Maďarský premiér Viktor Orbán FOTO: Evropská unie / se souhlasem
FOTO: Evropská unie / se souhlasem
KOMENTÁŘ / Už jen necelý týden zbývají do parlamentních voleb v Maďarsku, ve kterých má opozice poprvé po dlouhých šestnácti letech opravdu výraznou šanci porazit Fidesz Viktora Orbána. Strana Tisza Pétera Magyara drtivě vítězí v nezávislých průzkumech a zaplňuje na svých mítincích nejen Budapešť, ale i menší města po celé zemi.
Autokratický premiér, který Maďarsko proměnil v nejzkorumpovanější zemi Evropy, však nehraje podle pravidel. Do předvolební kampaně neváhal zapojit třeba policii nebo tajné služby a může se opřít o vydatnou pomoc z Ruska i z Trumpových Spojených států.
Koncentrace moci
Orbán si je vědom vážnosti situace. Ještě nikdy od jeho návratu do premiérského úřadu v roce 2010 neexistovaly tak silné indicie, že by mohl být poražen: nezávislé průzkumy dávají opozici náskok, který se často blíží dvaceti procentům, a jejímu lídrovi Magyarovi se daří přitáhnout do ulic obrovské množství protestujících zdaleka nejen v tradičně liberálním hlavním městě.
Z dat výzkumných agentur vyplývá, že za Orbánem už v tuto chvíli stojí pouze důchodci a venkov, který je baštou vládní strany Fidesz. I tady se ale náskok vládní strany zdá být podstatně menší než v minulosti a Magyar úspěšně mobilizuje voliče nespokojené s všudypřítomnou korupcí a nepříznivou hospodářskou situací.
Orbán se na tuto situaci samozřejmě připravoval celé roky. Upravil mimo jiné volební zákon, který je dnes nastavený tak, že Fidesz obhájí většinu v parlamentu i v případě prohry o tři až šest procentních bodů. Vládnoucí strana má pod svou kontrolou státní i velkou část soukromých médií, zavázala si diasporu žijící v zahraničí a může se opřít o obrovskou finanční podporu spřátelených oligarchů, kteří za svoje bohatství vděčí přidělování státních zakázek.
„Orbánovo Maďarsko ukazuje, jak mohou autokraté zmanipulovat volby legální cestou. Využívají svou parlamentní většinu ke změně zákonů tak, aby neutralizovali jakoukoli strategii, kterou se opozice pokusí použít k jejich porážce,“ popisuje Kim Lane Scheppelová, expertka na maďarské volby z Princetonské univerzity.
Špionáž a sabotáže
Pravděpodobnost vítězství opozice je ale tentokrát tak vysoká, že musely být nasazeny prostředky připomínající spíše orientální diktatury. Patří mezi ně zneužití policie a tajných služeb, na které upozornil policejní whistleblower Bence Szabo, díky jehož svědectví se podařilo rozkrýt plán na infiltraci opozice.
Maďarské tajné služby se nejprve pokusily zrekrutovat dvojici IT specialistů z Magyarovy strany Tisza, a když se jim to nepodařilo, poštvaly na ně policii s odkazem na údajné držení dětské pornografie. To jim umožnilo zabavit počítače a mobilní telefony obou mužů a dostat se tak k citlivým informacím ohledně opozice. Právě proto vynesl celý případ do médií elitní policista Szabo, který pracoval v oddělení zaměřeném na odhalování dětské pornografie.
Vláda se nyní brání, že je celá kauza ve skutečnosti součástí snahy rozkrýt ukrajinskou špionážní síť v Maďarsku. Ani pro to ovšem nepředložila žádné důkazy a obviňování Ukrajiny jednoznačně zapadá do narativu z posledních měsíců, kdy se Orbán pokouší sousední zemi systematicky prezentovat jako nepřítele číslo jedna a zásadní ohrožení pro maďarskou bezpečnost.
Údajná sabotáž
Zatím vůbec nejviditelnějším příkladem tohoto úsilí bylo nedělní nalezení „ničivého“ výbušného zařízení v blízkosti plynovodu TurkStream na území sousedního Srbska, ze kterého maďarská vláda okamžitě a bez důkazů obvinila Ukrajinu a nařídila vojenskou ochranu plynovodu.
„Nejprve Ukrajinci vyhodili do vzduchu Nord Stream. Po výbuších dlouhou dobu tvrdili, že to bylo Rusko. V posledních týdnech desítky dronů na ruském území nepřetržitě útočí na plynovod TurkStream, který zásobuje Maďarsko plynem, a nyní se zdá, že teroristický útok zmařený Srbskem je součástí těchto útoků,“ prohlásil ministr zahraničí Péter Szijjártó, o kterém nedávno vyšlo najevo, že vynášel Rusům citlivé informace z jednání EU Rusům a zasazoval se i o zrušení celoevropských sankcí proti ruským oligarchům.
