Vztahy mezi Spojenými státy americkými a Ruskem jako by se vracely do 90. let. Nejde však o nostalgii po amerických kavárnách v centru Moskvy, ale o obnovenou víru, že byznys může otevřít cestu k politickému sbližování, píše analytik geopolitických rizik Charles Hecker na ruském opozičním serveru The Moscow Times. Symbolickým výrazem tohoto trendu jsou jednání mezi americkými podnikateli Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem a šéfem Ruského fondu přímých investic Kirillem Dmitrijevem.

Podle informací deníku The Wall Street Journal se trojice nedávno sešla v Miami, kde diskutovala o možných obchodech v oblasti energetiky, těžby vzácných nerostů, průzkumu Arktidy a dokonce i o společném letu na Mars se společností SpaceX Elona Muska. Setkání předcházelo úternímu jednání v Kremlu, jehož cílem mělo být hledání cesty k ukončení ruské války proti Ukrajině.

Dále čtěte

Místo dárků zážitky. Pomozte s námi dětem, ke kterým život nebyl fér. Zapojte se do sbírky!

Blíží se čas, který máme spojený s teplem domova, se světly na stromečku a s okamžiky, kdy je rodina spolu.

Dlouholetí pozorovatelé vztahů Ruska se Západem v tom vidí návrat dvou iluzí, které dominovaly po rozpadu Sovětského svazu. První z nich byla představa, že ekonomická spolupráce pomůže vybudovat v Rusku transparentní tržní ekonomiku. Druhou pak víra, že integrace do globální ekonomiky povede k demokratizaci země. „Vydělávání peněz mělo z Ruska udělat méně nebezpečného geopolitického soupeře,“ shrnuje autor.

Tyto předpoklady se však ukázaly jako mylné. „Putin nikdy nebyl motivován obchodem jinak než tehdy, když posiloval ruský stát a obohacoval své nejbližší okolí,“ konstatuje Hecker. Pokud kdy měl sympatie k soukromému sektoru, dnes už podle něj definitivně zmizely.

Dále čtěte

Jedinou možností je zneškodnit Rusko, rozdělit ho na 80 částí a izolovat, říká exilový novinář Něvzorov

Ruský novinář v exilu Alexandr Něvzorov okomentoval na Telegramu postupné prozření západních zemí ohledně…

Kirill Dmitrijev, absolvent Harvardu a klíčový prostředník Kremlu vůči americkému byznysu, má za úkol lákat zahraniční investory zpět do Ruska. Už dříve prezentoval zprávu o miliardách dolarů, které podle něj americké firmy „nechaly na stole“, když po invazi na Ukrajinu v roce 2022 ruský trh opustily. Strategie je podle deníku jasná: nejprve oslovit Donalda Trumpa a jeho okolí obchodem, politiku řešit až následně.

Ukrajina však z těchto jednání prakticky vypadla. Prezident Trump ji letos v dubnu přinutil k dohodě o těžbě nerostných surovin, zatímco paralelní rozhovory s Ruskem se vedou bez její účasti. To vyvolává obavy, že Washington může Kyjev postupně odsunout na vedlejší kolej.

Zkušenosti přitom varují, že velké obchodní projekty v Rusku často končí fiaskem. Příkladem je společný britsko-ruský ropný podnik TNK-BP, který zkrachoval na politických i obchodních rozporech. Navíc se ruské podnikatelské prostředí během vleklé války výrazně proměnilo a část domácích elit si návrat západních firem ani nepřeje.

Autor připomíná, že ani masivní západní investice v Číně neoslabily moc tamní komunistické strany. „Když jde o zásadní národní zájmy, pravidla neurčuje trh, ale moc shora,“ uzavírá. Obnova víry, že byznys dokáže změnit Rusko, tak může být jen dalším kolem geopolitického sebeklamu.