Společně za Ukrajinu. Intelektuálové a profesoři z šesti zemí volají po společné obraně nezávislosti a demokracie

Významní intelektuálové a profesoři z šesti zemí se spojili v apelu Paměti národa na podporu Ukrajiny. Jejich otevřený dopis evropským politikům zdůrazňuje, že společná obrana nezávislosti a demokracie Ukrajiny je zásadní pro bezpečnost celé Evropy. K výzvě Společně za Ukrajinu se připojili například americký historik Timothy Snyder, britský historik Timothy Garton Ash, francouzský filozof Rémi Brague, doyen rakouské diplomacie Ferdinand Trauttmansdorff, profesoři Filip a Lenka Karfíkovi nebo Alexis Nuselovici z univerzity v Marseille.

V minulém týdnu Paměť národa zveřejnila otevřený dopis na podporu Ukrajiny. Organizace tak navazuje na připomínkové akce u příležitosti druhého výročí invaze Ruské federace na Ukrajinu. Jedna z největších událostí se konala za účasti prezidenta České republiky Petra Pavla na Staroměstském náměstí v Praze. Zdá se, že konec války je v nedohlednu a podpora Evropy začíná uvadat. Mezi nejdůležitější požadavky, kterých chce manifest dosáhnout, se řadí rychlá a dlouhodobá finanční i materiální pomoc Ukrajině, zrušení byrokratických překážek, kterým čelí zbrojní průmysl, a obnova územní celistvosti Ukrajiny. 

„Rusko navzdory sankcím a ztrátám významně obnovuje lidské a materiální kapacity. Statečně bojující Ukrajině se na druhé straně nedostává moderních zbraní ani munice. Ve Spojených státech amerických se čím dál častěji objevují hlasy volající po snížení nebo dokonce pozastavení dodávek potřebného vojenského materiálu. Evropská unie přes veškeré přísliby, hospodářskou a politickou moc s podporou zaostává,“ píše se ve veřejném apelu na představitele Evropy.

Dále čtěte

Plakát rozděleného Ruska vydělává Ukrajině na zbraně. Už máme 100 tisíc, přidejte se!

Tahle mapa, kterou vytvořil historik Petr Hlaváček, vzbudila velkou pozornost. Jedná se o přehled států severní Asie, v té chvíli…

„Zbrojní průmysl je v Evropě stále často chápán jako společensky málo přijatelný. Přitom si musíme přiznat, že právě výroba zbraní je zásadní podmínkou pro zachování svobody a demokracie. Musíme být silní, abychom mohli smysluplně pomáhat Ukrajině. Chceme, aby se v této věci více ozýval hlas samotných občanů. Máme hluboké obavy, a proto vyzýváme politiky k odvážným rozhodnutím. Výzvu v brzké době zašleme členům Evropské komise a vedoucím frakcí evropského parlamentu,“ říká autor výzvy Martin Kroupa, předseda správní rady organizace Post Bellum, která zastřešuje projekt Paměť národa. 

V manifestu je důležitý každý podpis. Více informací a celé jeho znění: european-appeal-for-ukraine.com.

O Post Bellum a Paměti národa

Nezisková organizace Post Bellum sbírá vzpomínky pamětníků a ukládá je do online sbírky Paměť národa. Dokumentaristé zaznamenali již více než deset tisíc svědectví válečných veteránů, vězňů nacismu a komunismu, disidentů, ale například i agentů StB. Stále hledají nové způsoby, jak jejich zkušenost předat hlavně mladší generaci. Pro žáky a studenty připravují vzdělávací programy, tvoří rozhlasové a televizní pořady, pravidelně publikují příběhy v médiích, pořádají projekce, výstavy, vydávají knihy. Pomáhají také dokumentovat historickou paměť v zemích, kde o svoji svobodu právě dnes bojují. Post Bellum neustále na svých aktivitách pracuje, například v období covidu vzniklo Centrum pomoci Paměti národa, které pomáhá zejména pamětníkům zorientovat se v obtížných životních situacích. Se začátkem ruské invaze na Ukrajinu Post Bellum zahájilo sbírku, díky které obráncům Ukrajiny poslalo ochranné a zdravotnické vybavení v hodnotě více než půl miliardy korun. Více na postbellum.cz a pametnaroda.cz.