Ministr zahraničí Ukrajiny Dmytro Kuleba během návštěvy Pekingu se svým čínským protějškem Wangem Imem. FOTO: Ministerstvo zahraničních věcí Čínské lidové republiky / se souhlasem
FOTO: Ministerstvo zahraničních věcí Čínské lidové republiky / se souhlasem
KOMENTÁŘ / Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba ve středu navštívil Čínu. Šlo o jeho vůbec první návštěvu Říše středu od začátku největší války tohoto století na evropském kontinentu v únoru před dvěma lety. Čínská lidová republika a Ukrajina stojí částečně na opačných stranách konfliktu. Návštěva šéfa ukrajinské diplomacie je ale zajímavá a poněkud neobvyklá i z několika dalších důvodů.
Čína je asi největším podporovatelem Ruska v jeho imperiálním tažení na Ukrajině. Předpokládá se, že Peking sice Moskvě zbraně přímo nedodává, ale v ruské výzbroji končí takzvané zboží dvojího užití, které může mít vojenské i civilní využití. Může jít například o mikroelektroniku, kterou Rusko využívá k výrobě raket, tanků a letadel.
Podle Washingtonu pocházelo v roce 2023 z Číny přibližně 90 procent ruské mikroelektroniky. Čínské a ruské společnosti podle Spojených států spolupracují na společné výrobě bezpilotních letounů na území Ruska a další čínské společnosti pravděpodobně dodávají Rusku nitrocelulózu používanou při výrobě munice. Kromě toho v Rusku skončila i čínská vojenská optika pro použití v tancích a obrněných vozidlech. Čína dodává Rusku i motory pro bezpilotní letouny a proudové motory pro řízené střely.
Agentura AP zároveň letos v dubnu připomněla, že podle ruských celních údajů, které analyzovala Nadace Svobodné Rusko, se ruský dovoz polovodičů z Číny zvýšil z 200 milionů dolarů v roce 2021 na více než 500 milionů dolarů v roce 2022.
Nejde ale jen o vybavení, Čína – s trochou nadsázky – pomáhá Rusku válku na Ukrajině i financovat. Je to právě Čína, která v roce 2023 překonala Saúdskou Arábii a stala se největším odběratelem ruské ropy. Objem ruské ropy dodané do Číny se v roce 2023 zvýšil ve srovnání s předchozím rokem o 24 procent na více než 107 milionů tun. Celkové výdaje na ruské černé zlato přesáhly v loňském roce 60 miliard dolarů. Petrodolary pak Rusko využívá k pokračování ve válečném tažení na Ukrajině.
Sabotoval Peking ukrajinský mírový summit?
Návštěva Dmytra Kuleby v Číně je neobvyklá i kvůli nedávné roztržce mezi Kyjevem a Pekingem. V červnu se ve Švýcarsku sešlo 92 zemí a 8 mezinárodních organizací na mírovém summitu. Moskva pozvánku nedostala vůbec, Peking na druhé straně koncem května prohlásil, že na konferenci do Švýcarska nepřijede, protože schůzka nesplňuje jeho očekávání ohledně jednání o míru, tedy účast Ukrajiny i Ruska.
Podle Zelenského Rusko využívalo vliv Číny a snažilo se mírový summit sabotovat. „Bohužel tak velká, nezávislá a mocná země, jako je Čína, je nástrojem v Putinových rukou,“ zdůraznil v reakci na neúčast čínských představitelů.
Čínu jako nástroj v Putinových rukou potvrzují i výpovědi desítek diplomatů, kteří ještě před začátkem summitu agentuře Reuters řekli, že Čína lobbuje za svůj alternativní mírový plán pro Ukrajinu. Jeden z nich označil kampaň Pekingu za „nenápadný bojkot“ konference, na které chtěla Ukrajina získat podporu pro mírové návrhy ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského.
Hlavním cílem cesty ukrajinského ministra zahraničních věcí mělo být „hledání způsobů, jak zastavit ruskou agresi, a možná úloha Číny při dosažení udržitelného a spravedlivého míru“. Jinými slovy by se tak dalo říct, že Dmytro Kuleba jel do Číny urovnat diplomatický spor o to, čí mírový plán je lepší.
