„Jsem si jistý, že se Josif Stalin obrací v hrobě, když slyší, že Rusko je závislé na dělostřeleckých granátech ze Severní Koreje. Velmoc, která nemůže jít do války bez granátů ze Severní Koreje!“ prohlásil Arkadij Mošes, vedoucí ruského programu Finského institutu mezinárodních vztahů.

Zároveň ruskou hrozbu nepodceňuje a upozorňuje na to, že na Západě stále existuje neschopnost říkat věci tak, jak jsou, to znamená, že rovněž ve vojenském smyslu je Západ v konfrontaci s Ruskem. „Pokaždé, když to někdo naznačí, je pokárán. Považuje se za stabilizující, když se to neříká přímo, ale to je špatně. Dříve nebo později to uděláme.“

Další kolo ruského nepřátelství

Podle Mošese bude poprvé v historii, nebo alespoň poprvé po více než 300 letech, celý evropský bezpečnostní systém stát proti Rusku. Historik je skeptický k probíhající diskusi mezi západními představiteli o tom, že je téměř vhodný čas pro jednání o příměří na Ukrajině.

„Znamená to snahu tlačit na Ukrajinu, aby udělala ústupky,“ uvedl Mošes, který očekává, že Západ Ukrajinu zradí. Bez ohledu na to, jestli Ukrajina na bojišti zvítězí, nebo prohraje, Západ se prý musí připravit na další kolo projevů ruského nepřátelství, které pramení z toho, že cílem Ruska je obnovit stav z dob studené války.

Dále čtěte

„Třetí světová kvůli tomu nezačne.“ Finský expert chce na ruské hybridní útoky důraznější odpověď

Zdroj hybridních útoků z Ruska by měl být zničen, ať už jde o ruské letouny ve vzdušném prostoru NATO, či…

„Rusko nemusí nutně zahájit válku s celým západním světem. Chce však získat právo veta nad bezpečností Evropy a monopol na území, která dříve patřila Sovětskému svazu. Západ si musí uvědomit, že záměry Ruska jsou nepřátelské, a podle toho jednat,“ prohlásil expert.

Na ruskou chuť válčit, která v budoucnu může ještě vzrůst, poukázal Mikko Hautala, bývalý finský velvyslanec v USA a v Rusku. „Pokud budou USA v budoucnu vázány v indo-pacifickém regionu a na Blízkém východě, nastane skutečně nebezpečná situace. Hrozilo by, že ruský apetit poroste.“ Tvrdí, že Západ by se měl začít na tento scénář připravovat.

„Jadernou hrozbu nepřeceňujme“

Podle elitního diplomata důvodem, proč se Západ a USA nedokázaly vypořádat s Ruskem, jsou jaderné zbraně. „Někdy zapomínáme, že jsou ve hře. Když přemýšlíme o tom, jak se vypořádat s Ruskem, nebo ho dokonce porazit, je otázkou, kam to nakonec povede,“ řekl Hautala.

Dále čtěte

Západu zamrzl úsměv na rtech. Rusko se poučilo z chyb a zbrojí na budoucí válku, tvrdí estonský expert

V roce 2022 se Západ hodně smál schopnostem Ruska vést válku, ale od loňského roku už se nesměje. Rusko se…

„Není mi jasné, jak by západní představitelé mohli přesvědčit veřejnost, aby podpořila agresivní a výhrůžný jaderný postoj. Jak by Američané reagovali, kdyby jejich prezident řekl: ‚Hej, udeřme na ně (Rusy) jadernými zbraněmi a oni nám odpoví.‘ To je politicky nemyslitelné.“

Arkadij Mošes si myslí, že riziko jaderného konfliktu nemůžeme ignorovat, ale neměli bychom se jím nechat zcela ovlivnit. „Když Ukrajina nedávno vstoupila do ruské Kurské oblasti, bylo to prý poprvé od druhé světové války, kdy bylo napadeno ruské území. To však není pravda. V lednu 1969 vyslala Čína vojáky na ostrov Damanskij na řece Ussuri v jižním Mandžusku.

Při střetu zahynuly stovky ruských vojáků. O Damanském ostrově ale už nikdo nemluví, protože Putin ostrov nakonec předal Číňanům. Čína se o ruské jaderné zbraně nestarala a nakonec dostala, co chtěla,“ uvedl historik.

Sen o novém Gorbačovovi

Podle něj je dalším problémem, který do jisté míry paralyzuje akceschopnost Západu, představa tamních lídrů, že současný ruský režim bude mít jednoho dne přívětivějšího nástupce. „Zdá se, že západní představitelé si stále myslí, že Putina přežijí a možná po něm přijde nový Gorbačov. To je však jen zbožné přání,“ konstatoval Mošes.

Dále čtěte

„Musíme si zvyknout, že na hranicích máme válku.“ Severské státy po útoku na ruskou základnu zbystřily

Po sobotním útoku ukrajinských dronů na ruskou leteckou základnu u města Oleněgorsk na poloostrově Kola jsou severské země ve střehu.

Podobné naděje si vysvětluje tím, že se zemím nechce vydávat enormní prostředky na přezbrojení. „Několik zemí také bude muset znovu zavést brannou povinnost,“ upozornil finský expert.