Staněk byl Hamáčkův velký omyl. Nehájí zájmy ČSSD, ale prezidenta Zemana

ČTK

Bývalý ministr kultury Antonín Staněk | FOTO: ČTK

Snad už to ví i Jan Hamáček, že jmenování Antonína Staňka ministrem kultury byl jeho velký omyl. Staněk se dnes od něj neloajálně odtahuje. Přistoupil na hru prezidenta Zemana, který ho využívá ve své mocenské hře proti zájmům ČSSD, navíc mimo rámec ústavního pořádku.

repro ČT

Už samotné jmenování neznámého poslance a bývalého olomouckého primátora Antonína Staňka ministrem kultury vzbudilo rozruch i v samotné sociální demokracii. Mezi největší kritiky patřil zemanovec Jiří Zimola, který loni v říjnu kvůli neviditelnosti požadoval jeho odvolání. Dnes se paradoxně staví za udržení Staňka ve vládě, což signalizuje změnu klimatu kolem ohroženého ministra.

Staněk ztratil podporu

Hamáčkovo vedení tehdy ještě Staňka podrželo, časem však začal ztrácet důvěru. V únoru začaly v médiích prosakovat spekulace o jeho výměně v souvislosti s celkovou rekonstrukcí vlády. Hlavním důvodem byla paradoxně Zimolou zmiňovaná neviditelnost, ale některým sociálním demokratům, kteří berou vážně dobu perzekucí minulého režimu, vadila i ministrova účast na křtu knihy militantního komunistického poslance Miroslava Grebeníčka, namířené proti církevním restitucím.

Nízká podpora Antonína Staňka uvnitř sociální demokracie nakonec vedla k jeho rezignaci poté, co se v rezortu vyhrotila situace po odvolání ředitelů Národní galerie Praha Jiřího Fajta a Muzea umění Olomouc Michala Soukupa kvůli jejich údajně protiprávnímu jednání.

Nehledě na probíhající policejní vyšetřování se nabízí vysvětlení, že tak učinil na základě požadavku prezidenta Zemana, aby si pojistil svoje udržení ve vládě. Že neodchází příliš dobrovolně, o tom svědčí jeho nezvykle emotivní dopis ze dne 15. května, odeslaný premiéru Babišovi.

Vyhověl jsem Hamáčkově výzvě

Postěžoval si v něm, že je donucen odejít na základě „masivní kampaně bez racionálního zdůvodnění“, protože se rozhodl „učinit přítrž nehospodárnému jednání ředitelů dvou prestižních institucí“.

„Jsem přesvědčen, že demokracie, kde vládnou zjitřené vášně a slepota vůči faktům namísto racionálních argumentů a práva, je ve vážném nebezpečí. Ve svém boji za spravedlnost a právo již necítím další podporu z nejvyššího vedení ČSSD, a proto jsem se rozhodl vyhovět výzvě předsedy strany Jana Hamáčka a k 31. 5. 2019 rezignuji na post ministra kultury,“ uvedl v dopisu.

Staňkův jednoznačný distanc od vedení strany, která jej nominovala a kdykoli ho může stáhnout, dával tušit, že není s tímto stavem srozuměn, a pociťuje ho jako osobní křivdu. Tím ovšem odkryl svoje osobnostní vlastnosti, které mu umožňují kdykoli přeřadit a bez problémů přeběhnout na druhý břeh.

Zhrzený ministr

Neloajalitu projevuje zhrzený ministr i dnes, kdy se měsíc a půl po podání jeho rezignace situace nepohnula ani o milimetr. Tento vývoj vyústil ve vládní, a kvůli nečinnosti prezidenta i ústavní krizi, podobně jako loni při zablokování jmenování Miroslava Pocheho ministrem zahraničí. Stále větší část sociální demokracie považuje tento stav za neúnosný a odmítá se podvolit Zemanově vydírání a diktátu.