Čína s Brazílií totiž už v květnu přišla se svým vlastním řešením konfliktu na Ukrajině. Na summitu ve Švýcarsku nevadilo Číně pouze to, že Vladimir Putin neobdržel pozvánku, ale to, že se „ignorovaly ostatní mírové iniciativy“. Jako je shodou náhod právě ta čínsko-brazilská.
Slaďování mírových plánů drhne
Co z toho vyplývá? V nastolování míru na Ukrajině chce mít Čína hlavní slovo, nechce jen sedět u stolu a čekat, co vymyslí Západ. Peking chce být v centru dění. Proto bude pravděpodobně i nadále pomáhat Rusku a sabotovat mírové návrhy Západu. A až přijde čas, využije svůj vliv na Rusko a pokusí se přivést obě strany konfliktu k jednacímu stolu. Na tomto plánu návštěva šéfa ukrajinské diplomacie nic nezmění.
Slaďování mírových plánů tak z ukrajinského pohledu drhne a drhnout také musí. Sinopsis upozornil na to, že zatímco podle oficiální ukrajinské zprávy ze středečního setkání spolu ministři Kuleba a Wang Im mluvili o červnovém mírovém summitu ve Švýcarsku a realizaci ukrajinského mírového plánu jako cesty k ukončení ruské agrese, čínská zpráva tato témata vůbec nezaregistrovala.
Podle Sinopsisu zato vyzdvihuje, že ukrajinská strana „pečlivě prostudovala“ šestibodový mírový plán, který ČLR představila spolu s Brazílií. Dále se pak prý ministři bavili o vzájemném obchodu a o tom, že „Ukrajina podporuje postoj Číny v otázce Tchaj-wanu“, což ovšem zase opomněla zmínit ukrajinská zpráva.
Tím, že bude mít Čína kontrolu nad mírovým procesem, může ovlivňovat tempo války a získávat další a další strategické výhody. Čím déle bude válka pokračovat, tím více Čína získá. Ukazuje se, že Západ není v perfektní kondici, podpora na Ukrajinu neproudí tak lehce, jak se očekávalo, což není dobrou zprávou pro region Tichomoří. To zároveň potvrzuje čínský narativ o tom, že „Východ je na vzestupu, Západ upadá“.
Podle generálmajora australské armády ve výslužbě Micka Ryana je pro Čínu také zásadní ruský narativ o válce s NATO ve smyslu širší konfrontace se Západem, kterou Čína považuje za klíčovou pro svůj vzestup a národní omlazení. Ve stejném duchu mluvil i čínský prezident Si v projevu při výročí 100 let od založení Komunistické strany Číny, když prohlašoval, že „čínský lid umí nejen bořit starý svět, ale také budovat nový“.
Jsou schopni jednat, i když stojí na opačné straně
Oběma zemím se hledá společná řeč poměrně těžko. Ukrajina si i tak chce nechat otevřené komunikační linky s Čínou. Návštěva Kuleby v Číně ukazuje, že oba státy jsou schopny jednat i přes to, že stojí na opačné straně barikády. Smyslem návštěvy ale bylo, jak řekl i sám Kuleba, že Ukrajina se musí „vyhnout konkurenci mírových plánů“. To je to poslední, co Ukrajina potřebuje.
S nejistým výsledkem listopadových amerických voleb se Ukrajina zřejmě snaží vylepšit svoji pozici pro vyjednávání. Rozhodovat se ale bude částečně i na bojišti. Proto je Rusko ochotné platit tolika životy za vesnice, ve kterých už nikdo nežije, a cesty jsou lemovány jen těly mrtvých vojáků. Stejně tak se dá očekávat, že i Ukrajina přijde dříve či později s ofenzivou.
Špatný mír může Ukrajině uškodit ještě více než pokračující válka. Návštěva ministra Kuleby v Číně je ale součástí větší skládačky. K míru vedou dvě cesty – vojenská a diplomatická. Kuleba měl v Číně vylepšit pozici Ukrajiny na druhé z nich. Jak se mu to povedlo, zůstává otázkou.
