu, nedokázal ani čestně vyřešit svůj střet zájmů). A tak na EU sočí. Nejhorší možná zahraniční politika. Sorry jako, Andreji.
