Jiří Paroubek FOTO: Pavel Hofman / FORUM 24
FOTO: Pavel Hofman / FORUM 24
GLOSA / Novým předsedou ČSSD se stal Jiří Paroubek. Takový titulek jako by pocházel ze zprávy vystřižené z novin před bratru osmnácti lety. Ovšem titulek je zcela nový, jen obsah zůstává stále stejně zamřelý jako tenkrát. Paroubek byl totiž zvolen předsedou České suverenity sociální demokracie, která v Praze pořádala svůj mimořádný stranický sjezd. Šlo o slet politických nul dávno za zenitem, ale Jiřík se tvářil stejně pyšně jako v dobách, kdy huntoval Českou republiku z pozice premiéra ochotného se spojit třeba s komunisty.
ČSSD je strana rozhodně zajímavá. Tedy hlavně tím, že si přivlastnila značku, které se Šmardova sociální demokracie naprosto nepochopitelně zřekla. A pak samozřejmě i tím, že jde o jakýsi odpadkový koš, v němž se hromadí politici, kteří by strašně rádi ještě někdy usedli do poslaneckých lavic a opět zažili omamný pocit moci vládnout.
Stačí vzpomenout některá jména. Do Paroubkova zvolení vedla stranu Jana Volfová, bývalá poslankyně za sociální demokracii a velice úzká spolupracovnice Miloše Zemana. Z někdejší sociálnědemokratické stáje pocházejí i nově zvolení Paroubkovi místopředsedové Petr Benda a Petr Gawlas, jenž býval kdysi dokonce senátorem za Frýdek-Místek.
„Jde o to, obnovit rychle hnutí, které Sobotkové, Hamáčkové a Šmardové postupně demontovali a změnili jej z pozice nejsilnější strany v zemi na pobočku; udělali pobočku realitní kanceláře Lidový dům,“ postěžoval si nový předseda. Zřejmě nezaznamenal, že situace už je úplně jiná než před lety.
Punc v Paroubkových očích pak sjezdu dodala účast bývalého předsedy sociální demokracie a také prezidenta Miloše Zemana. Někdejší spojenci, pak nepřátelé, pak opět spojenci Paroubek se Zemanem využili tento sjezd především ke kritice vlády. Ostatně ani jeden nic jiného už neumí.
A tak bylo možno zaslechnout, jak Paroubek hodnotí vládu Petra Fialy jako vládu politických mimoňů. Není nutno dlouho přemýšlet, zda šlo o náhodu či o úmysl v použití tohoto slova, neboť jej už ve vztahu k Fialově vládě použil majitel hnutí ANO Andrej Babiš na podzim loňského roku. Paroubek se evidentně snaží vlísat do přízně slovenského oligarchy bažícího po křesle českého premiéra. Třeba by pak mohla spadnout i nějaká kostička z agrofertí hostiny. Vždyť Paroubek se přece klidně spojí i s Marťany.
Sítě pak Paroubek, jak je jeho zvykem, neboť je přece politikem mnoha azimutů (velmi mnoha), rozhodil i dalším směrem. „Vláda přilévá olej do ohně a někdy přímo do ohně lije benzin, pokud jde o konflikt na východě Evropy, který v zástupné podobě vypadá jako konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou. Reálně se však jedná o konflikt mezi Ruskem a Spojenými státy, respektive mezi Ruskem a tím, čemu někdo říká kolektivní Západ,“ řekl Paroubek. To už samozřejmě nikoho nepřekvapí, neboť je hlásnou troubou kremelské politiky již dlouho a česká vláda je podle něj „trapným pěšákem ve hře velmocí“.
Polínko si neodpustil přiložit ani zmíněný Zeman. Ve svém přibližně desetiminutovém projevu zkritizoval vládu, která je „nekompetentní“, a zdůraznil, že k úspěchu jsou nutné „zejména výrazné osobnosti“. „Tato vláda není ani levicová, ani pravicová. Není ani liberální, ani konzervativní. Tato vláda je vláda amatérů, a to je to nejhorší,“ poznamenal bývalý prezident.
Takovým odborníkem má být právě Paroubek. Aspoň to tvrdí bývalá předsedkyně Volfová. „Sama jsem požádala expremiéra, aby přijal nominaci na předsedu strany, protože naše země potřebuje opravdové odborníky,“ neskromně připomněla své zásluhy o získání tohoto mozkového giganta a ryze skromného člověka do čela své partaje.
Ostatně takřka aristokratické a noblesní chování i vystupování Jiřího Paroubka jej předurčuje k výrazné roli v politice. Byl a je přece prototypem dynamického, inteligentního a moudrého vládce evropského střihu, a navíc byl vždy oblíben širokými masami potenciálních voličů.
Laskavý Jiří Paroubek je rovněž geniálním ekonomem. Ví, jak během krátké doby snížit státní dluh, a přitom nezvyšovat daně. Ví, jak nevytvářet dluhy pro následující generace, a přitom si žít jako šejkové v Kuvajtu. Zkrátka zná tajemný recept, jak nevařit, a přitom pojídat smažená holoubátka.
Všichni si přece pamatujeme z dob, kdy stál v čele republiky, jaký tady panoval ráj. Trochu tedy připomínal spíše RaJ, odkud všehoschopný hochštapler Paroubek vzešel, ale přece nebudeme bazírovat na detailech, ne?
