Není žádným tajemstvím, že koronavirová pandemie Brazílii tvrdě zasáhla. V největší latinskoamerické zemi si vyžádala už více než 230 tisíc obětí – a počet úmrtí začal v posledních týdnech znovu prudce narůstat. Nešťastným symbolem brazilského boje s koronavirem se stala dvoumilionová metropole Manaus. Ve městě považovaném za bránu do amazonského pralesa od prosince pod náporem nových případů zcela kolabuje zdravotnictví a kvůli zoufalému nedostatku kyslíkových bomb v nemocnicích hromadně umírají i ti pacienti, kteří by jinak měli naději na zotavení.

Situace je o to horší, že Manaus nečelí této tragédii poprvé: tamní zdravotní systém se hroutil už v průběhu „první vlny“ na začátku roku 2020. Koronavirem se tehdy podle odhadů nakazily přibližně dvě třetiny všech obyvatel velkoměsta, což mělo přeživším teoreticky zaručit takzvanou „stádní imunitu“. Do hry však vstoupila nová, nakažlivější mutace covidu původem právě z Amazonie.

Podle epidemiologa Pedra Hallala z Federální univerzity v Pelotas je pravděpodobné, že její šíření přispělo k opětovnému prudkému nárůstu počtu případů, na který nebylo připravené místní zdravotnictví ani brazilská federální vláda. „Na náhody nevěřím. Nová varianta byla identifikována v Manausu a epidemie se tu znovu vymkla kontrole. Je nepravděpodobné, že mezi těmito dvěma událostmi není žádná korelace,“ domnívá se Hallal.

Koronavirus se opět prudce šíří i v dalších částech Brazílie a experti se obávají, že podobná krize jako v Manausu se může brzy zopakovat v mnoha jiných městech. V podstatě jedinou naději na zlepšení zoufalé situace tak představuje rychlé proočkování co největší části populace, které ovšem komplikují nešťastná politická rozhodnutí z loňského roku. Zvláště kvůli nim se začalo očkovat pozdě a vakcín je málo, včetně těch objednaných.

„Nemáme dost objednaných vakcín nebo plán jejich dovozu, který by bral v úvahu obrovskou brazilskou populaci,“ odkazuje odborník na veřejné zdraví z Univerzity v São Paulu, Fernando Aith, na nepoměr více než 212 milionů obyvatel země a počtu dosud objednaných dávek: „Celý svět se teď přitom předhání v tom, kdo vakcíny získá jako první.“

Proti opatřením i očkování

Identifikovat hlavního viníka závažné koronavirové krize, s níž se Brazílie v tuto chvíli potýká, je překvapivě snadné. Zásadní podíl zodpovědnosti nese prezident Jair Bolsonaro, jeho chaotické vládnutí a zcela nezodpovědné výroky. Jak je i západnímu publiku dobře známo, v průběhu celého roku 2020 bez ustání zlehčoval závažnost koronaviru.  Zatímco počet obětí stále rostl, brazilský prezident útočil na guvernéry zavádějící protipandemická opatření, sám opakovaně porušoval i zcela elementární zdravotní nařízení vyhlášené vlastní vládou a veřejnosti doporučoval léčit koronavirus neověřenými přípravky.

Dále čtěte

Co se děje v polské katolické církvi? O sebevědomí laiků a proměně polského katolicismu

Loni na jaře jsem se zájmem zhlédl český dokumentární film o polské církvi a společnosti Jak Bůh hledal Karla. Vít…

Bolsonaro například propagoval hydroxychlorochin nejen na sociálních sítích nebo na oficiálních tiskových konferencích, ale protlačil i jeho nasazení v nemocnicích. Léku, jehož účinnost v boji proti covidu zpochybnila řada vědeckých studií, nechal nakoupit obří zásoby. Uprostřed krize také vyměnil hned dva „neposlušné“ ministry zdravotnictví a na klíčový post nakonec jmenoval vojáka. Generál Eduardo Pazuello si od té doby pro kombinaci bezmezné poslušnosti a organizační neschopnosti vysloužil přezdívku pesadelo, což v portugalštině znamená „noční můra“.

