Česko musí zaplatit Evropské komisi (EK) pokutu 2,3 milionu eur (57,6 milionu Kč) za nesplnění závazků týkajících se směrnice o ochraně oznamovatelů. Rozhodl o tom Soudní dvůr Evropské unie. Ten v dnešním tiskovém oznámení sdělil, že v souvislosti s touto směrnicí potrestal také Německo, Lucembursko, Estonsko a Maďarsko. Žalobu proti Česku podala EK v březnu 2023.

Zakotvení ochrany oznamovatelů do právních předpisů jednotlivých států vychází z evropské směrnice z října 2019, lhůta pro její začlenění do právních řádů členských států uplynula v prosinci 2021.

V době podání žaloby Česko nemělo směrnici zavedenou ve svém právu, poslanci o ní stále debatovali. Evropská komise se proto rozhodla Prahu zažalovat. Sněmovna nakonec příslušný návrh zákona schválila v dubnu 2023 a Senát následně v červnu umožnil přijetí zákona tím, že návrh ani neodmítl a neupravil. Zákon o ochraně oznamovatelů nabyl účinnosti od 1. srpna 2023 nejprve pro velké firmy, od 15. prosince byla jeho účinnost rozšířena na firmy s více než 50 zaměstnanci.

Dále čtěte

Mimořádný summit EU bude řešit, jak bránit Evropu a Ukrajinu bez pomoci Trumpa

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se v e čtvrtek v Bruselu sejdou k mimořádnému jednání, na němž se pokusí…

Oznamovatelé protiprávního jednání jsou ze zákona chráněni před případnou odvetou zejména zaměstnavatelů. Norma se týká nejen oznámení trestných činů, ale i závažných přestupků s horní hranicí postihu nejméně 100.000 korun. Zákon se nevztahuje na anonymní oznámení ve státní správě. Ochrana se podle zákona netýká jen oznamovatele, ale také osob jemu blízkých a lidí, kteří se podíleli na přípravě oznámení.

Problémy se zaváděním směrnice měly i další unijní země. Pokuty musí zaplatit také Německo (34 milionů eur), Lucembursko (375.000 eur), Maďarsko (1,75 milionu eur) a Estonsko (500.000 eur). Estonsku navíc soud kvůli trvajícímu nevyřešení závazků stanovil ještě denní pokutu 1500 eur, dokud záležitost nenapraví.