Zdá se, že přibývá hlasů, které upozorňují na to, že při současném rozsahu sociálního státu a veřejných služeb je neudržitelné, aby daň z příjmu fyzických osob zůstala na současné úrovni, na kterou se dostala po zrušení superhrubé mzdy. Nově tak například bývalý viceguvernér České národní banky Mojmír Hampl, kterého vláda navrhuje do čela Národní rozpočtové rady, hovoří o tom, že se zdanění práce fyzických osob bude muset v budoucnu vrátit tam, kde původně bylo. Opravdu je rozpočtový výhled České republiky takový, že se zvýšení daní nevyhneme, a neexistují k němu nějaké alternativy?
Bývalý ministr financí Miroslav Kalousek dlouhodobě upozorňuje na rozpočtový problém, který Česko má. Před časem ho na svém twitteru popsal velmi pregnantně: „Z daní, které vybíráme, nejsme schopni ufinancovat dnešní sociální stát a rozsah jeho veřejných služeb. Buď bude stát méně štědrý, nebo musíme víc platit, nebo kombinace obojího. Přál bych si, aby to vláda začala řešit. Strukturální 300miliardový deficit sám od sebe nezmizí,“ napsal Kalousek.
Na jiném místě, kde reagoval na to, že první návrh státního rozpočtu na příští rok předpokládá rozpočtový schodek ve výši 295 miliard korun, se pak věnoval tomu, co za tak vysokým deficitem stojí: „Hlavně to nesvádějme na válku a na uprchlíky, prosím. Hlavní příčiny jsou dvě: 1. Expanze povinných výdajů za Babišovy vlády (ANO, ČSSD a KSČM). 2. Schválení Babišova návrhu o DPFO (ANO, ODS a SPD). V obou případech šlo jen o populismus. Ne o válku nebo covid.“
Bývalý předseda TOP 09 tak explicitně poukazuje na to, že vysoké rozpočtové schodky, které máme a které pravděpodobně ještě nějakou dobu mít budeme (podle ministra financí Zbyňka Stanjury se deficit rozpočtu na letošní rok nakonec vejde do 330 miliard korun, ale v příštím roce by ho chtěl stlačit pod 280 miliard korun), jsou z velké části dané snížením daně z příjmu fyzických osob, které se odehrálo na konci roku 2020.
Kombinace relativně vysokých deficitů a úspor
To je samozřejmě problém, protože vláda Petra Fialy, jak se zavázala ve svém programovém prohlášení, daně zvyšovat nechce a odmítá to i dnes, takže je pak pro ni velmi obtížné rozpočtové deficity významněji snížit. To se ukazuje i na střednědobém rozpočtovém výhledu na rok 2024 a 2025, kde vládní kabinet předpokládá schodky těsně pod hranicí 300 miliard korun.
Mojmír Hampl, který je od ledna letošního roku členem Národní rozpočtové rady a kterého vláda navrhuje na jejího předsedu, jde ještě dál než Kalousek, když říká, že zvýšení daní je nevyhnutelné. „Do 5 až 8 let se zdanění práce nás jako fyzických osob vrátí tam, kde bylo před rokem 2021. Teď, když lidi zažívají tak obrovský šok z růstu cen a nákladů, se to ale dělat nebude,“ prohlásil tento týden v rozhovoru pro Seznam Zprávy. Podle Hampla uvedené snížení daní přispívá k tomu, že si stát musí pravidelně půjčovat i na svůj běžný provoz.
Pozoruhodné je, že sám Mojmír Hampl vychází z toho, že ačkoli se daň z příjmu musí nevyhnutelně vrátit na původní úroveň, stane se to až v delším časovém horizontu. Je pravda, že současná vláda se k tomu rozhodně nechystá a podle všeho se raději snaží jít cestou kombinace relativně vysokých deficitů a úspor, které zřejmě v příštích letech bude zintenzivňovat, byť jak upozorňuje někdejší viceguvernér ČNB, vyřešit strukturální schodek rozpočtu pomocí škrtů by bylo bolestné, jde totiž o částku, která odpovídá rozpočtu ministerstva školství nebo rezortů obrany a vnitra.
Posílení příjmů veřejných rozpočtů
Výše zmíněné potvrzuje i Národní rozpočtová rada, která v červnu ve svém pravidelném čtvrtletním stanovisku k vývoji hospodaření sektoru veřejných institucí a k nastavení fiskální a rozpočtové politiky zdůraznila významnou strukturální nerovnováhu, kterou se nedaří dostatečně snižovat. Podle rady se rozsah strukturálního deficitu veřejných rozpočtů, který není ovlivněn ekonomickým cyklem, aktuálně pohybuje kolem 3 % HDP, což představuje přibližně 220 miliard korun. Příjmová strana veřejných rozpočtů tak není dostatečná pro pokrytí veřejných výdajů.
Národní rozpočtová rada tak v této souvislosti zmiňuje značnou redukci zdanění příjmů fyzických osob (asi 120 miliard korun), zrušení daně z nabytí nemovitých věcí (asi 13-14 miliard korun) i další dílčí úpravy u spotřebních daní z nafty (asi 6 miliard korun).
Na jiném místě dodává, že i přes složitou situaci způsobenou útokem Ruské federace na Ukrajinu není možné rezignovat na snahu o vrácení veřejných rozpočtů na udržitelnou úroveň. „Je zřejmé, že pokud vláda nechce omezovat výdaje na důchody, zdravotnictví a vzdělávání (které představují hlavní výdajové bloky veřejných rozpočtů) a navíc hodlá ještě zvyšovat výdaje na obranu, bez posílení příjmů veřejných rozpočtů to nebude možné,“ stojí v uvedeném stanovisku.
Skoro to vypadá, že zvýšení daně z příjmu fyzických osob je jenom otázka času a že, pokud k němu nepřistoupí Fialova vláda, což není pravděpodobné, nakonec se mu nevyhneme během vládnutí nějakého dalšího kabinetu, který přijde po ní. Zdá se tedy, že pomocí vyšších rozpočtových schodků a případných úspor ve státních výdajích a jejich větší efektivity si koupíme jen odklad navýšení daní.