Tvrzení o ukrajinské stopě v údajném pokusu o sabotáž ovšem ještě ve stejný den popřel šéf srbské kontrarozvědky, generál Đuro Jovanić. Maďarská nezávislá média navíc už týdny před nalezením výbušného zařízení upozorňovala, že Orbánova vláda před volbami provede falešný pokus o sabotáž, z něhož obviní Ukrajinu a který by dokonce mohl sloužit jako záminka pro odložení hlasování.
„Týdny jsme dostávali varování z více zdrojů, že Orbán může – údajně se srbskou a ruskou pomocí – plánovat překročení další hranice. Mnoho lidí naznačovalo, že by se v Srbsku kolem Velikonoc mohlo něco ‚náhodou‘ přihodit, možná v souvislosti s plynovodem,“ připomněl opoziční lídr Péter Magyar. „Chci zdůraznit, že se Orbánovi nepodaří zabránit v konání nedělních voleb.“
Cena hlasu
Další metodou, kterou se Orbán pokouší letos zvrátit nepříznivé naladění maďarské veřejnosti, je masové uplácení voličů na venkově. Na tento trend na konci března upozornil dokument Cena hlasu, který vychází z půlroční investigace maďarských filmařů a reportérů. K uplácení voličů měla vládní strana využívat síť komunálních politiků, kteří výměnou za hlas pro Fidesz nabízeli zejména lidem ze sociálně vyloučených komunit částky ve výši 50 až 60 tisíc forintů (v přepočtu 3 200 až 3 800 korun).
Voliče měly motivovat i materiální dávky jako například příděly jídla, dřeva na podpal, alkoholu nebo dokonce drog. Cílem této rozsáhlé kampaně by mělo být na šest set tisíc lidí, tedy zhruba deset procent elektorátu. Uplácení se přitom soustředilo na oblasti, kde žije v extrémní chudobě početná romská menšina.
Nakupování hlasů připomíná nedávno zdokumentovanou praxi před moldavským referendem o ústavním zakotvením vstupu do EU, které organizovaly skupiny napojené na Rusko. Právě Rusko má eminentní zájem také na dalším pokračování Orbána v čele Maďarska, jemuž se opakovaně dařilo komplikovat schvalování pomoci Ukrajině nebo příjímání nových balíčků protiruských sankcí.
Do Budapešti dokonce před volbami dorazila nechvalně proslulá skupina ruských zpravodajců zaměřená na ovlivňování voleb, která maďarské vládě pomáhá se strategií i s využíváním trollích farem na šíření desinformací s pomocí falešných účtů a umělé inteligence.
„Pro Vladimira Putina je toho hodně v sázce: ztráta Orbána by znamenala ztrátu jejich hlavního sabotéra uvnitř EU,“ vysvětluje Peter Kreko z budapešťské organizace Political Capital. „V posledních letech žádná jiná země nesloužila ruským zájmům tak servilním způsobem.“
Toxický Trump
Podporu v těchto volbách Orbánovi nabízí nejen Rusko, ale i administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa. Důvody pro to jsou primárně ideologické: Orbán je pro trumpisty a ostatně i pravicové populisty v Evropě jakýmsi praotcem a vzorem toho, jak je možné ovládnout stát i jeho instituce.
Sám Donald Trump vyjádřil maďarskému premiérovi opakovaně podporu na své sociální síti Truth Social a do Maďarska (i na sousední Slovensko) vyslal v únoru ministra zahraničí Marca Rubia. Těsně před volbami pak do Budapešti zamíří přímo americký viceprezident J. D. Vance, který by měl na maďarské voliče apelovat, aby znovu zvolili Orbána.
Příliš otevřená americká podpora však nakonec může být pro Fidesz paradoxně spíše škodlivá. Trumpova administrativa rozpoutala dosud nekončící válku s Íránem, která prudce zvyšuje ceny pohonných hmot po celém světě a v Maďarsku přinutila vládu reagovat zavedením cenových stropů na benzín i naftu.
Ekonomové odhadují, že by delší pokračování války mohlo znovu rozpoutat inflační spirálu, ze které se země dosud pořádně nevzpamatovala. Maďarsko totiž po vypuknutí války na Ukrajině zažilo zdaleka největší kumulovanou inflaci v Evropské unii, a to navzdory faktu, že Orbánova vláda nikdy nepřestala kupovat „levný“ ruský plyn a ropu.
