Poslanec František Talíř (KDU-ČSL) FOTO: František Talíř / se souhlasem
FOTO: František Talíř / se souhlasem
Návrh nového zákona o médiích veřejné služby narazil ve sněmovně na zásadní překážku. Výbor pro mediální záležitosti v úterý schválil usnesení navržené jeho předsedou Františkem Talířem (KDU-ČSL), které vyzývá ministra kultury Otu Klempíře (za Motoristy sobě), aby kontroverzní legislativu zcela stáhl. O osudu návrhu, který ruší koncesionářské poplatky a krátí rozpočty veřejnoprávních médií o 1,4 miliardy korun, rozhodl jediný hlas.
S iniciativou na stažení zákona přišel František Talíř, který se bezprostředně po hlasování pochlubil úspěchem na síti X. „Přišel jsem, viděl jsem, navrhl jsem. Prošlo to,“ glosoval výsledek s tím, že pro stažení zákona hlasovalo 7 ze 13 přítomných členů výboru.
Jádrem Klempířova návrhu je převod financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) z kapes koncesionářů přímo na státní rozpočet. Zároveň ale institucím pro příští rok razantně ubírá peníze – Česká televize má přijít o miliardu a rozhlas o 400 milionů korun. Ministerstvo při určování nových rozpočtů (5,74 miliardy pro ČT a 2,07 miliardy pro ČRo) vycházelo z výročních uzávěrek za rok 2024.
V nedělní debatě České televize nicméně ministr Klempíř připustil, že tato čísla nemusí být definitivní. „Neříkám zase, že ta částka, která je v prvním znění zákona, že je pevná, že se nemůže měnit. Záleží to na diskusi, kterou povedeme v koaliční vládě,“ uvedl s tím, že cílem není média finančně omezit, ale rozkrýt, za co utrácejí.
Zrušení poplatků obhajuje i loňským průzkumem agentury Kantar, podle kterého by nahrazení poplatků přímými platbami uvítalo 60 % dotázaných. Současný systém je podle ministra nespravedlivý vůči lidem bez televizních přijímačů a nese si s sebou zastaralé dědictví z doby před digitalizací. Nový zákon navíc nechává na managementu obou médií, zda si zachovají svá regionální studia, například v Brně či Ostravě.
Proti záměrům ministerstva kultury se však ostře postavili zaměstnanci obou institucí. Odbory ČT i ČRo vyhlásily v tomto týdnu stávkovou pohotovost kvůli obavám z omezení financí a ohrožení nezávislosti.
K protestu se přidala i iniciativa Veřejnoprávně, která již v únoru varovala před snahami o politické ovládnutí těchto médií. Její prohlášení podepsalo více než 3 100 ze 4 400 pracovníků televize a rozhlasu. Vzhledem k aktuálnímu usnesení mediálního výboru je nyní další osud zákona i samotných škrtů nejistý.