Spojenci podle českého prezidenta Petra Pavla na nynějším summitu NATO v Ankaře zachovali jednotu aliance, shodli se na posilování vlastní obrany i pokračující podpoře Ukrajiny. Pavel po skončení summitu ocenil také konstruktivní atmosféru jednání, která podle něj neodpovídala obavám z předchozí ostré rétoriky amerického prezidenta Donalda Trumpa. Prezident to řekl novinářům před svým odletem z Turecka.

„Jednání samotné bylo v opravdu velice konstruktivní atmosféře. A na závěr Donald Trump všem poděkoval, řekl, že na něho udělalo velký dojem, v jakém duchu to jednání probíhalo, a zřejmě tím i ocenil to, že skutečně naprostá většina spojenců k tomu přistoupila s maximální odpovědností,“ řekl Pavel.

Pavel zároveň prohlásil, že si ze summitu odnáší řadu podnětů pro další modernizaci české armády i obranného průmyslu. Podle něj bude nutné přijmout legislativní změny, které umožní rychlejší pořizování vojenské techniky. Současný systém akvizic podle zákona o veřejných zakázkách podle něj vzhledem k délce jednotlivých procesů nemusí odpovídat budoucím potřebám armády. Prezident také připomněl, že spojenci znovu potvrdili pokračující podporu Ukrajině.

„A taky byla zdůrazněna pomoc Ukrajině, nejenom v té finanční rovině, ale i v materiální. Byly zdůrazněny urgentní potřeby, především pokud jde o protirakety proti balistickým střelám a proti dronům, ale také potřeba pokračování muniční iniciativy, která dodává dělostřeleckou munici,“ dodal Pavel. Cílem podle něj zůstává vyvíjet tlak na Rusko, aby pochopilo, že konflikt na bojišti nelze vyhrát.

Dále čtěte

NATO přikleplo Ukrajině vojenskou pomoc za téměř dva biliony. Česko se nepřidá, řekl Babiš v Ankaře

Česká republika se nebude podílet na vojenské pomoci pro Ukrajinu v objemu 70 miliard eur, tedy asi 1,7 bilionu korun,…

Česko na summitu reprezentoval také premiér Andrej Babiš, který z Ankary odletěl už dříve a s hlavou státu v průběhu vrcholného aliančního jednání příliš nekomunikoval. Šéf české vlády před odletem novinářům řekl, že Česko se na vojenské pomoci pro Ukrajinu v objemu 70 miliard eur, tedy asi 1,7 bilionu korun, kterou státy NATO na summitu potvrdily, podílet nebude.

Podle předsedy vlády by se Evropa měla soustředit zejména na výzkum protivzdušné obrany proti balistickým střelám, které představují hlavní problém.