Přestože se to nesetkalo s takovým ohlasem světových médií, brazilský prezident se podobně skepticky jako o koronaviru vyjadřoval i o potřebě očkování. Proslulou se stala především tisková konference z prosince minulého roku, na které Bolsonaro oznámil, že se sám očkovat nenechá. „Já si vakcínu určitě píchnout nedám,“ prohlásil. „Virus už jsem prodělal, mám protilátky, tak proč bych se měl nechat očkovat?“

Prezident kromě toho ve stejném vystoupení bizarním způsobem varoval před možnými vedlejšími účinky vakcíny vyvinuté společnostmi Pfizer a BioNTech: „Ve smlouvě od Pfizeru to stojí jasně: ‚Neneseme zodpovědnost za žádné vedlejší účinky.‘ Takže pokud se z vás stane krokodýl, je to váš problém. Pokud se z vás stane superhrdina, ženě narostou vousy nebo muž začne mluvit zženštilým hlasem, není to jejich problém.“

Vakcínu od Pfizeru nebo od konkurenční Moderny mimochodem brazilská vláda neobjednala ani jednu, přestože byly k dispozici jako první a v regionu je proti koronaviru nasadily třeba Chile nebo Mexiko. Nutno dodat, že k tomu vedle Bolsonarových výhrad a relativně vysoké ceny nejspíš přispěly i obavy ze složité logistiky. Vzhledem k obrovským brazilským vzdálenostem, často tropickému podnebí a v některých oblastech poněkud polním podmínkám pro zdravotnictví by totiž mohlo být obtížné zajistit efektivní distribuci při uchování požadované extrémně nízké teploty.

Čínskou vakcínu nikdy

Hlavním cílem Bolsonarových výpadů se loni stala jedna konkrétní vakcína – Coronavac od čínské společnosti Sinovac, která byla testována přímo v Brazílii ve spolupráci s brazilským Institutem Butantan. Toto elitní brazilské pracoviště, spadající pod ministerstvo zdravotnictví státu São Paulo, by mělo čínskou vakcínu i přímo vyrábět, zatímco konkurenční Nadace Oswalda Cruze (Fiocruz) z Rio de Janeira uzavřela dohodu o výrobě vakcíny od společnosti AstraZeneca vyvinuté ve spolupráci s Oxfordskou univerzitou.

Pouhý den poté, co brazilský ministr zdravotnictví Pazuello 20. října 2020 oznámil dohodu s Institutem Butantan na nákup desítek milionů dávek vakcíny Coronavac, vypustil Bolsonaro do médií, že něco takového v žádném případě nedopustí. „Z Číny nic kupovat nebudeme,“ prohlásil prezident v rozhovoru pro rádio Jovem Pan: „Kvůli jejímu původu podle nás není bezpečná pro naše obyvatele.“

O měsíc později se Bolsonaro veřejně radoval z toho, že byla kvůli smrti jednoho z brazilských dobrovolníků přerušena třetí fáze testování čínské vakcíny. „Smrt, postižení a další anomálie. To všechno způsobuje vakcína, kterou chce [guvernér] Doria nařídit obyvatelům státu São Paulo. Prezident řekl jasně, že očkování nikdy nebude povinné. A Jair Bolsonaro zase jednou zvítězil,“ napsal o sobě ve třetí osobě na Facebooku.

Guvernérovi nejlidnatějšího brazilského státu João Doriovi pak prezident posměšně vzkázal: „Tvou ubohou vakcínu si nikdo nevezme, rozumíš? Najdi si někoho jiného. A peníze Brazilců za tu tvoji vakcínu taky utrácet nebudu, je to jasné? Najdi si někoho jiného, kdo za ni bude chtít zaplatit.“

Proti rivalovi

Důvody intenzivního Bolsonarova odporu k vakcíně vyvinuté v Číně lze hledat na několika úrovních. Vymezování se vůči Číně odjakživa patřilo k osobitému stylu brazilského prezidenta – Bolsonaro se pokoušel zemi orientovat spíše na Spojené státy, kde se zhlížel v dnes již bývalém prezidentu Trumpovi. Ten mu však tuto snahu politikou kvót a „Ameriky na prvním místě“ neusnadňoval a brzy se navíc ukázalo, že znepřátelit si hlavního obchodního partnera si dlouhodobě hospodářsky sužovaná Brazílie jednoduše nemůže dovolit. Protičínská politika se tak omezila na občasné rétorické výpady a takřka rasově zabarvené poznámky, jimiž je ostatně Bolsonaro proslulý.

