V Brně vznikla tzv. široká koalice s účastí hnutí ANO, které ovšem demokratické strany k většině vůbec nepotřebovaly. Po celé České republice taková spojení jedno po druhém přebírají vládu ve městech a obcích. Je nepochopitelné, že tolik let od počátku působení Andreje Babiše v politice demokraté skutečně nevědí, co tím způsobují. Nebo to možná vědí, a je jim to jedno – tím hůř.
Když někde demokratické strany jednají s hnutím SPD Tomia Okamury, okamžitě se strhne povyk a všichni to odsoudí, někdy dokonce díky zásahu shora koalice nevznikne. Ale u ANO se předstírá, jako by bylo lepší, slušnější, přijatelnější. Přitom jde o uskupení, které porušuje jak zákon o politických stranách, tak také samozřejmě zákon o střetu zájmů. Andrej Babiš je vrcholně nebezpečný člověk, který proti těm stranám, které s ním lezou do chomoutu, zneužívá a bude zneužívat svoje média. Hnutí ANO je hnutím s programem v přímém rozporu s demokracií. Od tzv. tradičních politických stran je spojování s ním buď cynismus, naivita, hloupost nebo drzost. A hlavně zrada na voličích.
Vůbec nejroztomilejší výmluvou některých je sdělení, že „jinak to nešlo“. Tak tedy dobře, pokud by o většině rozhodovala účast komunistů nebo SPD, obstál by takový důvod? No jistě že ne. A ANO přitom není vůbec nic jiného než nesystémová antiliberální strana. Krátkozrakost těch, kteří slibovali deagrofertizaci státu, je skutečně donebevolající a znechucující.
Když se sociální demokracie svého času řídila bohumínským usnesením, bývala to strana, která hrála na české politické scéně zásadní roli. Pak se spřáhla s Babišem, který ji zničil, a zradila své vlastní názory tím, že seděla ve vládě podporované KSČM, což tedy vážně není žádný rozdíl od toho, kdyby komunisté měli zastoupení na ministerstvech, protože jejich vliv byl i tak zásadní. Vzpomeňme si například na to, jak se jim podařilo obrat rozpočet naší armády o miliardy čistým handlem s hnutím ANO. Jak ČSSD skončila, vidíme všichni. Nebo spíše nevidíme, protože je tak nicotná, že si na ni málokdo vzpomene.
Komunální politika prý není totéž co politika vysoká, tedy ta parlamentní. Je to zajímavé sdělení. Znamená to, že na komunální politiky jsou kladeny nižší nároky? Že v komunálu není nutné mít morálku, dodržovat principy? Že není potřeba stát za tím, co voličům slíbili nejvyšší představitelé politických stran?
Kdyby se tahle hra přestala hrát, možná by česká komunální politika vypadala jinak. Možná bychom tu neměli tisíce obskurních uskupení Vaše/Naše/Jejich krásné město, ale i v těch nejmenších obcích by byli členové celostátních politických stran. Tak, jak je tomu na západ od nás, a tak, jak je to nejzdravější pro demokracii. Protože ale zatím vítězí bezhodnotový cynismus a nejsnazší cesta k ovládnutí radnic, možné to není. Tak snad někdy.