Vyřešení této krize, která stále může vyústit v pád vlády, nijak nepřispívá samotný ministr kultury, který dosud úřaduje ve své kanceláři. Naopak je jejím významným spolutvůrcem, ať už chtěně, nebo vynuceně.

Zřejmě si neuvědomuje (v horším případě s tím souhlasí), že je pouhou figurkou na Zemanově šachovnici, který se znovu rozhodl vyhrotit situaci, aby utužil svoje mocenské postavení. Využívá tak slabé pozice menšinové vlády tolerované komunisty a obav premiéra Babiše, jenž se nechce opírat o oficiální podporu kontroverzního radikála Okamury.

Nejsem příčinou krize

Staněk stále nechápe, co se kolem něj děje, nebo to jen hraje. V rozhovoru pro portál Seznam (29. 6. 2019) se nedomnívá, že je situace „extrémně vyhrocená“, a nemyslí si, že kvůli němu může padnout vláda.

„Vláda padá kvůli neschopnosti lidí, kteří mají tu možnost se dohodnout. Nejsem to já. Rozhodně odmítám, že jsem příčinou možného vládního kolapsu,“ tvrdí a alibisticky tak přehazuje odpovědnost na všechny ostatní.

Tímto postojem je naladěný na vlně prezidenta Zemana i premiéra Babiše, který odmítá podat na hlavu státu kompetenční žalobu, která by jednou provždy zpřesnila, jak se mají ústavní činitelé chovat v podobných situacích.

ČTK

Staňkovi jistě vyhovuje přístup prezidenta, který ho chce jako „mírotvorce“ smiřovat s Hamáčkem, a vetuje jeho nástupce Michala Šmardu. To je ale v zásadním protikladu se standardními mechanismy, kdy i podle podepsané koaliční smlouvy navrhuje ministra předseda vládní strany, nikoli čestný předseda marginální opoziční Strany práv občanů – Zemanovci.

Pokud by Jan Hamáček na tuto absurdní hru přistoupil, mohl by rovnou abdikovat a oficiálně předat vedení sociální demokracie Miloši Zemanovi.

Staněk mezitím naznačuje, jak se zachová, pokud by rezignovali ministři ČSSD. Bude prý rozvážný a použije „vlastní rozum“. Neboli počítá s tím, že ve vládě zůstane. Je až příliš nápadné, jak přistupuje na Zemanovu vyděračskou hru. Je přesvědčený, že nic neudělal. „Mám spáchat sebevraždu, mám skočit z okna, nebo co mám provést?“ diví se.

Dokonce už Hamáčka okřikuje, že si údajně „nechává našeptávat od donašečů a slídilů, nejspíš těch, kterým sáhl na penězovody“, když ministra kritizoval za neschopnost vyvést destabilizovaný rezort z chaosu.

Zemanův ministr

Na druhou stranu je Staňkovi vytýkáno, že jednoznačně netrvá na své rezignaci a nepodporuje postoj sociální demokracie. Kdyby ministr chtěl, mohl by situaci kolem nepřijaté demise vyostřit, že je mu v ní svévolně prezidentem bráněno proti jeho vůli. Mohl by i hypoteticky předat řízení rezortu některému ze svých náměstků a demonstrativně nevykonávat svoji funkci, čímž by Zemanovi zkomplikoval jeho poziční rozestavení. Nic takového ani nenaznačil.

Proto není divu, že se v ČSSD množí hlasy, které vyslovil předseda krajské ústecké organizace Miroslav Andrt v České televizi (28. 6. 2019). „Začínám mít obavu, že už to není ministr za Českou stranu sociálně demokratickou, ale začíná to být ministr pana prezidenta Zemana.“

Tento rébus s kontaminací sociální demokracie podobnými postavami si bude muset Jan Hamáček vyřešit nehledě na to, jak tato vládní krize dopadne.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]

Revue Forum Banner