K boji proti čínské vakcíně brazilského prezidenta nepochybně inspirovaly i vnitropolitické důvody. Bolsonarovi už od samého začátku pandemie leží v žaludku pravicový guvernér São Paula Doria, který se na rozdíl od něj rozhodl sáhnout k tvrdším opatřením a ke všemu neváhal prezidenta kritizovat za nečinnost. Bolsonara mimo jiné obvinil z toho, že „opustil Brazílii“, vyčetl mu autoritářské tendence a v lednu dokonce přirovnal situaci v amazonském Manausu ke genocidě.

Dále čtěte

Jaká je budoucnost trumpismu? Co nyní čeká Republikánskou stranu?

Donald Trump již sice není prezidentem, jenže ani on sám, ani jeho přístup k politice čili trumpismus z americké politické scény nemizí.

Ani Bolsonaro nevynechal jedinou příležitost na Doriu zaútočit a guvernéra označil třeba za „darebáka“, „spratka“ nebo ho počastoval rozličnými fekálními výrazy. Obecně se očekává, že se Doria stane hlavním Bolsonarovým vyzyvatelem v blížících se prezidentských volbách, čínská vakcína pro něj proto představovala další vítanou příležitost, jak nenáviděného konkurenta znemožnit. Guvernér São Paula oproti tomu vsadil na to, že dojednání čínské vakcíny ještě posílí jeho reputaci zodpovědného státníka, který na rozdíl od prezidenta bere zdravotní krizi vážně.

Oprávněné pochybnosti

Vzájemná osočování doprovázející politický souboj mezi prezidentem a guvernérem São Paula by nicméně neměla přebít oprávněné obavy z vakcíny vyvinuté právě v totalitní Číně, jež čelí v mnoha zemích kritice za nedostatečnou nebo zcela chybějící dokumentaci. Důvěru nevzbuzují ani pochybnosti ohledně účinnosti vyvinuté vakcíny. Zatímco začátkem ledna čínská společnost Sinovac triumfálně ohlásila účinnost ve výši 78 procent, výsledky třetí fáze testování v Brazílii, zveřejněné jen o necelý týden později, ukázaly, že se ve skutečnosti jedná o podstatně nižších 50,38 procenta.

Rozdíl mezi oběma čísly společnost následně vysvětlovala tím, že se do deklarované vyšší účinnosti nezapočítávaly případy nákazy s velmi mírným průběhem. Brazilští vědci, kteří celou třetí fázi testů řídili, kromě toho upozorňují na specifické prostředí, ve kterém testování probíhalo. „Zvolili jsme pro testy populaci s vůbec nejvyšším rizikem nákazy v Brazílii, tedy zdravotníky v první linii,“ vysvětluje Dimas Covas, ředitel Institutu Butantan. „Jde o lidi, kteří se denně dostávají nejen do kontaktu s virem, ale přímo s pacienty nakaženými covidem-19.“

Vystavení riziku nákazy bylo tedy u více než třinácti tisíc dobrovolníků zapojených do třetí fáze podstatně vyšší než u testů jiných společností. Brazilci si pochvalovali i vysokou bezpečnost čínské vakcíny – vedlejší účinky nahlásilo pouze 0,3 procenta naočkovaných dobrovolníků, nejčastěji bolest v místě vpichu. Přes všechny pochybnosti je potřeba zdůraznit, že testování čínské vakcíny bylo pod přísným dohledem brazilských vědců ze špičkového ústavu na světové úrovni. Její nasazení navíc posvětil federální regulační úřad Anvisa, který mimo jiné poslal v listopadu přímo do čínských laboratoří Sinovacu monitorovací misi. Ten vzhledem k hlasitým výhradám Bolsonara bezpochyby neměl politickou motivaci čínské vakcíně nějak usnadnit schválení.

