Pro nás, natož pro obyvatele západnějších zemí, by zřejmě bylo obtížné zvyknout si na život v Rusku. To bychom museli být velmi přesvědčení stoupenci slovanské myšlenky, nebo patřit k vyšším společenským vrstvám. Nic z toho se většiny lidí netýká. Pro mnoho Rusů ale stále ještě může být významná vzpomínka na dobu Borise Jelcina, kdy se země zmítala v chaosu. Když s tím pak srovnají dvacetiletou vládu Vladimira Putina, může jim to připadat jako docela dobré období.

Na stránkách The Moscow Times se Ben Aris zabývá tím, co se dnes vlastně v Rusku děje a tvrdí, že je to trochu jiný druh občanských nepokojů, než si někteří lidé myslí.

Píše: „Příjmy se, přinejmenším v Moskvě, se dostaly na nejvyšší úroveň v zemích bývalého Sovětského svazu, kromě baltických států. Život je tam docela normální. Pomalý úpadek posledních pěti let, kdy reálné příjmy klesají, sám o sobě nestačí k vysvětlení hmatatelné frustrace z ruského politického systému.“ Každý by chtěl mít trochu víc peněz, ale při plné zaměstnanosti nikdo netrpí tak, jako v 90. letech. Putin je spojován s oživením Ruska a „lidé jsou vděční za stabilitu a prosperitu, kterou přinesl“.

Jenže to už nestačí, dnešní demonstranty si už nelze koupit důchody a neuspokojí je ani vybudování nějakých nových parků v Moskvě a zasazení pár stromů.

„Hra se zásadně změnila, když Rusko vstoupilo do třetí fáze transformace. Putin je obětí vlastního úspěchu.“ V roce 2014 se všechno začalo kazit, protože spadly ceny ropy dolů a šel s nimi dolů i rubl. Ruský model státu poháněný ropou se vyčerpal a růst HDP klesl na nulu už v roce 2013 a to vzdor tomu. že ropa byla za 100 dolarů za barel.

Moskevské víkendové protesty se týkají toho, že lidé chtějí svobodně kandidovat ve volbách. Moskevská duma je z hlediska celého státu vlastně nevýznamná, ale ty protesty vyjadřují snahu lidí začít měnit prostředí vlastního města zdola. Autor tvrdí, že vůdci opozice mohou bojovat proti Putinovi a jeho klice oligarchů, ale lidé jsou prý proti nim ostražití a o ideologii se nezajímají.

„Podpora pro protikorupční bloggera a opozičního aktivistu Alexeje Navalného se pohybuje v jednociferných číslech. To, na čem lidem záleží, jsou místní problémy, které ovlivňují jejich každodenní život, jako jsou odpadky, parky a bezplatné autobusové jízdenky. A nyní občané trvají na tom, že chtějí mít své vlastní kandidáty v místní správě, kterým důvěřují, že to vysvětlí zbytku vlády.“

Rusové musí jistě sami vědět lépe než my, za co protestují. Z naší perspektivy a zkušenosti s autoritativním režimem víme, že se nechce vzdát jakékoli moci, byť by byla jen lokální. I tam sahají zájmy nejvyšších mocenských vrstev a navíc v prohnilém státě si lze sotva představit fungující obec, protože všechno je navzájem propojené. V každém případě bude zajímavé sledovat, jak si režim s poslední vlnou protestů poradí. Nebude to jednoduché, protože uplácet občany už není z čeho a jenom vlastenecká hesla každému nestačí.

Revue Forum Banner
Jan Jandourek
Jan Jandourek
Komentátor deníku FORUM 24
Další články autora