Miloš Zeman s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
Městský soud v Praze v minulém týdnu rozhodnul, že chování policie v březnu 2016 při návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga nebylo v souladu se zákonem. Demonstranti tehdy chtěli na Hradčanském náměstí příteli Miloše Zemana ukázat, co si myslí o porušování lidských práv a okupaci Tibetu. Policisté po dohodě s Hradem a pražským magistrátem, který v té době řídilo hnutí ANO Andreje Babiše, však povolené akci zabránili. Soud po letech vyhověl žalobě někdejšího místopředsedy vlády Martina Bursíka, Kateřiny Bursíkové Jacques a dalším dvěma organizátorům demonstrace.
Čínský prezident přijel do Prahy před pěti lety na pozvání Miloše Zemana, třídenní návštěvu tehdy provázely manévry ze strany úřadů a policie. Cílem zřejmě nebylo ochránit oba politiky, ale odklidit z cesty kohokoli, kdo měl v plánu dát najevo svůj nesouhlasný názor s politikou Číny a přítomností Si Ťin-pchinga v České republice. Dokazuje to chování policie, které tehdy šéfoval Tomáš Tuhý. Ten byl později za své dobré vztahy s Hradem jmenován velvyslancem na Slovensku.
Policisté 29. března 2016 znemožnili konání ohlášeného a povoleného shromáždění na Hradčanském náměstí. Vystoupit mělo hned několik osobností, například tehdejší předseda zahraničního výboru poslanecké sněmovny Karel Schwarzenberg, ředitel Národní galerie v Praze Jiří Fajt nebo bývalá mluvčí Charty 77 Dana Němcová.
Protestující se však na místo konání vůbec nedostali, policisté totiž náměstí znepřístupnili magistrátem schválenou dopravní uzavírkou a demonstranty drželi v dostatečné vzdálenosti od Hradu. „Státní moc může znemožnit konání řádně ohlášené demonstrace pouze na základě zákona o právu shromažďovacím. Kdyby použili tento zákon, pak bychom se my mohli obrátit bleskově na soud a požádat o předběžné opatření. Soud by posoudil, zda důvody pro zákaz demonstrace existují, či ne, a rozhodl by. Jenže tím, že uzavřeli náměstí opatřením obecné povahy, tedy dopravní vyhláškou, nám upřeli nejen demonstraci, ale i možnost se odvolat,“ vysvětlil organizátor shromáždění Martin Bursík.
„Je zřejmé, že Čínská komunistická strana si při plánování zahraničních návštěv čínského prezidenta vynucuje pravidla fungování orgánů a policie, která jim zajistí, že čínský prezident nebude vystaven svobodným projevům solidarity s Tibetem. Vlády, samosprávy a policie, které tato pravidla akceptují, porušují základní ústavní práva svých občanů a jednají nezákonně,“ řekla Kateřina Bursíková Jacques, další ze svolavatelů shromáždění.
Jedinou možností tak byla žaloba, pražský městský soud ji však v roce 2017 zamítnul. „Samotná rozhodnutí a faktické úkony policie, které směřovaly k neumožnění vstupu žalobců na ohlášené místo demonstrace, jsou kryty příslušnými zákony. To, že je demonstrace ohlášená na nějaké místo, neznamená, že by tam nebylo možné omezit právo přístupu,“ prohlásil předseda soudu Ladislav Hejtmánek v odůvodnění. Podle něj byl postup státních orgánů v souladu se zákony o pozemních komunikacích a o policii a důvodem úředního záboru byla „bezpečnost osob, které se nacházely na konkrétním místě“.
Bursík ale tehdy poukázal na to, že policie v čase plánované demonstrace nemohla chránit nikoho z politiků ani dalších čínských ústavních činitelů, protože ti se v danou chvíli nacházeli v hotelu na břehu Vltavy. „Kdybychom se s tímto rozhodnutím smířili, tak to znamená, že si policie ve spolupráci s úředníky může dělat, co chce. Mohou nám kdekoliv znemožnit projevit právo na názor. Vždycky svůj postup označí za cosi, co bylo přiměřené,“ reagoval Bursík na zamítavé rozhodnutí soudu. Nepomohla ale ani kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu (NSS). Čtveřice stěžovatelů tak uspěla až v roce 2019 u Ústavního soudu. „Postupem Nejvyššího správního soudu bylo porušeno základní právo stěžovatelů bránit se proti rozhodnutí orgánu veřejné správy před soudem,“ vysvětlovala verdikt mluvčí Ústavního soudu Miroslava Sedláčková. Své stanovisko následně změnil jak Nejvyšší správní soud v Brně, tak Městský soud v Praze.
Podle předsedy městského soudu Ladislava Hejtmánka bylo rozhodnutí magistrátu o uzavírce náměstí nepřezkoumatelné. Na některých místech uzávěry byla totiž nahlášena shromáždění a magistrát se tím nezabýval. Protizákonně podle soudce postupovali i policisté, kteří demonstranty na místo nevpustili. „Zásah byl nezákonný, protože byl prováděn na základě opatření, které bylo později zrušeno,“ uvedl v minulém týdnu Hejtmánek. Proti verdiktu je možné podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu.
Rozhodnutí Městského soudu v Praze se protáhlo o dva roky, protože policie požádala v roce 2019 o odročení. „V době nařízení jednání připravuje a zajišťuje Ochranná služba Policie České republiky (dříve Útvar pro ochranu ústavních činitelů ochranné služby Policie České republiky) velké množství bezpečnostních akcí, které jsou časově a personálně náročné, a z tohoto důvodu není možné zajistit na jednání účast jejího zástupce, a proto žádáme o odročení jednání,“ stálo v žádosti, které soud vyhověl.
Čtveřice svolavatelů nepožadovala žádné odškodnění ani omluvu, pouze zrušení rozhodnutí. Podle Kateřiny Bursíkové Jacques chtěli zejména upozornit na nezákonné jednání státu.