O přísnosti schvalovacího procesu v Brazílii ostatně vypovídá i to, že Anvisa ve stejnou dobu na základě chybějící dokumentace zamítla žádost uvést na trh ruskou vakcínu Sputnik V. Tou se mimochodem již očkuje v sousední Argentině nebo Bolívii a desítky milionů dávek si od Ruska nedávno objednalo také Mexiko, přestože ani tady dosud Sputnik V neprošel schvalovacím procesem.

„Není to nejlepší vakcína na světě, ale je dostupná a kvalitní a bezpochyby nám pomůže zahájit proces, kterým bychom se s pandemií vypořádali“, prohlásila o čínské vakcíně mikrobioložka a zakladatelka Institutu pro vědecké záležitosti (IQC) Natalia Pasternak Tachner. „To neznamená, že v pozdější fázi nemůžeme využít i další očkování.“

Pozdě a pomalu

Bolsonaro musel nakonec vzít čínské vakcíny na milost, protože se ukázalo, že jsou v podstatě jediné k dispozici – jeho vláda totiž v průběhu loňského roku uzavřela pouze smlouvu na výrobu sto milionů dávek s preferovanou společností AstraZeneca, což se vzhledem k počtu obyvatel země a nutnosti naočkování dvěma dávkami ukázalo jako zoufale nedostatečné množství.

Brzy se navíc objevily problémy s dodávkami i s plánovanou domácí výrobou, díky které Brazílie donedávna nedisponovala ničím jiným než šesti miliony dávkami čínské vakcíny již dodanými státu São Paulo. Z „Doriovy vakcíny“ se tak najednou stala Bolsonarovými slovy „vakcína pro všechny Brazilce“, kterou si federální vláda od São Paula vyžádala, rozdělila mezi jednotlivé státy a 18. ledna 2021 s ní opožděně zahájila očkovací kampaň. O čtyři dny později dorazily z Indie také napjatě očekávané první dva miliony dávek vakcíny od společnosti AstraZeneca, jejichž dodávka se o více než týden zpozdila.

První naočkovanou Brazilkou se stala čtyřiapadesátiletá zdravotní sestra Monica Calazans, která obdržela právě čínskou vakcínu Coronavac. Zdravotníci v první linii, klienti domovů pro seniory nebo indiáni pobývající v rezervacích by podle doporučení federální vlády měli být očkováni jako první, vládám jednotlivých států je nicméně ponechána volná ruka při určování vlastních priorit.

Brazilcům se do 7. února podařilo první dávkou naočkovat na tři a půl milionů lidí, což je zdaleka největší množství v Latinské Americe. Pro srovnání: Mexiko, ve kterém žije 120 milionů lidí, naočkovalo něco přes 700 tisíc osob. Přesto jde podle odborníků o příliš pomalé tempo, které neodpovídá půl století budované očkovací infrastruktuře pro boj s tropickými nemocemi, obrnou a ostatně i běžnou chřipkou.

„Brazílie rutinně proti chřipce zvládá naočkovat osmdesát milionů lidí za dva měsíce“, připomíná epidemioložka Carla Domingues, která v minulosti koordinovala národní očkovací kampaně. Pokud by se vakcinovalo stejně pomalu jako dosud, všechny Brazilce by se podařilo proočkovat zhruba za čtyři roky.

Důvodem pomalého rozjezdu je opožděné plánování, mizerná koordinace nebo výpadky informačního systému, ale především zoufalý nedostatek vakcín, jejichž dodávky Bolsonarova vláda nedokázala včas zajistit a spolehla se výhradně na společnost AstraZeneca. Brazílie přitom dosud nemůže plně využít ani zmíněné domácí kapacity, protože se zpožďují dodávky účinné látky pro výrobu vakcíny z Číny a Indie.

Federální vláda se proto na poslední chvíli pokouší zajistit další miliony dávek například od společnosti Johnson & Johnson – výhoda této vakcíny, jejíž nasazení doposud nebylo schváleno v Evropské unii ani ve Spojených státech, spočívá vedle vysoké účinnosti především v tom, že očkování není potřeba aplikovat ve dvou dávkách. Otázkou zůstává, jak dlouho bude zajištění ve stávající krizi zoufale chybějících vakcín trvat.

Mgr. František Kalenda, Ph.D. je antropolog a publicista se zaměřením na Latinskou Ameriku, který působí na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy