Srovnání hnutí STAN a Věcí veřejných není na místě. Jejich podstata je zcela odlišná

Vít Bárta (ČTK)

Vít Bárta | FOTO: ČTK

Aktuální kauza kolem tendrů pražského dopravního podniku, v níž byl obviněn bývalý náměstek pražského primátora za hnutí STAN Petr Hlubuček a jež vrhá stín i na další politiky tohoto hnutí, jako je jeho bývalý předseda Petr Gazdík, který se stýkal s dalším z obviněných lobbistou Michalem Redlem, vede k úvahám o tom, co jsou Starostové a nezávislí vlastně zač. Dokonce lze narazit na srovnání hnutí, které má v čele Víta Rakušana, a Věcí veřejných, za kterými stál Vít Bárta. Nakolik je tohle porovnání na místě? Nejedná se o dva odlišné fenomény, jejichž podstatou je něco úplně jiného?

Politický analytik Lukáš Jelínek ve svém úterním komentáři pro Český rozhlas Plus napsal: „Vládu nejspíš poslední události nepovalí. Budou-li se ale čtyři malé koaliční strany pohybovat kolem pětiprocentní hranice a sklizeň slávy připadne na ODS, může dojít k narušení koaliční pohody, ne nepodobnému tomu z roku 2009, kdy se za českého předsednictví v Evropské unii poroučel kabinet Mirka Topolánka. Legitimitu pozdější Nečasovy vlády zase podlomily aféry Věcí veřejných. Jim se trable Starostů blíží ze všeho nejvíc.“

Ilustrační foto  (ČTK)

Věci veřejné zazářily jako kometa ve volbách do poslanecké sněmovny v roce 2010, kdy získaly 10,88 procenta hlasů. Jejich předsedou v té době byl pozdější ministr Radek John. Do té doby strana působila na komunální úrovni v Praze. Po sněmovních volbách se však stala součástí vlády Petra Nečase a obsadila hned čtyři posty ve vládním kabinetu.

Jak se později ukázalo, Věci veřejné byly primárně podnikatelským projektem spoluzakladatele bezpečnostní agentury ABL Víta Bárty, který v Nečasově vládě působil nejprve jako ministr dopravy a později byl předsedou poslaneckého klubu Věcí veřejných.

Bárta, jak informovala média, už v říjnu 2008 předložil manažerům ABL plán dalšího hospodářského růstu firmy zahrnující ovládnutí veřejného prostoru pomocí Věcí veřejných a ovlivňování konkurenčních firem a zákazníků. ABL tak měla navýšit svoji ekonomickou moc prostřednictvím zvýšení politické moci Věcí veřejných a z ní plynoucího navýšení zakázek od veřejné sféry a ekonomických elit země.

Politické uskupení s komplexním programem

Věci veřejné tak zřejmě od začátku byly byznysovým nástrojem v rukou Víta Bárty, který byl vnímaný jako ten, kdo stranu ve skutečnosti řídil, přestože formálním předsedou byl Radek John. Později ho však Bárta v čele uskupení nahradil.

Premiér Petr Fiala (ODS) (Úřad vlády ČR)

Subjekt byl spojen s řadou kauz a skandálů, které napovídaly, že nejde o standardní politickou stranu, ale svého druhu klan, jehož hlavou je právě Vít Bárta a který funguje nanejvýš netransparentně a vysoce pochybným způsobem. Řešily se například finanční obnosy, které měl Bárta členům poslaneckého klubu Věcí veřejných poskytovat, později ale soud konstatoval, že nebylo dokázáno, že by šlo o úplatky.

Příběh a podstata Starostů a nezávislých je jiná a je spojena především se samosprávou, úrovní měst a obcí a jejich zájmy. Nešlo tedy o nástroj či prodlouženou ruku nějakého podnikatelského subjektu a uskupení, za kterým by stál jeden byznysmen se svým záměrem, ale o stranu původně se snažící prosazovat zájmy samospráv. Postupně se však vyvinula v plnohodnotné politické uskupení s komplexním programem a snahou nebýt jen subjektem, který tlačí především to, co je dobré pro města a obce.

Hlavní rozdíl mezi Starosty a nezávislými a Věcmi veřejnými

Ve fungování Starostů a nezávislých dnes s největší pravděpodobností najdeme řadu problematických míst, se kterými se bude muset jejich předseda Vít Rakušan a spolu s ním celá strana vypořádat, pokud současné dění nemá být začátkem konce hnutí STAN, ale srovnání s Věcmi veřejnými v tom hlavním nesedí.

(Týdeník FORUM)

To, v čem bychom mohli podobnost mezi hnutím STAN a stranou Víta Bárty spatřovat, popisuje Lukáš Jelínek následovně: „Starostové a nezávislí vznikli poslepováním několika komunálních líhní. Ta nejvýraznější byla na Zlínsku, odkud pocházejí Gazdík, Polčák i podnikatelská rodina Redlů. Neformální vliv této skupiny přátel fungoval paralelně vedle běžných volených orgánů. V nich pak hlavní zátěž spojenou s financováním a vnitřním chodem hnutí nesli pánové Polčák a Michalik. Zbytek hnutí léta připomínal spíš volný klub než semknutou stranu. Ostatně ani dnes není snadné STAN jasně programově identifikovat a umístit na klasickou pravolevou osu.“

Jenže ten hlavní rozdíl mezi Starosty a nezávislými a Věcmi veřejnými spočívá v tom, že oba subjekty vznikly z úplně jiných důvodů, a potíže hnutí STAN, i když vyjdeme z toho, co píše Jelínek, jsou sice vážným problémem Starostů, nikoli však jejich podstatou a definičním znakem, jako to bylo v případě Víta Bárty a Věcí veřejných. A Vít Rakušan rozhodně není Radek John, není pouhou nastrčenou figurkou a na své hnutí má mnohem větší vliv.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]