Předseda poslanecké sněmovny Tomio Okamura (SPD) FOTO: Profimedia
FOTO: Profimedia
NÁZOR / V rámci nově vznikající vlády se zřejmě brzy dočkáme u nás dosud nevídané situace. Druhá nejsilnější vládní koaliční strana – SPD – totiž nebude mít v kabinetu své politiky, nýbrž nominované odborníky. O tom, do jaké míry budou tito lidé loajální k Andreji Babišovi a zdali tyto ministry skutečně vybírá partaj nové zvoleného předsedy poslanecké sněmovny Tomia Okamury, si každý udělá názor sám. V historických souvislostech to však vypadá, že SPD dosáhla svého vrcholu v podobě zvolení svého šéfa do třetí nejvýznamnější ústavní funkce v republice a vyměnila za to svůj program i poslední zbytky důstojnosti.
„Co se na té vládě dělo, o čem se tam mluvilo?“ Takto by se mohli po budoucích jednáních vládního kabinetu ptát vrcholní představitelé SPD svých nestranických ministrů. Druhá nejsilnější koaliční strana totiž podle všeho nebude mít ve vládě žádné zástupce z řad vlastní partaje. Taková situace tu od vzniku České republiky ještě nebyla.
Kdo už nějaký ten čas sleduje tuzemské politické dění, ten musel pochopit, že SPD do vlády reálně nikdy nechtěla. Populistické politice s apelem na strašení obyvatel totiž samozřejmě nejvíce vyhovuje opoziční role, bez špetky odpovědnosti. Povolební realita ale donutila Okamurovo hnutí alespoň předstírat, že do vlády míří. A skutečně ano. Programové prohlášení a koaliční smlouva už leží na stole a SPD se tak skutečně stane vládní stranou. Prakticky ale jen na oko.
Z tolik omílané programové priority o umožnění referenda o vystupování z EU a NATO po volbách naštěstí nezbylo nic. Ministry bude mít SPD dosazené Andrejem Babišem a navíc za ně bude muset Okamurova parta zodpovídat. Veškeré ponížení SPD bylo vykoupeno jedním jediným, a to zvolením Tomia Okamury do čela sněmovny. Pro něj osobně se jistě jedná o vrchol politické kariéry. Do jaké míry se však s tímto stavem spokojí ostatní členové SPD, je otázka. Nějak se mi nechce věřit, že by všichni dělali politiku jenom pro rozzářené oči svého předsedy.
K pnutí ve straně může přispět i fakt, že v poslaneckém klubu SPD jsou zástupci dalších tří politických stran. No a takový Jindřich Rajchl (PRO) si jistě dělá zálusk na pozici „jedničky“ v rámci populistické a xenofobní scény v Česku. Je dost možné, že v tomto volebním období vidíme poslance SPD v dolní komoře parlamentu naposledy. Úspěchy budoucí vlády by si totiž tradičně připsal Andrej Babiš a voliči SPD budou marně pátrat, proč by vlastně měli Okamurův politický obchod nadále podporovat.