Sněmovna reprezentantů amerického Kongresu ve středu večer schválila hlasy demokratických poslanců text ústavní žaloby proti prezidentu Donaldu Trumpovi. Z republikánských poslanců impeachment nepodpořil nikdo. Sněmovna viní prezidenta ze zneužití úřadu a obstrukcí vůči Kongresu. Konečné rozhodnutí náleží Senátu, kde mají převahu Trumpovi republikáni. Hlasování se očekává v lednu.
Debata o podání návrhu na odvolání prezidenta Trumpa z funkce byla z jistého úhlu zbytečná. Výsledek hlasování byl dopředu jasný. Na druhé straně ale jasně ukázala, že i ve Spojených státech probíhá soupeření mezi zastánci vlády práva a teze, že mandát od občanů zvoleným propůjčuje moc v podstatě k čemukoliv, a jakýkoliv nesouhlas s takovým chováním, jakkoliv porušujícím zákony, je bojem proti vůli lidu. Tento spor známe dobře i u nás. Trestně stíhaný premiér? Voličům to přece nevadí, tak proč ne? Zda by zastánci této teze stejně argumentovali i třeba v případě obvinění z vraždy, nebo zda má „imunita z vůle lidu“ nějakou hranici, jsme se zatím nedozvěděli.
Předem je spravedlivé říci, že z faktického hlediska je obvinění prezidenta naprosto v pořádku a nic na tom nemění fakt, že někteří demokratičtí zákonodárci se na podobnou příležitost třásli už od prezidentova zvolení a byli je zjevně ochotni podpořit kdykoliv a vlastně za cokoliv. Je zároveň důležité zdůraznit, že Sněmovna nerozhoduje o vině, ale jen o tom, zda jsou důkazy dostatečně závažné na to, aby o případu rozhodl Senát. Kdybychom to přirovnali k trestnímu řízení, tak Sněmovna plní roli státního zástupce a Senát pak roli soudu.
Případ Ukrajina
Fakta jsou následující. Prezident Trump v telefonátu s nově zvoleným prezidentem Ukrajiny Zelenským požádal o laskavost. Tou mělo být ohlášení vyšetřování firmy Burisma Joea a Huntera Bidenových. Joe Biden v té době byl a stále je v čele průzkumů veřejného mínění mezi uchazeči o demokratickou nominaci do prezidentských voleb v roce 2020, v nichž bude Trump obhajovat svůj mandát. Ačkoliv o tom Zelenskyj v té době nevěděl, Trump zároveň zastavil vojenskou pomoc pro Ukrajinu. Podle výpovědi několika svědků také podmínil pozvání do Bílého domu právě veřejným ohlášením vyšetřování.
Gordon Sondland, prezidentem pověřený velvyslanec při EU, pak při své výpovědi řekl, že Trumpovi ani tak nešlo o samotné vyšetřování, ale jen o veřejné prohlášení, že se věc vyšetřuje, což podporuje tezi, že mu šlo jen o využití této informace v případném volebním souboji. První bod obvinění tak zní zneužití pravomoci. V této otázce jsou získané důkazy dosti závažné na to, aby se situací zabýval Senát. Druhý bod obvinění, tedy bránění Kongresu ve výkonu pravomocí, je sice pochopitelné, ale dosti zvláštně formulované. Není úplně jasné, proč nezvolili provinění pohrdání Kongresem, které v analogické situaci bylo přičítáno Richardu Nixonovi, když odmítal spolupracovat s vyšetřováním.
Republikáni se ve své obranné strategii soustředili především na tři věci: procesní záležitosti, vůli lidu a fakt, že podle nich nemohlo dojít ke zločinu, protože neexistuje oběť. V otázkách formálního postupu si nejvíce stěžovali na uzavřená jednání (depositions). Jenže demokraté se řídili procedurálními pravidly, která nastavili republikáni ještě v době, kdy ve Sněmovně měli většinu.
Tvrzení republikánů, že prezident Zelenskyj sám několikrát prohlásil, že žádný nátlak necítil, je sice pravdivé, jenže v jeho pozici těžko očekávat něco jiného. Prezident Ukrajiny potřebuje pomoc Spojených států, kterou by jakékoliv jiné jeho vyjádření mohlo ohrozit. Momentálně panuje v Kongresu na pomoci Ukrajině shoda obou stran. V Zelenského zájmu je, aby to tak i zůstalo. Pokud by závisel jen na dobré vůli jedné strany, mohl by se po jakýchkoliv příštích volbách ocitnout ve velkých potížích. Prezident Trump vojenskou pomoc Ukrajině nakonec uvolnil, aniž by došlo k ohlášení vyšetřování, což republikáni označovali za důkaz, že k žádnému vydíraní nedošlo. Nicméně pomoc byla uvolněna až 11. září, kdy už se celý skandál dostal na veřejnost a Sněmovna zahájila vyšetřování.
Ústavnost a populismus
Poslední republikánský argument pak byl, že impeachment popírá vůli 63 milionů Američanů, kteří pro prezidenta hlasovali. Tento způsob uvažování je ale v naprostém rozporu s podstatou amerického systému. Impeachment má právo odstraňovat volené zástupce lidu, a právě proto jej otcové zakladatelé do Ústavy vtělili. Většina ústavodárců si uvědomovala, že pokud by volby měly vítěze opravňovat k čemukoliv, pak by tyranii krále pouze vyměnili za tyrana z vůle lidu. Právě proto existuje dělba moci. Právě proto je možné zbavit kohokoliv jakékoliv volené funkce. Jeden z otců zakladatelů John Adams napsal, že Spojeným státům nevládnou lidé, ale zákony.
To je důležitá myšlenka, protože ukazuje, že demokratická legitimita zvoleného opravňuje jen k tomu, co mu umožňuje zákon. Zjednodušeně řečeno, lidé nemají právo zvolit si diktátora, i kdyby to většina chtěla. Možná proto leží liberální demokracie v žaludku tolika vykukům, kteří by se diktátory z vůle lidu rádi stali. Jenže žádný systém těmto tendencím nemůže dlouho bránit, pokud budou jejich nositelé dostatečně vytrvalí a zarputilí. Zjištění o chování prezidenta Trumpa jsou závažná a Senát by měl obvinění vážně posoudit. Vypadá to ale, že republikáni budou usilovat o rychlé zamítnutí bez projednání.
Fakt, že zatím oba stranické tábory v otázce viny prezidenta působí jednotně, je špatné znamení a je to přesně to, čeho se Alexander Hamilton obával: že existující frakce místo skutečného zvažování důkazů budou hlasovat podle skupinových zájmů. Nicméně stejně došel k závěru, že kontrola exekutivní moci zákonodárným sborem je v tomto případě nejlepším z možných řešení. Nakonec ale až na pár výjimek došlo přesně k onomu přísně stranickému hlasování.
Demokraté ve Sněmovně první bod (zneužití pravomoci) obvinění prohlasovali většinou 230 hlasů. Pro hlasoval Justin Amash, který je veden jako nezávislý, ale zvolen byl za republikány. Naopak dva demokraté se přidali k republikánům a Tulsi Gabbardová se zdržela. Jeff Van Drew, jeden z těch, kteří hlasovali proti, už oznámil, že změní stranu. Ve druhém bodě (bránění výkonu pravomoci Kongresu) pak s republikány hlasoval ještě jeden další demokrat, ale i tak prošly oba body. Vzhledem k malé šanci, že bude Trump skutečně odvolán z funkce, budou hlavní slovo stejně mít voliči v listopadu příštího roku.
