Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg FOTO: Profimedia
FOTO: Profimedia
Zástupci zemí Severoatlantické aliance ve středu potvrdili závazek i nadále posilovat ukrajinskou obranu a poskytovat zemi, které se už téměř dva roky brání ozbrojené ruské agresi, významnou vojenskou, ekonomickou a humanitární pomoc. Severoatlantická aliance to uvedla v prohlášení po středečním jednání Rady NATO-Ukrajina na úrovni velvyslanců, které bylo svolané na žádost Kyjeva po nedávných masivních ruských útocích na ukrajinskou civilní infrastrukturu, města a obce.
„Spojenci důrazně odsoudili eskalaci ruských leteckých útoků na Ukrajinu a rovněž použití balistických raket pocházejících ze Severní Koreje a bezpilotních letounů z Íránu,“ stojí v prohlášení aliance.
Státy NATO už na Ukrajinu dodaly řadu systémů protivzdušné obrany, připomíná prohlášení. Nyní členské země prostřednictvím aliance nakupují až 1000 raket pro systémy Patriot, aby doplnili své zásoby a pokračovali také v posilování ukrajinské protivzdušné obrany. Německo nedávno dodalo Ukrajině právě systémy protivzdušné obrany Patriot a Skynex a rovněž střely pro protivzdušný systém Iris-T. Británie pak podle aliance posílá na Ukrajinu asi 200 raket protivzdušné obrany.
Na středeční schůzce v Bruselu mnoho spojenců nastínilo plány „na poskytnutí dalších kapacit v hodnotě miliard eur“ v roce 2024. „(Ruský prezident Vladimir) Putin se již druhým rokem snaží Ukrajinu zničit masivními útoky, to se mu ale nepodaří. Ruská kampaň krutosti jen posiluje odhodlání Ukrajiny,“ uvedl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. „Zatímco Moskva zesiluje své útoky na ukrajinská města a civilisty, spojenci z NATO posilují ukrajinskou protivzdušnou obranu. Budeme i nadále stát po boku statečných Ukrajinců, kteří se brání ruské útočné válce,“ dodal.
První zasedání Rady NATO-Ukrajina se uskutečnilo na summitu NATO ve Vilniusu 12. července 2023. Spojenci ji tehdy prezentovali jako důkaz sbližování obou stran téměř rok a půl po ruské invazi na Ukrajinu.
