Dva němečtí inženýři z Drážďan objevili princip, jak nahradit plyn a uhlí v průmyslu. Přesněji řečeno postup sloužící k transportu vodíku neobjevili sami, jednoduše si přečetli starou knížku z časů NDR a zjistili, že metoda funguje. Pro budoucnost průmyslu bez ruského plynu to může mít obrovský význam. 

V šedesátých letech východoněmečtí soudruzi podle serveru Focus popsali metodu, jak jednoduše a bezpečně transportovat vodík. Šlo o malé kusy železa. Když vědci přidali vodík k oxidům železa, získali vodní páru a železo. Později vodík ze železa zase získali zpět. Němci tvrdí, že vodík můžete na železo jednoduše naložit a zase vyložit, aniž by se zničilo, a navíc je to levné. 

Zdá se trochu divné, že metodu nikdo nepoužíval a nepíše se o tom. Ale za socialismu se spoléhalo na energie ze Sovětského svazu, a metoda tak vlastně nebyla potřeba. Na celou věc se zapomnělo, až do chvíle, kdy ji ve vyhozené literatuře našli Uwe Pahl a jeho kolega Matthias Rudloff. 

„Máme k dispozici tehdejší zápisy,“ uvedl pro Focus Matthias Rudloff. Nejde jen o teorie. Zjistili, že v Magdeburku tehdejší inženýři provozovali rok a půl testovací zařízení. Pahl a Rudloff pochopili, že jde o skrytý poklad. V Drážďanech založili Startup Ambartec a s oprášeným nápadem hodlají popohnat energetickou revoluci.  

Vědci přiznávají, že není úplně jednoduché železné nugety udržet použitelné. Musí se postupovat velmi opatrně, aby vydržely opakování cyklu třeba tisíckrát. Tvrdí ale, že vědí, jak to udělat.  

Dále čtěte

Pokud Rusko zaútočí na NATO, Německo počítá s tisícem raněných denně 

Německé ozbrojené síly mají podrobný plán na konflikt s Ruskem. V případě rozsáhlého ruského útoku na NATO počítají s tisícem…

„Pokud nevíte, jak se to dělá, ty železné nugety se vám po třech pokusech rozpadnou a pak nazdar. Ale my víme, jak na to,“ řekl Rudloff. 

Vodík by mohl představovat budoucnost průmyslu, nahradí uhlí i plyn. Pro chemický nebo ocelářský průmysl by to byla revoluce.  

Poptávka bude zřejmě obrovská, ale vodík se nejprve musí dostat na místo určení. Jeho převážení je složité. Vodík má velmi nízkou hustotu, takže musí být nejprve nákladně stlačen nebo zkapalněn. Pro přepravu a skladování jsou proto zapotřebí speciální potrubí a nádrže. A jako by toho nebylo dost, vodík je hořlavý a snadno exploduje. 

Bývalá německá vláda iniciovala výstavbu takzvané vodíkové páteřní sítě, ke které mají být připojeny všechny důležité průmyslové lokality. Tato síť však bude hotová nejdříve v roce 2032 – a německé podniky daleko od sítě by zůstaly mimo. Sen o vodíku má mezery a železné nugety by to mohly vyřešit. 

„Nyní máme velmi efektivní technologii, díky které můžeme dopravit vodík na jakékoli místo a do jakékoli společnosti,“ tvrdí Rudloff. „Příští rok dodáme první standardní kontejnery o délce dvacet stop.“ Brzy už tak bude možné vodík snadno přepravovat v kontejnerech, například vlakem nebo kamionem.